Vážený pane předsedající, paní vicepemiérko, vážení ministři, dámy a pánové,
chci se tady vyjádřit k načasování tohoto hlasování o vyhlášení nedůvěry vládě, protože mi to přijde tak trošku postavené na hlavu. Vláda vyhostila skoro celou ruskou ambasádu a pak ji za to opozice odstřelila. Přesně tak by vypadaly palcové titulky v ruských médiích, kdyby se vám to povedlo. Opravdu gratuluji. Je to z vaší strany, jako byste byli placení spolupracovníci GRU. Chováte se v tomto jako Švejci, a to se omlouvám Josefu Švejkovi. Proč takhle bezprecedentně podkopáváte úspěšnou zahraniční politiku této země, je pro mě nepochopitelné. Chtěl bych se zde ale vyjádřit k postupu vlády v oblasti zdravotnictví, k čemuž se považuji být přiměřeně kompetentní. Léta jsem byl ředitelem záchranné služby v Hradci Králové a dodnes pracuji na část úvazku jako praktický lékař, a proto je mi tato problematika více než blízká a vím, jak se naše rozhodnutí ve Sněmovně odrážejí skutečně v praxi. Kritika vlády ze strany opozice a trvalé okopávání kotníků za všech okolností a kdykoliv to jde, to je přesně to, o čem zde chci mluvit. Takže po pořádku.
Co se nám vše s naším podle mě nejlepším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem povedlo. E-recept, první velice důležitá vlaštovka v digitalizaci zdravotnictví od revoluce v roce 1989. E-recept nám velmi pomohl při řešení covidové krize spolu s e-neschopenkou. Sdílený lékový záznam pacienta přináší pacientům vyšší bezpečnost. Úhrada léčebného konopí, tedy vyšší dostupnost léčebného konopí pro pacienty trpící chronickou bolestí. To by mělo například Pirátům imponovat. Nebo ne? Nové regulace úhrad zdravotnických prostředků na poukaz, tedy mnohem více hrazených zdravotnických pomůcek, implementace evropského protipadělkového nařízení, vyšší ochrana pacientů před padělanými léky, což je v dnešní době celkem stěžejní téma.
Uzavření smluv na provozování letecké záchranné služby na osm let - kdo si to pamatuje z minulých období - téměř neřešitelná věc. A k transparentnosti a šetření? Společné nákupy nemocnic a tím generované významné úspory nákladů zdravotnických zařízení. Nová pravidla pro veřejné zakázky a zpětné bonusy v nemocnicích. Kdysi to bylo také velké téma. Transparentní rozhodování o nákupech drahých přístrojů. To minulým vládám také nešlo v těch nemocnicích.
Kontroly v přímo řízených organizacích. Spravedlivé dohadovací řízení mezi poskytovateli a pojišťovnami napříč mezi všemi segmenty poskytovatelé a to opakovaně po sobě. Významné snížení administrativy pro zdravotníky. Dotace pro praktické lékaře a zubaře v odlehlých oblastech. Vznik Centra porodní asistence v Nemocnici na Bulovce. Vznik třípilotních specializovaných pracovišť pro vzácná onemocnění. Podpora pro ohrožené venkovské lékárny.
A co dále? Schválená úhradová vyhláška, která respektuje výsledek dohadovacího řízení. Došlo k rekordnímu nárůstu úhrad všech segmentů zdravotní péče. Na zdravotní péči jde podle úhradové vyhlášky 340 miliard korun. Tedy 29 miliard navíc a dalších šest ze zůstatku zdravotních pojišťoven. Čili bylo to 35 miliard. Tedy o deset procent víc celkové úhrady.
Dostupnější stomatologická péče. To je péče takzvaně "na pojišťovnu a péče o děti". Nově výkony, které souvisejí s reformou primární péče, například záchyt demence a prediabetu. U ambulantních specialistů úhrada za plnění kvalitativních kritérií, u fyzioterapeutů bonifikace za ošetření náročnějších pojištěnců, u záchranek valorizace dopravních výkonů a tvorba indikátorů pro měření efektivní péče. Mzdové navýšení v domácí péči až o deset tisíc korun a bonifikace za náročné pacienty.
