Maršíček (KSČM): GIBS v centru pozornosti

18.05.2018 15:40

Inspekce bezpečnostních sborů budila v posledních týdnech pozornost hlavně kvůli sporu premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) s jejím ředitelem Michalem Murínem.

Maršíček (KSČM): GIBS v centru pozornosti
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Stínový ministr KSČM pro resort vnitra Zdeněk Maršíček

GIBS koncem února oznámila, že Babiš se několikrát s Murínem sešel a na schůzkách vyzval šéfa inspekce k rezignaci, což by se obešlo „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Premiér uvedl, že nemá k řediteli inspekce důvěru, a zpochybnil hospodaření inspekce. Tento jeho krok vzbudil kontroverze, jednak kvůli obavám z domnělé snahy Andreje Babiše ovlivnit běžící vyšetřování jeho osoby v souvislosti s podezřením z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, jednak proto, že v tomto případě Andrej Babiš použil zákon platný pro řadové policisty, kterým Michal Murín nebyl.

Murín oznámil, že z funkce odstoupí ke konci dubna a odejde do civilu. Pokud by ředitelem zůstal, mohlo by to podle něho vést ke zpochybňování výsledků práce GIBS.

Sněmovní opozice soudí, že se Babišova vláda snaží získat kontrolu nad bezpečnostními sbory včetně inspekce. Premiérův postup kritizuje i kvůli jeho trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Spekulacím nahrává i fakt, že se po tomto kroku GIBS skutečně začala zajímat o novináře, kteří v minulosti informovali veřejnost o některých jednotlivostech v souvislosti s touto kauzou.

Inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) je ozbrojený bezpečnostní sbor, který vznikl v lednu 2012, mimo jiné i kvůli boji o Policii ČR mezi ODS a Věcmi veřejnými (VV), a stal se tak nástupcem předchozí Inspekce Policie České republiky (dříve Inspekce ministra vnitra).

Původně zákon o GIBS schválila už vláda Mirka Topolánka v roce 2009, pak znovu vláda Petra Nečase v roce 2011. Ve sněmovně pro zákon hlasovali ODS, Věci veřejné a TOP 09 se Starosty. ČSSD se většinou zdržela, část poslanců byla proti. Proti hlasovali komunisté.

Ivan Bílek - první ředitel GIBS byl ve funkci do prosince roku 2015, jeho odchod souvisel s kauzou Vidkun.

Michal Murín - ředitelem GIBS od prosince 2015, do čela GIBS ho navrhl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. V roce 2018 oznámil, že na něj tlačí nový premiér Andrej Babiš, aby z čela inspekce odešel. Dne 17. dubna 2018 se po dlouhých debatách a spekulacích rozhodl někdejší šéf útvaru, Michal Murín, rezignovat na svou funkci k poslednímu dubnu. Oficiálním důvodem jsou zdravotní problémy, protože Murín byl několik dní před rezignací hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Dle opozičních stran se mělo jednat o pokus premiéra v demisi o ovládnutí policie a kontroly nad ní.

Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) dočasně povede Lenka Haderková, dosavadní vedoucí legislativního a právního oddělení. Výběrové řízení na nového ředitele by mělo začít v květnu, nový šéf vybrán do července. Vybírat ho bude nezávislá odborná komise a následně jej projednají bezpečnostní výbor Sněmovny a komise pro kontrolu GIBS.

Generální inspekce bezpečnostních sborů má za úkol zejména vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce a nebo zaměstnanci těchto útvarů. GIBS má v rámci státního rozpočtu samostatnou kapitolu. V roce 2017 měla inspekce rozpočet 377 milionů korun.

Velkou pozornost v poslední době vyvolala volba předsedy parlamentní komise na kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, do jejíhož čela byl zvolen komunista -  poslanec Zdeněk Ondráček.

Když byl Zdeněk Ondráček členem sněmovní komise, nikomu to nevadilo. Předseda komise sám přitom nic nekontroluje, pouze předsedá komisi, která kontroluje. Je tedy záhadou, proč prezidentského kandidáta Horáčka chytl takový amok a hovořil najednou o nějaké potupě jakýchsi symbolů a stále více se samozápalně žhavil.

Zvolení Ondráčka kritizovaly politické strany kvůli tomu, že se před listopadem 1989 jako policista podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu.

