Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové.
Zařadil bych se mezi ty, kteří navrhují bod týkající se nelegální migrace. Já to krátce zdůvodním. Ten bod by se jmenoval Nelegální migrace, informace ministra o ostraze hranice se Slovenskou republikou po 28. 10. 2022.
Jak už jsme tady slyšeli od předřečníků, tak se touto problematikou tady ve Sněovně zabývali už od léta pan předseda Okamura, což jsem zachytil já z naší strany, tak 6. 9. 2022 při pokusu zařadit bod do programu schůze to byl Radek Vondráček, který zde dneska také hovořil.
A bylo to proto, že na Zlínsku zachytil informace a dotazy od starostů jednotlivých obcí o významnějším pohybu nelegálních migrantů v tomto kraji. Tady na něj replikoval pan ministr vnitra a přišlo mi to trošku nefér, protože věděl, že Radek Vondráček se už nemůže ozvat, pokud nebude k tomu otevřen bod. Takže tady bych se chtěl Radka Vondráčka zastat, protože to, co tady říkal, byla pravda, a debatovat o některých přesných definicích pojmů jako ostraha hranic a podobně nebo hlídky u hranic mně přijde až z pozice pana ministra vnitra zavádějící.
Proto bych se tady chtěl ozvat k tomu, co probíhalo na posledních výborech pro bezpečnost, protože pan ministr vnitra se tady odkazoval na to, jestli si předáváme informace, že jsme na výboru pro bezpečnost o všem informováni. Takže teď bych si dovolil některé informace říci vám, jak to na těch výborech pro bezpečnost bylo a co opozice pro to, aby se situace na hranicích se Slovenskou republikou zlepšila, co proto ta opozice udělala a jaká navrhla usnesení, která byla postupně přijata.
Tak například 15. 9. jsme požádali a navrhli jako opozice poslanců za ANO (členům?) bezpečnostního výboru usnesení, které znělo, že výbor pro bezpečnost žádá Vládu České republiky, aby v rámci předsednictví v Evropské unii iniciovala společné jednání s Tureckem k redukci migrační vlny, protože tam jsme pojmenovali, že většina těch migrantů jde z Turecka. Tady jsem s potěšením zachytil informaci, že pan premiér Fiala s panem Erdoganem nějakým způsobem jednal. Ale bilaterální jednání, ať bylo telefonické nebo formou potkání se krátce tady na schůzce v Praze, samozřejmě nemůže nahradit to, co jsme jako výbor pro bezpečnost chtěli, a to znamená iniciovat jako předsedající stát Evropské unie, iniciovat jednání, společné jednání členských států Evropské unie s Tureckem.
Bude to jistě něco stát, ale stojí to za to. A pokud tu migraci nezastavíme z Turecka, tak budeme mít veliký problém. Ještě se k tomu dostanu. Takže toto jsme iniciovali jako opoziční poslanci a koaliční poslanci hlasovali s námi a to usnesení bylo přijato jednomyslně. Bylo to 15. 9. 6. 10. na výboru jsme jednak s uspokojením získali informace od Policie České republiky a dalších složek o tom, jak byla z 28. na 29. 10. zahájena ostraha té hranice podle pravidel Schengenského hraničního kodexu. Já to tady nebudu opakovat, ale ta čísla jsou v současnosti 310 policistů, 60 celníků a krátkodobě 80 vojáků, s tím, že ministryně Jana Černochová řekla, že to bude opravdu jenom krátkodobá výpomoc.
To všechno reprezentuje ty peníze, jak tady můj kolega Lang konstatoval, a to je celkem na prvních 10 dnů a dále rozšíření o dalších 20 dnů, to je tedy celkem do 28. 10., jsou to finance ve výši 110 milionů korun. A právě ten můj dotaz a ten můj bod směřuje, co bude poté, protože my na to nemáme síly ani prostředky, na to, abychom prolongovali tu kontrolu hranic právě podle pravidel Schengenského hraničního kodexu. Je to pro nás personálně neudržitelné, Policie České republiky má v současnosti podstav 5 000 policistů a je to i velký finanční problém.
