Já mám ve firmě za ty čtyři roky pro klienty ceny stejné, a nový projekt spouštím do konce roku zdarma, abych nabral klientelu. Nevím, jak dlouho to vydržím, protože náklady nám stouply na dvojnásobek a firmu dotujeme z úspor díky investicím do nového projektu a modlíme se, abychom přežili. Takhle je na tom díky naší vládě spousta firem. Některé zkrachují a nezbude nic, jiné budou nuceny prodat pod cenou a skoupí je zahraniční korporace, které ovládnou trh.

Malé podniky přestanou být konkurence schopné a skončí. Vláda zcela ignoruje střední stavy - řemesla a služby, které byly vždy základem ekonomiky a zejména poskytovaly to, co stát neumí - služby a servis, mnohdy služby svým způsobem sociální. Živnostníci vždy zajišťovali a zajišťují běžný chod státu a jejich hospůdky byly relax a „kulturní“ střediska.

V nich se lidi scházeli, povídali si, domlouvali vzájemnou pomoc, obchody. Byli ve fyzickém osobním kontaktu, který je nezbytný a který vymizel. Dnes jsou v obcích hospůdky prázdné, lidi si posílají maily a vzkazy a nadávají na sítích. V naší obci, kde máme chalupu, kde žiji s naším obranářem v azylu ze zdravotních důvodů, zanikla více než polovina hospůdek i obchůdků. Jsem Čech a tak na zahradě nám téměř deset let na sedmimetrovém stožáru vlaje naše státní vlajka. Nemáme pojmenované ulice, a tak tady někteří říkají "U vlajky".