Mašek (ANO): Historicky největší nárůst dluhu a rekordní výdaje státu

Vážený paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážení ministři, já bych se chtěl vyjádřit ve třech oblastech. Tou první oblastí by byla činnost vlády jako celku, tou druhou oblastí by byla oblast zdravotnictví a tou třetí otázka vnitřní bezpečnosti. K té první otázce. Cituji z programového prohlášení současné vlády. Chceme stát, který nežije na dluh. Chceme stát chytrý, efektivní a úsporný. Chceme, aby rodiny měly kde bydlet a aby měly dobré vzdělání pro své děti. Chceme podporovat malé a střední firmy, pilíř naší ekonomiky.

To všechno se dá podepsat, ale ze současné činnosti vlády a z jejího současného postupu je trošku obava, aby některé z těchto bodů nepadly na oltář vlasti proto, že se připravuje úprava vládního programu. Naopak bych chtěl říct, co vládě vyčítáme. Ono to tady musí odeznít a mělo by to tady odeznít několikrát a já si dovedu představit, že součástí vystoupení každého našeho opozičního poslance by mělo být zopakovat třináct hříchů Fialovy vlády tak, jak je dobře sestavila naše předsedkyně paní Schillerová, prostřednictvím paní předsedající.

Za prvé, historicky největší nárůst dluhu a rekordní výdaje státu. Za druhé, optické vylepšování deficitu státního rozpočtu, nepodložené, a dále nevyčerpání 54 miliard korun z Evropské unie. Za třetí, ztráta příjmů plynoucích z EET, kterou jste zrušili, a tím také podpora šedé ekonomiky. Za čtvrté, zvyšování daní a podpora hazardu. Za páté, největší chudnutí mezi zeměmi OECD a největší chudnutí obyvatelstva České republiky v historii. (Za šesté) Nejdražší elektřina a plyn v Evropské unii přes kupní sílu. Za sedmé, nedostatečná a pomalá pomoc rodinám... a, promiňte, firmám. Za osmé, narušení sociálního smíru. Za deváté, chaos ve zdravotnictví a neschopnost zajistit dostatek léků. Za desáté, snaha o cenzuru informací ve veřejném prostoru. Za jedenácté, snaha o ovládnutí České televize. Za dvanácté, neřešené korupční kauzy vládních stran. A za třinácté, nevyužité předsednictví v Radě Evropské unie.

Nyní k oblasti zdravotnictví. Dnes bych chtěl využít po více než 24 hodinách možnost zareagovat na vystoupení ministra zdravotnictví pana profesora Válka. Včera jsme si tady vyslechli nejdříve takzvané PŠM - tomu se říkalo politické školení mužstva. Pan profesor Válek si neodpustil připomenout Trumpa, Berlusconiho, Ukrajinu, Putina a Andreje Babiše. Myslím si, že to bylo nadbytečné. Také nás upozornil na to, že vlastně všechno, co se nedaří, je dědictvím předchozí vlády. Na problematiku léků zmínil, že ji řeší od prosince. Vypadalo to, jako že jsme do toho šli prsy, ale ono to bylo o půl roku později, než bylo potřeba. Komise, která se o to stará, nyní zasedá každou středu, řeší se stanovení úhrady za léky.

Já chápu, že to může být určitý problém administrativní, ale například Němci to přešli velmi rychle a když zjistili, že jim léky chybí, tak rychlým rozhodnutím řekli, že na ceně nezáleží, že to nakoupí za každou cenu a že to budou řešit dodatečně. Zrovna tak šli do toho, že nebudou potřebovat příbalové letáky v němčině a akceptují je i v jiných jazycích. Tohle všechno u nás je problém, který je řešitelný a můžeme ho řešit za běhu a chci připomenout, že za minulé vlády by vzlétla skutečně letadla možná do několika kontinentů a s těmi léky se ta letadla vrátila. To je ten rozdíl v přístupu a v řešení problémů. Tady opravdu trošku signalizujeme problémy, chystáme se na jejich řešení, ustanovujeme komise.

Pan ministr tady zmínil, že vznikla panika kolem Nurofenu, jeho nedostatku a že lidé ho vykoupili. Zčásti je to pravda, ale jak je možné, že titíž lidé ten Nurofen zakoupili v Rakousku, v Polsku, v Německu, a to velmi blízko za hranicemi, a že obyvatelé těchto států nepropadli panice a neskoupili to jenom proto, že tam pojedou koupěchtiví Češi? Prostě ty ostatní státy v tak tristní situaci zdaleka nebyly. Totéž platí o antibiotikách, ale to bychom se točili možná v kruhu.

Potom tady pan ministr vysvětlil léky na Ukrajinu. Ano, skutečně nějaké spekulace typu kolik kamionů odjelo na Ukrajinu, to je asi opravdu špatně a stačí říct, jaký to byl objem léků, co to bylo za léky, a uklidnit prostě občany, protože tohle zvyšuje zbytečnou nevraživost vůči pomoci Ukrajině, a to se dostáváme někam jinam. Co mě tady zaujalo a teď budu citovat. Pan ministr řekl - problémy jsou všude, ale my jsme nejlepší. Tak to mě opravdu rozum nedával, protože určitě nejlepší nejsme a opak je pravdou.

A poslední, co bych tady asi jmenoval, zase pan ministr to stáhl k bývalé Babišově vládě. Covid za Babiše vše špatně, covid za naší vlády vše dobře. Ale připustil, že už to je jiný covid, že už je to jiná populace, která byla zčásti proočkovaná, a že omikron má úplně jiný klinický obraz a závažnost než ty předchozí varianty. Připomněl také happy silvestr 2021 a podobné věci, ale říkám, když se na to podíváme objektivně, pane ministře, tak je to spíše zásluha covidu a jak se chová, než vaší vlády.

Už jsem tady zmínil v rámci faktických - a připomenu velmi krátce - bilanční návštěvu na Ministerstvu zdravotnictví, kdy - a bylo to konkrétně 22. 11. 2022 - byl pan ministr pochválen, ministerstvo pracuje optimálně, nic se nemluvilo (neříkalo) o lécích, nic o nedostatku lékařů a sester, nic o pohotovostech a týden na to začaly opravdu ve velkém problémy. Výstup byl - kvalitní péče je tu pro každého.

Proč tedy nemohu dát podporu vládě v oblasti zdravotnictví? Chybí základní léky, kolabují pohotovosti. Připomenu, že například od 1. ledna v Motole přestala fungovat pohotovost pro děti, spád více než milion obyvatel, z toho tedy nějaké procento dětí, a bylo to bez náhrady, den ze dne. Já neříkám, že Motol by měla ze zákona povinnost tu pohotovost poskytovat, nicméně jí poskytovala, obyvatelstvo na to bylo zvyklé a nyní ti lidé nemají se kam s těmi dětmi na stomatologii obrátit. Podobně kolabovaly pohotovosti od 1. ledna, rušená tři místa pohotovosti třeba v Libereckém kraji a v jiných částech České republiky.

Velké procento obyvatelstva nemá dostupnou stomatologickou péči. Například v Severomoravském kraji se uvádí, že je sto tisíc lidí bez stomatologa, čili tito obcházejí, objíždějí po těch pohotovostech. Nejsou dětští lékaři, praktici, nejsou psychiatři. Chybí tisíc lékařů a tři tisíce sester, přitom skutečně v minulém roce bylo zdravotnictví odebráno 14 miliard.

Já chápu, že na účtech těch pojišťoven možná by ležely, ale ležely by na správném místě a vláda by mohla i rozhodnout o jejich jiném uplatnění, ne je sebrat zdravotnictví a rozsypat to do jiných resortů, ale právě je mohla použít při troše dobré vůle a při naší legislativní podpoře například na možnost zvýšení motivace zdravotníků, abychom si dokázali zaplatit dobře zdravotníky a přilákali sem zdravotníky ze zahraničí.

Teď můžeme očekávat přesně opak, protože mzdy ve zdravotnictví stagnují. Vláda v tuto dobu plánuje nadstandardy, které maskuje připojištěním. Pane profesore Válku, my oba dva víme, že v současnosti naši občané dostávají velmi vysoký standard a vytitrovat tam něco, co bychom mohli připojištěním vlastně dolít ty peníze další do toho zdravotnictví, tak v podstatě skoro nejde, nebo bychom museli ty lidi připravit o část té péče, kterou mají garantovanou dneska ústavou. Mají garantovaný její rozsah, takže to prostě možné není. My to oba víme. A jestli se chcete bavit na téma snížení současného standardu a pak to doplnění nějakým připojištěním, řekněme to nahlas, bavme se o tom, ale myslím si, že to není namístě.

Další recept vaší vlády, kdy v době absolutního nedostatku některých léků vy vyjdete s tím, že chcete zvýšit DPH na léky, mně připadá také úplně mimo. Už jsem tady zmiňoval výsledky naší vlády, platové podmínky, které jsme dosáhli u sester a lékařů. To, že jsme dokázali navýšit tok financí o stovky miliard do zdravotnictví a dostali se tak mezi první ligu EU, kdy ze 7 %, 7,5 % DPH na zdravotnictví jsme se dostali na 10 % a tomu odpovídala kvalita i rozsah péče. A my to teď, respektive vaše vláda to vrací do původních parametrů, tak nelze při zvyšování nákladů na vstupech očekávat nejenom to, že bychom garantovali současnou péči, nebo ji dokonce zvyšovali, zvyšovali kvalitu, zvyšovali dostupnost, ale samozřejmě to jsou kupecké počty, to musí dopadnout přesně opačně. A ti lidé to vnímají.

Potom, pane ministře, bych vám chtěl vyčíst ještě jednu věc. Vy dáváte ruce pryč od zdravotnictví jako celku a tváříte se, že máte vámi zřizované organizace, odtamtud dokážete získat informace, víte, jaká je doba třeba čekací, víte, jaká je kvalita péče a podobně a říkáte, že vy víc nemůžete. Tvrdil jste to i o těch pohotovostech, že do toho nemůžete zasahovat, že pohotovosti jsou krajské a že to je na hejtmanech. Při dalších diskusích potom jste připustil, že musíte jednat s šéfem Asociace krajů a že to budete s kraji řešit, a věřím, že to už činíte. Ale potom bych byl rád, a my vám v tom určitě rádi jako opozice legislativně pomůžeme, řekněte si, co potřebujete, abyste mohl získávat validní informace i z krajských nemocnic. Aby když se dokážeme nějak věnovat těm pohotovostem, tak abychom věděli i jak to vypadá v krajských nemocnicích a mohli jsme se ovlivňovat. A mimochodem, je tady zákon č. 2/1969 Sb., zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných státních orgánů. On to je hodně vousatý zákon, asi by chtěl doznat nějaké změny, protože to je vlastně kompetenční zákon. A ten jasně hovoří o tom, že Ministerstvo zdravotnictví zodpovídá za zdravotnické služby.

Čili jinými slovy je to tam hodně jednoduše napsané, ale vy ten mandát starat se o celkové zdravotnictví pro občany a jeho úroveň poskytované zdravotní služby, vy ten mandát prostě ze zákona máte. Je jenom otázka, jestli ho tam chcete hledat nebo nechcete. Takže to je několik poznámek ke zdravotnictví. Já jsem tady toho hodně řekl v různých faktických, takže bych to nechtěl extendovat.

Potom tady mám několik poznámek k otázce bezpečnosti. Je to jednak reakce na vystoupení pana Rakušana. Opět, nemohli jsme reagovat ihned. Takže v naší reakci na uprchlickou krizi na Ukrajině jsme šokovali celou Evropu. Beru. Opravdu kvantitativně to bylo úžasné, my jsme dokázali zaregistrovat statisíce Ukrajinců, pomáhat jsme chtěli. My jsme od začátku ale na výboru pro bezpečnost poukazovali, a to už od března, na nedostatečnou kvalitu té registrace. Na to, že není žádný migrační plán. A nakonec se ukázalo, že to skutečně odřeli ti ostatní, ne to ministerstvo. Pan ministr vnitra chtěl ze sebe setřást tu zodpovědnost a opakovaně se v průběhu loňského roku pokoušel odstoupit a nechat se nahradit nějakým vládním zmocněncem pro migraci, což bychom nechtěli. A my jsme tady argumentovali tím, že z dikce krizových zákonů je to o tom, že pan ministr za to zodpovídá. Nese za to politickou zodpovědnost. A on tam skutečně zůstal, sdílel to dál, ale skutečně to bylo s chybami, které v současnosti doháníme, všichni víme, teď jsme tady nedávno schválili lex Ukrajina IV, budeme mít lex Ukrajina V. Z polovičky jsou to dozvuky toho, že jsme to na začátku prostě podcenili.

Dodneška nevíme, kolik Ukrajinců tady máme. Podotýkám, že za ně platí stát jako za státní pojištěnce. Předpoklad je, že jich je tam zhruba polovička, ale je to odhad. Ten odhad vyplývá z toho, že nám podstatně méně dětí nastoupilo do škol, respektive že ti Ukrajinci, kteří měli splnit svou povinnost vůči zdravotním pojišťovnám, tak ji splnili v méně než padesáti procent, aby deklarovali, v jakém jsou vztahu vůči státu, jestli tady pracují nebo jsou evidováni na úřadu práce a podobně. Takže to se nám nepodařilo, my to doženeme, ale doháníme to po roce a půl, což je chyba. Pan ministr na to byl opakovaně upozorňován a ty problémy bagatelizoval.

Další záležitost. Prezentování výsledků Ministerstva vnitra, respektive budu konkrétní - Policie České republiky. Dostalo se mně té cti, že když jsem někde uvedl na Facebooku, že policejní prezident nás informoval o tom, že nám o 19 % narůstala kriminalita meziročně, tak mě pan ministr v nějakém Twitteru označil za dezinformátora. Myslím si, že měl jsem tu čest, že jsem tak byl označen spolu se ctěnou kolegyní paní Mračkovou Vildumetzovou. A ony se ukázaly ale jiné věci. Skutečně celková kriminalita o 19 % stoupla, můžeme se bavit o tom, jak to bylo před covidem, ale v porovnání s rokem 2021, 2020, 2022, to tak prostě je. Že předcovidová situace byla trochu jiná, je to možné. Ale já tady cituji jenom prezentaci policejního prezidenta. Nicméně když nám ale policejní prezident přednesl další tvrdá data, a to například, že počet vražd meziročně stoupl o 50 % ze 105 asi zhruba na 150, o 45. A další parametr, že kyberkriminalita nám stoupla o 100 %, tak to jsou prostě číslovky, o kterých se - já klidně o nich povedu odbornou diskusi, ale nepovažuji to prostě za dezinformaci, když jsou to čísla, která uvádí policejní prezidium jako oficiální.

Další. K otázce migrace jsem se už zmínil u té legální migrace, ukrajinské. A teď ještě k té migraci, také jsme jí tady dneska zmínila, a to je ta nelegální. Šlo o to, že skutečně bylo potřeba chránit slovensko-českou hranici. Bylo to proto, že jsme se dostali do paradoxní situace, že nám tu projíždělo množství migrantů. Policie se tvářila úplně že moc to nevadí. Nebyl na to asi oficiální pokyn, ale bylo to tak, že bylo dobře, když projeli a pokračovali dál do Německa. Pak se ale stalo to, že Němci nám je začali zadržovat a vracet. Protože jsou nějaké readmisní dohody a my jsme je ctili, takže my jsme je přebírali, a při naší snaze vrátit je zpátky na Slovenko, odkud k nám přišli, tak ti Slováci se kupodivu šprajcli a nebrali nám je. Takže proto jsme začali chránit tu hranici. Bylo to dokonce na náš popud. My jako opozice jsme pana ministra k tomu vyzývali. Splnilo to svůj účel a zhruba po dvou měsících to kleslo téměř k nule.

Byly to desítky zadržených denně. Jednotky denně byly těch převaděčů a to šlo k nule. Přesto - zase když jsme na to upozornili, že už teď to tolik potřeba není, že by stačily namátkové kontroly, tak se to ještě zhruba další dva měsíce protahovalo dál. Máme veliký problém s tím, že nám ubývají policisté, co se týká do počtu policistů. My jsme měli asi šestitisícový nedostatek policistů, říká se tomu podstav, a co se stalo? Za loňský rok odešlo 2 500 policistů, většinou jsou to ti, kteří mají za sebou 15 až 25 let práce, čili jsou to ti policisté, co jsou nejzkušenější, a jejich odchod strašně chybí.

Je to o 400 %, jinými slovy čtyřikrát víc než v jiných letech, kdy to bývalo třeba kolem 600 policistů. A to, že se nám podařilo zrekrutovat zhruba 1900 mladých, tak tam je velká otázka, kdo z nich tam skutečně zůstane. A jinak to trvá zhruba pět let, než z toho uděláte policistu, který je schopen ty bývalé aspoň zčásti nahradit a fungovat tak, jak by měl. Takže ta situace je tristní z hlediska personálního a chápu, že - s policejním prezidentem jsem se o tom bavil - je tady snaha nějakým způsobem motivovat ty stávající, aby neodcházeli, ale prostě to nefunguje a je potřeba, abyste se na to jako vláda podívali a navrhli nějaké řešení, protože zatím tento personální vývoj je tragický a ohrožuje fungování policie.

Tady bych chtěl zmínit to, že policisté v podstatě už vyčerpali peníze na přesčasovou práci. Na jednotlivých místních odděleních mají policisté přesčasy, které dříve neměli a podle mých informací, a tady bych poprosil eventuálně o reakci pana ministra Rakušana a velmi rád se omluvím, pokud to nebude pravda, někdy v březnu by měly ty peníze na přesčasovou práci dojít. Takže co budeme dělat potom?

Dále se v současnosti velmi hovořilo o situaci v oblasti dezinformací. Bylo to tady dneska velmi diskutováno na odborné úrovni mezi právníky. Já bych se chtěl jenom vlastně vrátit k tomu, že na ministerstvu vznikl nový útvar ministra, je to, jak jsme se dodatečně doptali, útvar ne ve služebním poměru, ale jsou to civilní zaměstnanci, jmenuje se KRIT, je to tým krizové intervence a jeho úlohou by mělo být dávat tomu ministrovi vlastně náměty k tomu, aby se sledovala situace, eventuální radikalizace například ve státní správě a aby se na ni včas reagovalo a aby se pozitivně pracovníci státní správy motivovali. Tento tým KRIT se také zúčastnil spolu s panem ministrem a spolu se spolkem Dekomunizace.cz vlastně toho vyvěšení koláže na budově Ministerstva vnitra. Dnes jsem o tom už mluvil, nebudu to dál rozmazávat, nicméně tam se ukázalo, že se jednalo o obchodní vztah, o objednávku ze strany ministerstva k tomu spolku Dekomunizace, k objednání tří kusů těchto koláží, z nichž jenom jedna byla vyvěšena. Ale co mě tam zaráželo nejvíc, bylo, že na výboru pro bezpečnost, kde vystupoval a kde jsme měli možnost se dotázat na činnost tohoto orgánu, kterému se říká KRIT, ve vztahu právě k této koláži, tak tam vedoucí tohoto odboru pan Hanousek přiznal, že vlastně ta koláž vznikla úmyslně. Vznikla s tím, že v den oslavy státnosti měla být demonstrace na Letenské pláni a že právě ta vyvěšená koláž měla zapůsobit na ty demonstrující a potlačit jejich vlastně vztah k vlastnímu národu, vlastenectví a podobně, aby se zastyděli, protože oni, kteří tam z velké části šli proto, že chtěli protestovat proti současné vládě, proti tomu, jak neřeší jejich problémy, proti špatné ekonomické situaci, tak aby se cítili vlastně špatně, že jsou jako vlastizrádci nebo nějací proputinovci, což pro mě bylo velmi smutné a pan Hanousek říkal: no nepodařilo se to, oni tu demonstraci přemístili někam jinam. Přišlo mi to, jako že mu to bylo líto. Takže pro mě jsou tyhlety věci neskousnutelné a byl bych rád, aby Ministerstvo vnitra tímto způsobem vůči veřejnosti nepostupovalo.