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Takže pan ministr to tady trošku lakoval narůžovo, že se nemusíme bát, že to všechno zvládneme, ale zatím to zvládáme do 28. 10., kdy i ten nejhloupější převaděč samozřejmě si uvědomí, že když máme tu ostrahu hranice, tak na nějakou chvíli zvolní, což se projevilo také tím záchytem těch migrantů i těch převaděčů, které v prvních dnech, než si tu informaci předali, byly poměrně vysoké a teď si trošku tleskáme, že klesají na nižší hodnoty, ale ono je to z jejich strany pochopitelné a rádi počkají na termín po 28. 10. Takže to bylo jedno z usnesení, kde jsme žádali vládu, aby v rámci zajištění ostrahy hranice podala informace o tom, jak to bude po 28. 10.
Na to přítomní pánové nedokázali odpovědět, nedokázal odpovědět ani pan ministr, ani pan policejní prezident a ani jeho první náměstek. My jsme tam navrhovali takové věci, že by měla kontrola - a teď mě někdo zase vezme za slovo, jestli to je technicky dobře pojmenováno - ale aby pokračovala na těch hraničních přechodech alespoň namátková kontrola. To tam bylo odmítnuto s tím, že podle pravidel Schengenského hraničního kodexu je to systém všechno nebo nic. Čili to, co děláme teď, ale že namátkové kontroly, že to není na pořadu dne.
A kupodivu dnes se v tisku objevilo, že paní ministryně vnitra Faeserová ze Spolkové republiky Německo chce právě namátkové kontroly u hranic s Českou republikou zesílit. Tam dokonce konzervativní unie CDU/CSU chtěla obnovit ty kontroly v plném rozsahu podle toho schengenského kodexu. Paní ministryně to zmírnila na ty kontroly silné, ale namátkové nebo četné namátkové. Takže v Německu to jde, u nás se zatím o tom neumíme pobavit, respektive očekávám, s čím pan ministr přijde, a doufám, že pokud ten bod bude schválen, že už nějakou informaci dostaneme.
Informace, že pan ministr bude tento čtvrtek a pátek jednat na Radě ministrů vnitra a že nám přinese informaci, mě úplně neuspokojuje, protože když vidíme, jak se k tomu ty jednotlivé státy chovají, tak vidíme, jak jsme se nedokázali domluvit mezistátně za covidu, neumíme to u energií, nepředpokládám, že po řešení migrační krize od roku 2015 dosud, když jsme se pořádně neposunuli, že to dokážeme udělat během tohoto čtvrtka a pátku. Moc bych si to přál, ale úplně naivní v této věci nejsem. Takže ta informace, se kterou pan ministr přijde po tom čtvrtečním a pátečním jednání, dopředu se obávám, že nebude pro nás uspokojivá.
Dále jsme přijali usnesení toho 6. 9., kde jsme požádali vládu o jednání s vládami Maďarska, Slovenska a Rakouska o dodržování readmisních dohod. Pro vaši informaci, pokud se v tom nepohybujete, tak pokud je běženec zachycen v blízkosti státní hranice a dá se dedukovat, že přešel tu státní hranici z konkrétního státu, tak bychom měli mít šanci takového migranta vrátit do toho původního státu. A já vám řeknu z informace, kterou jsme tam měli od Ministerstva vnitra, jak se to daří a jak se to nedaří. No, kupodivu vůči Německu se to daří. Jsme velice vstřícní, my dodržujeme readmisní dohody a jen za tento rok jsme přijali zpět 1 300 běženců zachycených někde blízko hranic v Německu.
Naopak naši kolegové Slováci k nám přistupují trošku jinak a zhruba z 1 455 migrantů, které jsme se pokusili vrátit, tak to číslo, ta číslovka, které nám vzali zpátky, je číslovka 55 a 1 400 nám jich zůstalo v České republice, oni je nepřijali. Kolega Lang už tady mluvil o tom, jak se potom postupuje, protože většina z nich tady nežádá o azyl, takže dostanou pokyn k vyhoštění (z) České republiky nebo pokyn k opuštění České republiky do 30 dnů. A v podstatě si musíme přiznat, že nám jde jenom o to, aby nějakým způsobem pronikli do toho cílového státu, aby už se nám nevrátili.
Takže my jsme teď v problému, že 1 300 nám jich Němci vrátili, 1 400 nám jich Slováci nevzali zpátky, a proto jsme tedy vyzvali Vládu České republiky, aby se Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem jednali (jednala) právě o těch readmisních dohodách, aby byly platné a aby byly všemi státy dodržované. Myslím si, že to je také běh na dlouhou trať. A i v tomto opozičním návrhu usnesení na výboru pro bezpečnost nás kolegové z koalice podpořili, takže za to velký dík.