A pokračujeme dál. Navýšení počtu přijímaných studentů lékařských fakult. Tady bych se chtěl zastavit. Je jedenáctiletý plán na navýšení kapacit lékařských fakult o 15 %. Už to běží. Dotační programy pro praktické lékaře. Prosazován postupného a cíleného navyšování odměňování ve zdravotnictví. Čísla jsme tady slyšeli dneska. Reforma primární péče. Nový systém rezidenčních míst, návrat lékařů po studiích zpátky do regionů.
Zavedeno dotazníkové šetření spokojenosti nelékařských zdravotnických pracovníků. Navýšení kompetence sester a zvyšování prestiže jejich povolání. Dotační program na podporu vzniku školek a dětských skupin u nemocnic. Stipendia pro studenty zdravotních škol a lékařských fakult.
Vážíte si exprezidenta Václava Klause?Anketa
A to není vše, pokračujeme. Vytvořili jsme vůbec první koncepci urgentní péče v České republice a projednali dotační podporu pro vznik sítě 78 urgentních příjmů. Vznikne tak státem garantovaná síť urgentů v krajských a okresních městech. Poprvé bude mít urgentní péče jasnou strukturu a standardy. Vznikne 15 velkých urgentů a dále 78 urgentních příjmů druhého typu.
Úhradová vyhláška. Již pro rok 2020 přinesla významnou finančních injekci pro ty urgenty ve výši dvou miliard korun. Cílem nového modelu urgentní péče je systematicky zajistit péči o akutní pacienty ve všech regionech v režimu trvalé dostupnosti 24 hodin, sedm dní v týdnu. U každého urgentu bude lékařská pohotovostní služba. Ještě má někdo pocit, že jsme toho v době předcovidové stihli málo? A že byl rezort za vedení ministra neúspěšný? To mi opravdu nemůžete namluvit.
Pak přišel covid. Nikdo, opakuji nikdo na celém světě si ani v nejčernějších myšlenkách nemyslel, že by se něco takového mohlo stát. Ale stalo se - celosvětová pandemie. Nikdo na to neměl recept. Tedy mimo naši opozici. Ta by to vyřešila šmahem, hned a dokonale. Tak teď si to popořadě vysvětlíme trošku, co se dělo po jednotlivých měsících.
Leden 2020. V průběhu ledna nákaza Česko ještě nezasáhla. Byla však již učiněna již první preventivní opatření, zejména zpřísněné kontroly cestujících přilétajících na Letiště Václava Havla. Na ministerstvu v té době probíhala příprava k dalším opatřením, přičemž Česká republika jednala v souladu se Světovou zdravotnickou organizací. Zatím nebyl důvod k panice. Pamatujete si? V té době byl z opozice premiér Babiš kritizován za to, že nechtěl poslat do Číny zdravotnický materiál na pomoc proti epidemii. Toho nakonec byly odeslány 4,5 tuny. Posléze přišla zase kritika, že byla pomoc odeslána. Prostě opozici se nezavděčíte.
Únor. Ještě na konci února se všeobecně předpokládalo, že odjezd do lyžařských středisek v Severní Itálii a v Rakousku je bezproblémový. Odtud se pak začala nákaza koronavirem začala šířit do Česka a do dalších zemí. Když jsme to chtěli omezit, opozice křičela. Omezování svobody. No znáte to. Z ministerstva odešle dopis do krajů s výzvou, aby se kraje předzásobily zdravotnickým materiálem a ochranným prostředky. A výsledek? No, nechci to moc komentovat. Zaspali jsme všichni - stát, kraje i nemocnice.
