Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé dámy, vážení pánové, jak jednoduchá úprava se nám nabízí škrtnutím několika slov v zákoně, výsledek minus 400 milionů z vyplácených 2 miliard českým státem ročně církvím po dobu 30 let, vše pod dohledem převážně ateistické veřejnosti, ve které se mísí sympatie s církvemi, které byly poškozeny komunistickým režimem po roce 1948 s pocity neoprávněně nadhodnocených požadavků církví na restituce na úkor českého státu a potažmo všech daňových poplatníků. A kde je pravda? Jako vždy někde uprostřed.

Dovolte mi malou rekapitulaci. Co se stalo po sametové revoluci? V letech 1991 až 2011 poklesl počet věřících o 1,2 milionu absolutně na 32 % obyvatel, z toho 11 % obyvatel hlásících se k římskokatolické církvi, u ostatních církví to je pod 1 %. V této souvislosti se nabízí otázka, jaký je vývoj služeb, které církve poskytují společnosti v České republice. Úplně jinak to bylo v roce 1928, kdy vrcholila první pozemková reforma se záborem majetku církvím nad 150 ha orné, resp. 250 ha veškeré zemědělské půdy, a to s podporou prezidenta Masaryka, na kterého se dneska všichni odkazujeme. Vše proběhlo na základě demokraticky přijatého záborového zákona č. 215/1919. Ve zmíněném roce 1928 se k římskokatolické církvi hlásilo 80 % obyvatel, k evangelíkům 7 % atd. Bez vyznání bylo tehdy pouze 5 % obyvatel. Přesto byla reforma přijata.

Reforma probíhala intenzivně v letech 1923 až 1927. Pozemky byly přerozděleny drobným zemědělcům s využitím přídělového zákona č. 81/1919 a náhradového zákona č. 329/1919. Vše podle práva. Církvím zůstaly statky nad (pod?) 150 ha orné, resp. pod 250 veškeré půdy. Celkový úhrn církví vlastněných pozemků tehdy klesl z 234 000 ha v roce 1919 na 68 000 ha v roce 1927. Tak tomu bylo až do roku 1947, kdy došlo zákonem č. 142/1947 k revizi první pozemkové reformy z roku 1919 a bylo odsouhlaseno ponechat velkostatkům maximálně 50 ha a výměru nad tuto hranici rozdělit drobným zemědělcům. Byla tehdy stanovena i cena pro vyrovnání s konstrukcí průměrné ceny za předešlých 10 let ponížené o 20 %. Na naplnění tohoto zákona se začalo bezprostředně pracovat v roce 1947. A pokud by vše bylo řádně zaknihováno, poklesla by rozloha církevních statků z tehdejších 68 000 ha na 5 203 ha. To však bylo přerušeno vítězným únorem a znárodněním půdy s výměrou nad jeden hektar a církve tak přišly o dalších 5 000 ha půdy.