A dále jsme vyzvali Vládu České republiky dalším usnesením, zase bylo schváleno toho 6. 10., když jsme vyzvali Vládu České republiky k tomu, aby došlo k obnově a modernizaci Dohody o policejní spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, protože tam kolegové z Policie České republiky vlastně přiznali, že ta dohoda již je zastaralá a zdaleka není funkční.
A poslední bod, který jsme tam přednesli v rámci pokusu ho protáhnout, v uvozovkách, usnesením, a to se nepodařilo a je to škoda, že se to nepodařilo, byl bod, ve kterém jsme vyzývali pana ministra vnitra, aby podpořil pozměňující návrh paní kolegyně Vildumetzové v rámci úpravy rozpočtu na rok 2022 pro Policii České republiky, kde navrhovala posílit ten rozpočet o 600 milionů korun, a právě tady se ukazuje, že ty peníze budou potřeba právě i k výkonu těchto mimořádných úkolů, které Policii České republiky čekají. A tam bych se chtěl moc přimluvit, až se to tady bude projednávat, byť ten pozměňující návrh nebyl podpořen ve výboru, tak abychom to tady přehodnotili a pokusili se napříč tou sněmovnou ty peníze policii schválit, protože z mého pohledu je to podstatné.
Potom tady mám ještě informaci k tomu, jak to vypadá v současnosti s počty migrantů ve vývoji v letech. Ta migrace podle té policejní zprávy nebo zprávy Ministerstva vnitra, byla sledována od roku 2009 do dneška s tím, že v letech 2009 až 2014 byla nelegální migrace do České republiky relativně stabilní a pohybovala se kolem tří a půl tisíce běženců ročně. V roce 2015, to je to období Mutti Merkel, kdy všichni chtěli do Německa, tak se zvýšila na 8,6 nebo 8 600 migrantů v roce 2015, aby potom poklesla na průměrný počet zase kolem 5 000 migrantů ročně. A za letošek za první pololetí potom dosáhla nebo do toho zhruba září dosáhla číslovky 12 200 migrantů. Takže vidíme, že tady je téměř dvojnásobná migrace oproti tomu pověstnému roku 2015, kdy tu migrační vlnu vlastně zažívala celá Evropa.
Ta migrace u nás je především tranzitní a policie hodnotí tu migraci, kdy v roce 2015 tady procházelo 2 600 migrantů tranzitně, tak za první pololetí tohoto roku to bylo zhruba 8 000. Z tohoto důvodu bych rád, abychom nelegální migraci věnovali velkou pozornost, protože pokud se podaří Němcům dokonalá ostraha hranice, tak jak to slibují, jak je na to v Německu tlak, a budou se nám v tisícovkách vracet migranti zpátky v rámci readmisních dohod, které my kupodivu na rozdíl od Slovenska dodržujeme, tak to nebude už tak jednoduché a nebudeme se moct spoléhat na to, že ty migranty tady zaregistrujeme, dáme jim 30 dnů na to, aby opustili republiku a oni se někde v té Evropě ztratí. Čili, pokud se neztratí, ten problém tady bude narůstat a my musíme hlavně opravdu zdokonalit ostrahu té hranice, obnovit dohodu se Slovenskou republikou tam tvrdě žádat o to, aby Slovensko readmisní dohody dodržovalo. A ta situace se musí zlepšit, nebo ten černý Petr do budoucna zůstane u nás.
Takže z mého pohledu se u pana Rakušana jako ministra trošku rozcházejí slova a činy. On nevidí problém. On slibuje, že se všichni dohodnou, že všechno bude, že v rámci Evropy, ať na jednáních ministrů vnitra nebo na jednáních s Tureckem, že se podaří zastavit příliv těch migrantů, ale skutečně to není tak jednoduché. Pokud se to podaří, tak to bude v horizontu mnoha měsíců, a my musíme zareagovat ihned.
Čili bych se chtěl vrátit hnedka na ten úvod. A můj bod je konkrétní. Nelegální migrace, informace ministra ostraze hranice se Slovenskou republikou po 28. 10. 2022. Co podnikneme v té době, až se ukončí ta standardní ostraha podle schengenského hraničního kodexu. A chtěl bych ten bod zařadit, pokud to bude možné, na pátek jako třetí bod po pevně zařazených bodech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