Březen. Tehdy to začalo. Dne 1. března byly potvrzeny první tři případy Covidu-19 na území České republiky. Od 1. do 31. března bylo potvrzeno celkem 3 257 případů. Během března bylo potom testováno více, než 50 tisíc osob. Jaká byla opatření státu? Například konání Světového poháru v biatlonu bez diváků. Obrovské téma. Opozice má další námět na ostrou kritiku. Místo, aby byla špetka pochopení, opět nic.
Pro březen byl více, než charakteristický nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky i celou populaci. Nebyly prostě nikde. Celý svět se je snažil nakoupit ve stejnou dobu. Nakupovalo se, co dalo a za co se dalo. A to z jediného důvodu ochránit zdravotníky a ty neohroženější skupiny. Tak to prostě bylo. Množství ochranný prostředků se významně zvýšilo až po dodávkách z Číny. Sto tun materiálu na letiště šli převzít ministr vnitra a předseda vlády. Byla to obrovská úleva pro občany. Pro opozici opět klacek na vládu.
Duben. 7. dubna schválila Poslanecká sněmovně vládě prodloužení nouzového stavu do 30. dubna. Den 24. dubna vydala vláda revidovaný harmonogram uvolnění podnikatelských činností, který byl oproti předchozí verzi o dva týdny zkrácen s konečným datem 25. května. Bylo zahájeno rozvolňování ve školách, školských zařízeních a v sociální péče v etapách do konce června.
Květen. Na přelomu dubna a května začal počet zotavených z covidu trvale převyšovat počet aktivních případů. Od května byly povolené hromadné akce s účastí do 100 osob. Ministerstvo na opatřeních pracovalo dál.
Červen a červenec. Na počátku léta 2020 docházelo k opětovnému zvýšení počtu nakažených onemocněním Covid-19. rozvolnění přineslo to, co se očekávalo. Někteří dokonce slavili na Karlově mostě. Ministerstvo na opatřeních pracovalo dál. Premiér Andrej Babiš zřídil 27. července Radu vlády pro zdravotní rizika.
Srpen. V srpnu bylo oznámeno, že od 1. září bude v Česku platit povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách, prostředcích hromadné dopravy a vnitřních hromadných akcích. Předpokládalo se, že opatření budou trvat do března 2021.
To bylo křiku z opozičních lavic a některých lékařských kapacit. Omezování svobody, není to potřeba a tak dále. Jedna část odborníků říkalo to a druhá ono. Sháněním oponentních návrhů sehrála média, i ta veřejnoprávní, nesmazatelnou roli. Nakonec se tedy přijala mírnější pravidla. Tedy, že roušky budou od září povinné na úřadech a orgánech správy, ve zdravotních a sociálních zařízeních a všude ve veřejné dopravě.
Září. Na začátku září počet nakažených v Česku znovu přesáhl hranici pěti tisíc. Prohlášení, že se v září nic nedělo kvůli volbám? Velký omyl. Například 9. září bylo zavedena v Praze povinnost roušek v obchodech a nákupních centrech. Od půlnoci do šesté hodiny ranní byly uzavřeny provozovny stravovacích služeb, včetně barů a nočních klubů. To nám mělo opravdu pomoci ve volbách? Na to v té době opravdu nikdo nemyslel. Snad pouze opět naše opozice.
No a od 10. září museli lidé nosit roušky ve vnitřních prostorách budov po celém Česku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 17. září oznámil, že v brzké době dále zpřísní opatření proti epidemii, že povinnost nošení roušek se může vrátit i venku a dál se mohou omezit kapacity vnitřních akcí, například ze 100 na 50 lidí a že se rovně mohou omezit sociální kontakty zajištěním rozestupů, například v restauracích.
To je jen ukázka toho, jak jsme kvůli volbám, které se konaly v říjnu, údajně nic nedělali. Pokračuji dále.
Od 21. září byla na vysokých školách v Praze zavedena distanční výuka s výjimkou praktické výuky. V Praze a ve Středočeském kraji je povinnost nosit ochranu úst a nosu venku. A výsledek? Dne 30. září vláda vyhlásila na území České republiky nouzový stav - od 5. října na dobu 30 dnů. Tedy tvrzení, že jsme vše pustili před volbami a nechali to být, je lež jak věž.
