Ministerstvo vnitra se ohradilo proti této informaci a označilo ji za zavádějící. Sdělilo, že v současné době je na pracovní úrovni zvažována možnost širšího zapojení veřejnosti při řešení otázek veřejného pořádku na lokální úrovni, a to na zcela dobrovolné bázi (tedy bez nároku na finanční ohodnocení). Veřejnost by měla primárně pomáhat obcím a sama sobě, nikoli Policii ČR (např. dohled u přechodů pro chodce před školami, přednášky pro seniory k prevenci kriminality, vzájemné dohlédnutí na chaty v chatových osadách, hledání ztraceného dítěte či seniora apod.).  Mělo by se jednat o činnost policejního dobrovolníka (žádná změna právních předpisů by nebyla nutná). Dobrovolníci neměli postavení úřední osoby – „veřejného činitele“.

KSČM považuje asistenty policie za významný a účinný prostředek v prevenci a ke snižování kriminality v obcích. Již dnes totiž asistenti pracují v některých obcích a osvědčili se. Zejména v terénní práci, která usnadňuje obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a komunikaci s policií. Kromě pomoci svým klientům poskytují asistenti policie pomoc také policistům. Svou znalostí prostředí a lidí v něm žijících pomáhají asistenti policistům v lepší a rychlejší orientaci ve specifickém prostředí. Policisté jsou díky fungování asistentů schopni lépe se orientovat v dané lokalitě, získávají možnost navázání kontaktů „zevnitř“ komunity. Asistenta zaměstnává většinou samospráva a projekt je tedy vždy postaven na partnerství a úzké spolupráci Policie ČR s dalšími subjekty.