Ach ti umělci….

Pamatujete na Jiřinu Švorcovou, Majora Zemana a na takové ty různé filmy na prorežimní, tenkrát komunistickou objednávku? No tak to tu máme zase. My se opravdu vracíme do minulosti mílovými kroky a zcela šíleným způsobem.

Dříve bývali umělci chudí a nikdo je nebral moc vážně. A protože mívali hluboko do kasy i takzvaně „do huby“, snažili se lidem dávat to, po čem byla poptávka. Valné i nevalné úrovně. Pak přišla doba filmů, televizí, seriálů a médií, která z nich udělala celebrity. Změnil se jejich status, kdy v mnoha případech jsou dáváni jako vzory, napodobováni a používání pro různé marketingové kampaně. I v politice. Upřímně jsem to nikdy nechápala, protože málokdo ví o politice méně, než právě různé uvědomělé a uměle stvořené hvězdy a hvězdičky. To koneckonců platí i ve sportu, budiž nám Dominik Hašek krásným a odstrašujícím příkladem.