Říjen. Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo koronavirový semafor. Pro pacienty s COVID-19 a neodkladnou péčí bylo vyčleněno 10 000 nemocničních lůžek. Vznikl systém pro sdílení zdravotnického personálu a kapacit pro stabilizované pacienty. Za jedinou zbraň tehdy prezident Zeman označil nošení roušek, což tehdy byla pravda. A od 21. října byla zavedena povinnost nosit roušky, pokud budou lidé od sebe vzdáleni méně než dva metry.
Listopad. 4. listopadu přibylo 15 729 nových případů koronaviru, do toho dne nejvíce od začátku pandemie. Zároveň podíl pozitivních testů byl téměř 35 %, což byla dosud nejvyšší hodnota od počátku epidemie. Od listopadu bylo zavedeno v obchodech omezení počtu lidí: 1 osoba pro sebe musela mít prostor 15 m2. Nařízení bylo opět součástí nového protiepidemického systému PES. Opět následovala kritika opozice a následné házení klacků pod nohy.
Prosinec. Celkový počet pacientů zotavených po nákaze nemoci COVID-19 byl počátkem prosince 455 000 potvrzených případů. Bylo potom více než půl milionu. Po jednání vlády dne 10. prosince bylo oznámeno, že bude nouzový stav prodloužen do 23. prosince. Opět obrovská kritika, že ho vlastně nepotřebujeme. Dne 20. prosince Ministerstvo zdravotnictví České republiky oznámilo, že s účinností od 21. prosince ruší Česká republika všechny lety ze Spojeného království do země. Důvodem byl nový kmen koronaviru, který se zde objevil. Britská mutace se blížila. Bohužel.
Leden 2021. K 15. lednu bylo v Česku oficiálně evidováno již 874 605 nakažených a tehdy 14 029 úmrtí. A k 15. lednu byl spuštěn registrační a rezervační web pro očkování pro seniory nad 80 let. A opět jsme se zde v Poslanecké sněmovně kvůli nouzového stavu do 14. února 2021 sešli. Opět dle opozice nebyl potřeba. A místo, abychom byli jednotní, opět ono pověstné házení klacků.
Únor. Dne 3. února překročil počet potvrzených případů v Česku symbolicky milion nakažených. Dne 11. února Poslanecká sněmovna také symbolicky neprodloužila nouzový stav. Pro mě nepochopitelné. Naštěstí dne 14. února vláda prodloužila na žádost hejtmanů nouzový stav. Bylo to ale na žádost hejtmanů. Bylo to proto, že na hejtmany tím neprodloužením ve Sněmovně spadla odpovědnost za řešení covidové krize v jejich krajích. A najednou to šlo. Naštěstí. Důvodem dalšího rozmachu viru byla pokračující pandemická únava veřejnosti a zejména dominantní zastoupení rychle se šířící britské mutace.
Březen. V březnu vláda schválila povinné testování ve firmách s více než deseti zaměstnanci. Dne 22. března se prodloužil částečný lockdown, který vláda vyhlásila 1. března. Nově ale bylo možno sportovat nebo vyrazit na procházku na území okresu. Omezení pohybu, také velmi kritizované, v rámci okresu se osvědčilo. Prokázalo se to například na okresech Karlovarském a Královéhradeckém kraji.
Duben. V dubnu vláda na základě zlepšených parametrů rozvolnila část opatření. Zároveň také skončil nouzový stav a s ním i zákaz cestování mezi okresy či zákaz vycházení mezi 21. a 5. hodinou ranní a jiné.
Květen. Už se vracíme k normálu. Mimo jiné díky masivnímu očkování. Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav přitom vydali již v září 2020 první očkovací strategii k odborné diskusi, další upravenou verzi pak těsně před koncem roku. Čili ta strategie byla diskutována mimo jiné i na krajích. Všechny kraje ji schválily. Potom jsme se ale z médií dozvěděli, že kraje se diví, co se ve strategii vlastně píše, anebo naopak co tam chybí. Tak trochu zvláštní.
