Je současná situace s akceleračními zónami podobná nástupu solárních baronů v roce 2009?
Určitě ano. Zase jde o to, aby na nás někdo vydělal, zhyzdil krajinu a zase se nestavělo jádro, protože na ně už nebudeme mít peníze. Minulé 2000 MW solárních baronů nás už 15 let stojí kolem 20 miliard korun ročně, za dobu jejich panování jsme mohli mít už nový jaderný blok postavený, zaplacený a zprovozněný a mít bezemisní mix jako Slováci. Přínos pro energetickou bilanci státu je od těchto instalací minimální, jenom asi 3 %. Kdybychom do toho započetli takzvaný „vynucený export“ elektřiny, uhelné elektřiny vyráběné navíc, abychom měli záskok, když zrovna nesvítí, byl by spíše záporný. A po stránce výpočtů naší energetické soustavy jsou to ti samí, kteří počítali tohle i současný model SEEPIA.
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
Po volbách si ale konečně někteří slušnější kolegové dodali odvahu a vystoupili s odbornou kritikou těchto účelových výpočtů. Za minulé koalice to příliš nešlo, to se ještě na některých součástech ČVUT vyvíjely mařiče energie, mnohdy s využitím veřejných prostředků a s podporou solárních baronů.
Jaký je rozdíl mezi solárními a větrnými elektrárnami?
Technický v tom, že ty větrné v našich podmínkách pokrývají zhruba dvojnásobek času než solární a fungují i v zimě a v noci. Ale dobou využití maxima pokrývají tak třetinu až čtvrtinu roku a někdy také nefungují vůbec, je k nim potřeba mít i jiné zdroje. Jako kdybyste měli doma plachetnici na ježdění do práce, ale v době, kdy nefouká nebo kdy je naopak bouřka, jste museli mít v garáži ještě jiný dopravní prostředek a k němu platiti všechny náklady.
Po stránce ekonomického tunelu je to ale naopak. V době 2009 jsme měli z minulosti omylem nastaveny vysoké dotace na soláry a cena šla dolů. K ekonomické katastrofě došlo pouze tím, že parlament včas před volbami nereagoval, což mohl. V současnosti naopak uměle nastavujeme potřebu těch větrných elektráren a namísto nečinnosti parlamentu nám další kroky schvaluje nebo dokonce diktuje vláda v demisi, jak informuje dopis z Asociace krajů ČR. Pánové Fiala a Hladík jsou namísto nečinnosti činní až příliš, aby celou záležitost akceleračních zón dotáhli i po prohraných volbách. Jsou v tom velké peníze.
Mgr. Petr Hladík
Jak vnímáte demonstrace proti Motoristům na MŽP?
V době Pačesovy komise, kdy jsme doporučovali pokračování jaderné elektřiny, lezli ekofanatici až na komín budovy Úřadu vlády ČR a museli je sundávat policejní horolezci. Dnes už toto není možné, ochranka funguje o dost lépe. Musíme si ale uvědomit, že resort životního prostředí je dnes tím hlavním kanálem, kudy tečou peníze na všechny energetické stavby takzvané obnovitelné energetiky. Dávno už dnes nejsou ministerstvem lesů, vod a strání, ale ministerstvem dotovaných solárů, větrníků a uměle pěstované biomasy. V tomto smyslu bych se ptal demonstrantů, do jaké míry demonstrují za krásu krajiny a do jaké míry se v rámci určité ideologie propůjčili těmto novým investicím. Jsou to právě investoři, kteří nechtějí přijít o peníze. Tedy tu vnímám silný možný ekonomický podtext, na kterém ovšem v důsledku všichni proděláme, ti demonstranti a mladá generace především, až budou zakládat rodiny.
Jde o konkurenci s uhelnou elektřinou?
Jenom do jisté míry. Tohle jsme zažili už v roce 2010, když bylo postaveno prvních 2000 MW solárních instalací a v létě vytvářely nestabilní přebytek. Uhelnou elektrárnu musíme roztápět několik hodin dopředu, ta nenajede hned, jak přijde bouřka. Těch nestabilních 2000 MW navíc vedlo paradoxně k letnímu navýšení nutné zálohy připravené k záskoku za solární zdroje, a tím i zvýšení exportu uhelné elektřiny, tehdy ještě navíc za dumpingové ceny.
Dnes jde spíše o takzvané kapacitní platby, kdy je uhelná elektrárna připravena k záskoku. Platíme ale veškerý provoz a personál. Je to podobné, jak když v zimě musíme platiti flotilu posypových vozů a řidiče a včetně údržby i v době, kdy nesněží. V podmínkách naší energetiky to bude asi tak 10 miliard korun navíc, možná i více, co musíme k těm ročním ziskům nových větrných baronů ze svého přidat, abychom dostali stabilní dodávku elektřiny.
A ty „vědecké“ agentury, které počítaly model SEEPIA, nám na zakázku spočítají, kolik je toho k těm větrníkům potřeba. Pak se odněkud dozvíme, co nás to všechny bude stát. Dostaneme to ale většinou jako poplatky za elektřinu, tedy zatímco jedni budou prodávat naši jadernou elektřinu na lipské burze za desetinásobek výrobní ceny, ti druzí budou dostávat zaplaceno za připravenost k záskoku za větrné elektrárny formou poplatku za stabilitu sítí. To ovšem narušuje předvolební závazky současné koalice, takže by bylo lépe se zbytečnému zdražování provozu sítí vyhnout.
Co byste doporučoval?
Zrušit povinnost ekonomicky uspokojovat investory, blízké uvažováním a mnohdy i finančními zdroji oněm solárním baronům s tím, že jde o „veřejný zájem“ a zrušit povinnost pro ně stavět v naší krajině další stroje na peníze. Máme přece demokracii, a vůle a prostředí těch lidí, co tam žijí, nám musí být přednější než nějaký „závazek“, notabene takový, který má za hlavní cíl a motivaci někomu dalších dvacet let platit předraženou elektřinu a její nestabilní dodávky. Jako komunitní energetiku nebo její součást bych to určitě bral, ale musí jít o dohodu, a ne o nátlak. Obce mají na svých kontech přes 400 miliard korun, a pokud o to stojí, mohly by si to i stavět samy, a banky na to půjčují. A pokud bychom měli už něco stavět, doporučil bych raději státní společnosti s podílem těch obcí, jako je tomu například v kogeneračních kotelnách. To je určitě lepší cesta, než další „baroni“, a stát to má více v rukou.
V neposlední řadě jde i o otázku malé reformy tarifů za distribuci elektřiny pro sdílení této komunitní energie, které pro obce vůbec nejsou výhodné. Máme to nastavené tak, že je pro investora levnější dodat větrnou elektřinu do Škodovy přes půlku republiky než do obce pár kilometrů v sousedství. Takhle o to opravdu bez umělého nátlaku málokdo bude stát.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný








