Malínský (ČSSD): Mariánský sloup – znovu postavit či ne?

18.06.2013 20:39 | Zprávy

Otázka obnovy někdejší barokní ozdoby Staroměstského náměstí – mariánského sloupu sochaře Jana Jiřího Bendla, vysvěceného arcibiskupem kardinálem Arnoštem z Harrachu 13. července 1652 za přítomnosti tehdejšího habsburského císaře Ferdinanda III. (1637-1657) a jeho syna Ferdinanda IV. (1633-1654) je v našem veřejném mínění předmětem dlouhodobého sváru.

Malínský (ČSSD): Mariánský sloup – znovu postavit či ne?
Foto: CSSD.cz
Popisek: Logo ČSSD

Obnovit či ne? Jedná se více o vynikající umělecké dílo své doby či naopak o symbol protireformace? Jaký význam vlastně mělo pustošivé působení švédské armády na Malé Straně v závěru vysilující třicetileté války? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné. Ale jejich obsah jednoznačný závěr nesporně umožňuje.

Bělohorská katastrofa znamenala zánik pluralitní křesťanské české předbělohorské společnosti. Rudolfinský majestát z r. 1609, opomíjená velká česká listina svobod, prolamující dobovou zásadu „čí je vláda, toho je i náboženství“ tuto skutečnost symbolizuje i dnes dobovým křížným nůžkovým průstřihem pobělohorské protireformační komise. Pražská defenestrace 23. května 1618, domluvená den předtím v prostorách paláce Smiřických na Malostranském náměstí (dnes součásti komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) zahájila tzv. českou válku, úvodní konflikt pustošivé evropské třicetileté války; ta skončila evangelickou vojenskou fušeřinou, která do dějin právem vešla jako bělohorská katastrofa. 8. listopadu 1620 se na prostranstvích obory Hvězda rozhodlo během necelých dvou hodin o české budoucnosti na příštích takřka 300 let. 

Tolerantní předbělohorský český katolicismus, respektující závěry náboženského občanského smíru z let 1483-1485, které byly faktickým prosazením někdejší poděbradovské představy království dvojího lidu, nahradil jednosměrný fanatický kurs katolické protireformace, symbolizovaný neblaze proslulými jezuity a neméně pravověrným císařem Ferdinandem II. Evangeličtí přeběhlíci, zejména pověstný Albrecht z Valdštejna, se stali součástí jádra tzv. de Witteho konsorcia, které ovládnutím ražby české mince, jemuž předcházelo stahování hodnotně stříbrné české předbělohorské měny, vyvolalo hospodářskou katastrofu. Její první projevy se prolnuly s vynuceným odchodem pobělohorských exulantů šlechtických, měšťanských i poddanských, s mimořádnými proměnami v majetkové struktuře, utužením poddanské závislosti, s prvními vlnami pálení českých knih a válečnou vřavou, která naše území zasáhla hned několikrát. (Předbělohorská česká část zemí Koruny české byla z 90% nekatolickou). 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: cssd.cz

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kolář (TOP 09): Věřili v něco jiného než jejich vrazi

22:31 Kolář (TOP 09): Věřili v něco jiného než jejich vrazi

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výročí Srebrenice.