Jak jsme na tom nyní na začátku června? Dá se říct, že skvěle. Čísla nemocných klesají, a to jak nový výskyt, tak počty v nemocnicích, na jipkách, na umělé ventilaci, naštěstí i počty umírajících. Nezkazme si to a postupujme obezřetně. Chyby jsme již v minulosti udělali, poučme se z nich. Cílem strategie je proočkovat minimálně 70 % osob. Alespoň jednou dávkou je dnes očkováno téměř 4 miliony lidí, tedy 38 % celé populace a zhruba 50 % těch, kteří nyní očkovat lze, tedy populace nad 16 let věku. Očkování půl milionu lidí týdne pokračuje dál. Jde o to zbytečně nepolitikařit a podpořit zájem o očkování. Je to jediná cesta, jak tuto nemoc porazit. Ostatně to známe i u jiných onemocnění, která dříve decimovala lidstvo.
To vše nyní pod vedením staronového ministra Vojtěcha, který odstoupil v době masivního šíření epidemie a vrací se v době jejího utlumení. Je to symbolický návrat v době, kdy je třeba na jedné straně ohlídat dohořívající epidemii, ale na straně druhé navázat na úspěšné roky působnosti v čele resortu a provést Sněmovnou připravenou zdravotnickou legislativu ještě do konce tohoto volebního období. Pro tento úkol je ministr Vojtěch dle mého soudu dobrým řešením.
Na základě tohoto mého stručného zhodnocení činnosti vlády v oblasti zdravotnictví chci demonstrovat nekoncepčnost a nebojím se říct i nezodpovědnost návrhu opozičních poslanců na vyjádření nedůvěry vládě. A tady trošku v reakci na pana Ferjenčíka, prostřednictvím pana předsedajícího, bych využil citaci pana profesora Václava Hořejšího, imunologa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. A ten to řekl naprosto přesně. Cituji: "Opozice se snažila, jak mohla, házet klacky pod nohy vládě a její nynější křik je pokrytecký. Opozice opakovaně požadovala zmírňování a rušení protiepidemických opatření, blokovala vládě použití nouzového stavu. Kdyby vláda jednala podle požadavků opozice, bylo by těch mrtvých dvakrát tolik." To jenom k tomu počtu zemřelých. Bohužel tato slova směrem k opozici platí nejen ve vztahu ke koronavirové krizi a k jejímu řešení, ale například i ke kauze Vrbětice i ke dnešnímu demonstrativnímu projednávání nedůvěry vládě.
Typickým příkladem je vyjádření předsedy Pirátů ctěného kolegy poslance a kandidáta opozice na premiéra Ivana Bartoše pro Deník N z konce dubna. Cituji: "V době, kdy Česká republika vyhošťuje ruské diplomaty, by vyjádření nedůvěry vládě bylo špatným znamením pro spojence v EU a v NATO." Deník N tedy napsal, že předseda Pirátů považuje vyjádření nedůvěry vlády za nezodpovědné. Pro iDnes potom předseda Pirátů koncem dubna řekl, cituji: "Vzhledem ke krokům, které začala naše vláda směrem k Ruské federaci v souvislosti s rozuzlením kauzy Vrbětice, jsem přesvědčen, že není v zájmu České republiky tento krok na poli Sněmovny realizovat." A já se ptám: Pane předsedo Bartoši, kdo vás přesvědčil o opaku a o změně vašeho názoru? Je to jen kvůli volebním preferencím, nebo chcete aktivně posloužit cizí propagandě?
Dneska pan Bartoš tady na tom místě mluvil na téma - musíme zastavit bláznivou jízdu predátora Babiše. Evokuje mi to dotaz. A já jízda by čekala naši republiku s vámi? Piráti vědí, co je to pořádná jízda.
Děkujeme, nechceme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
