Jednotlivé body obsažené v koaliční smlouvě, týkající se bezpečnosti státu, jsou příliš obecné. Není tak jasné, jak budou naplňovány. Podle KSČM primárním úkolem musí být stabilizace policejního sboru. Jde zejména o výchovu nových odborníků a zastavení odchodů zkušených profesionálů. Nutná tak bude reforma policejního školství. Je nutné, aby vzdělávání bylo předpokladem pro kariérní růst. K zásadní změně musí dojít u vysokoškolského vzdělávání. Je potřebné nastavit standardy, aby vysokoškolské studium bylo zaměřeno jen na využitelné směry, zejména bezpečnostně právní.

Nezbytné je provést analýzu, která by se zabývala obsazením či  typizací základních organizačních článků služby pořádkové policie. Přítomnost příslušníků služby pořádkové policie na daném území přímo reguluje stav veřejného pořádku a kriminality na daném území. Od roku 2010 došlo ke zrušení několika obvodních oddělení Policie ČR a právě v těchto místech došlo následně k enormnímu nárůstu kriminality a podstatnému zhoršení stavu veřejného pořádku. Za velmi důležité považujeme zachování základní organizační struktury Policie ČR – policejní prezidium, celorepublikové útvary a  krajská policejní ředitelství.

Jako nutné považujeme vytvoření specializovaného útvaru s celostátní působností pro boj s finanční a daňovou kriminalitou. Finanční policii. Ve spolupráci s krajskými řediteli je potřebné vyhodnocení funkčnosti krajských policejních ředitelství jako samostatných organizačních složek státu. V případě neefektivního fungování prosazovat zřízení jedné organizační složky státu.V souvislosti s kariérním řádem je nutné přesně stanovit požadavky na odbornou kvalifikaci a praxi.

Za velmi důležitou považujeme změnu systém finančního ohodnocení policistů. Většina prostředků by měla být vyplacena v tarifních platech, nikoliv v mnoha případech subjektivně udělovaných odměnách. Odměny dnes často doputují jen k nejvýše postaveným v policejní hierarchii. Na policisty v náročném výkonu, kteří mnohdy slouží za chybějící policisty, pak žádné prostředky k rozdělení nezbývají. Proto navrhneme stropy pro výše ročních odměn na maximální úrovni čtyřnásobku tarifního platu.

Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události (povodně, teroristické hrozby atd.).

V oblasti požární ochrany je třeba věnovat větší pozornost dobrovolným hasičům zařazených do jednotek sborů dobrovolných hasičů, které jsou součástí poplachových plánů. Jejich nedostatečná ochrana u zaměstnavatelů a nedostatek motivace pro tyto zaměstnavatele může vést v době strachu o zaměstnání k odchodům zkušených dobrovolných hasičů. Řešením by bylo rozšíření daňových úlev pro členy jednotek sboru dobrovolných hasičů (JSDH) a jednotek požární ochrany (JPO) aktivně zasahující ve výjezdových jednotkách a daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají členy JSDH a  JPO aktivně zasahující ve výjezdových jednotkách.

Pozornost je nutné věnovat soukromým bezpečnostním službám. Jako vhodné vidíme zpracování samostatného zákona o soukromých bezpečnostních službách, který stanoví přísné podmínky pro vznik agentur (vydávání licencí), ale i jejich činnost či přijímání zaměstnanců (například psychologické prohlídky u některých typů činností). Prosadit trestní odpovědnost všech osob, které narušují soukromí jiných s cílem získat a zaznamenat informace a využít  je případně k vydírání či poškození sledovaných.

Zdeněk Maršíček, stínový ministr vnitra za KSČM