O většině těch věcí už jsem tady mluvil, ale zmínil bych ještě jednu věc, a to je personální politika ministra vnitra. Když si vzpomeneme, tak ministr vnitra udělal několik personálních přešlapů. Jeden, kde bych mu i fandil, ale on ho nedokončil, a to bylo takové to mediální odvolání pana ředitele Knapa z pošty za kontakty s panem Redlem a předpokládám, že asi i za nepříliš dobré vedení pošty, kterou v současnosti musela vláda sanovat poměrně vysokou částkou, ale pro mě je velký otazník: před lidmi veřejně z pořadu OVM vzkaz - odchod, do konce září náhrada. Máme tady konec roku a pan Knap najednou bude asi jeden z adeptů na to, aby znovu tu poštu vedl. Nerozumím.

Potom to byla otázka nominace pana Mlejnka do čela ÚZSI, čili výběr hlavního špiona v zemi. Dopředu avizováno množství problémů kolem toho člověka, jeho kontakty, otázka podnikání jeho ženy s citlivým materiálem v zahraničí, zadržení jejího společníka ve firmě v Turecku, nějaké podivné vykupování z Turecka před několika lety a podobně. Přesto na tom pan ministr trval, přesto na tom trval na vládě. Z mého pohledu tu vládu i trošku obelhal, že není žádný problém, a dopadlo to, jak to dopadlo. Teď pokus instalovat pana Chrásteckého, advokáta, který, jak se ukázalo, měl problém s nějakým protežováním zločinců, za který byl i odsouzen. Tak to se naštěstí včas zase díky novinářům odhalilo a pan ministr si umyl ruce a shodil to na svého pirátského náměstka. Já ho znám z bývalého působení v bezpečnostním výboru, slušného kolegu, poslance pana Kolaříka. Prostě to jsou některé z minel ministra vnitra v oblasti personální.

A to, na co nelze zapomenout, je otázka - a my na to upozorňujeme už dlouhou dobu, v podstatě od začátku, kdy na Ministerstvo vnitra pan Rakušan nastupoval - nestandardní ovlivňování bývalého policejního prezidenta, vlastně dotlačení k tomu, aby odstoupil, přes problémy financování STAN, které se uzavřely asi tím, že hlavní aktér zemřel, přes akci Dozimetr, přes urychlenou reorganizaci NCOZ, kdy víme, že každá reorganizace takovéhoto útvaru zbrzdí vyšetřování. A prostě za tím vším pan Rakušan, pan Rakušan, předseda hnutí, které má největší vlastně korupční problémy v tomto období. Je toho moc, dalo by se vzpomínat na další věci, ale nechci to zdržovat.

Takže chtěl jsem tady vlastně říct, že je tam z hlediska ministra dlouhodobě špatná práce na tom ministerstvu a důvody, které jsem tady uvedl, ať to byly důvody v oblasti bezpečnosti, tak důvody v oblasti zdravotnictví a špatná činnost těchto ministerstev mě vede k tomu, že v žádném případě nemohu podpořit tuto vládu a naopak podpořím hlasování o její nedůvěře. Děkuji.