Ondráček uvedl, že neodstupuje kvůli „pár křiklounům“ v ulicích, jak nazval protestní demonstrace tisíců lidí v některých městech proti jeho zvolení. Krok zdůvodnil svou bezpečnostní a bezpečností své rodiny. Pravici Ondráček nařkl z toho, že její pojetí demokracie znamená, že on, jeho rodina i děti čelí silnému mediálnímu tlaku. Zvažoval prý, že požádá o policejní ochranu.

Kontrola GIBS v rukou ANO

Po dramatech okolo volby šéfa komise pro kontrolu činnosti GIBS je konečně rozhodnuto. Šéfem sněmovní komise pro kontrolu činnosti GIBS bude Jiří Mašek z hnutí ANO. „Je to pro mě naprosto nová věc. S kontrolou GIBS mi pomůže i Ondráček,“ řekl lékař Mašek z ANO. Opozice zvolení Maška označila za ostudu koalice, lidovec Jan Bartošek dokonce mluvil o politickém převratu.

Co se děje v bezpečnostních sborech?

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) odvolala ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře. Premiér Andrej Babiš ho kritizoval za výroky o novičoku. Šafář řekl, že mu ministryně důvod vyhazovu nesdělila.

Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (ANO) se rozhodl dočasně postavit mimo službu ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška. Důvodem je podle něj snaha o objektivní vyšetření podezřelého hospodaření této tajné služby, které nyní probíhá a provádějí ho někteří pracovníci ÚZSI, kteří jsou Šaškovi přímo podřízeni.

Některé případy GIBS

Duben 2012: Inspekce obvinila dva policisty z podvodu, jednoho z nich také z násilí. Údajně vykazovali neodpracované dny, policista navíc prý zbil dvě ženy.

Červen 2012: GIBS vyšetřovala únik vězeňských fotografií vazebně stíhaného poslance Davi-da Ratha. Médiím je údajně poskytl praporčík Vězeňské služby z věznice Oráčov.

Srpen 2012: GIBS obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby policejního preziden-ta Petra Lessyho v souvislosti s kauzou náměstka zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka.

Listopad 2012: GIBS provedla razii ve věznici Ostrava-Heřmanice. Obviněno bylo 11 lidí. Do-zorci a další lidé se podíleli na krádežích mědi.

Leden 2013: GIBS obvinila velitele policie v Unhošti na Kladensku ze zneužití pravomoci. Údajně známým poskytoval údaje z informačního systému policie.

Únor 2013: Inspekce rozkryla distribuční síť se zakázanými látkami ve věznici Mírov. Obvinila šest lidí, dva z nich jsou dozorci a dva vězni.

Duben 2013: Inspekce obvinila dva pražské policisty z krádeže. Podle vyšetřovatelů odčerpá-vali pro svou potřebu pohonné hmoty ze služebních aut.

Září 2013: Dva policisté byli obviněni ze zastřelení muže, kterého objevil v srpnu na mostě přes Sázavu u Krhanic na Benešovsku kolemjedoucí řidič.

Březen 2014: GIBS zadržela policistu z Karlovarského kraje pro podezření, že přechovával nelegální zbraně a střelivo.

Květen 2014: GIBS prošetřovala únik informací z odposlechů Romana Janouška, které se tý-kají jeho dopravní nehody.

Červen 2015: GIBS obvinila lektora policejní akademie Kadlece, který v březnu opilý havaro-val v pražských Nuslích.

Říjen 2015: Při rozsáhlém zásahu ÚOOZ v Olomouci se policisté mimo jiné zajímali i o pří-slušníka olomouckého oddělení GIBS. V souvislosti s touto kauzou skončil i šéf GIBS Ivan Bílek.

Květen 2016: Šest lidí včetně příslušníka Vězeňské služby bylo obviněno z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Dozorce podle GIBS za peníze například přinášel vězňům zakázané věci.

Říjen 2016: GIBS obvinila dva policisty kvůli zásahu proti agresivní ženě, která o dva týdny později zabila zákaznici v obchodním centru na pražském Smíchově. Policisté prý nesplnili svou povinnost a nepostupovali v souladu s trestním řádem.

Srpen 2017: GIBS navrhla obžalovat bývalého detektiva Jiřího Komárka ze zneužití pravomoci úřední osoby. Případ se týká jeho loňského výroku, v němž obvinil policejního prezidenta To-máše Tuhého z "brutálního úniku informací".

Leden 2018: GIBS obvinila dva pražské policisty z vydírání řidičů. Inspekce tvrdí, že při kon-trolách chtěli bez důvodů peníze.

Zdeněk Maršíček

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

23:07 Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu a 42 milionům na informač…