Maxová (ANO): Není snadné podat trestní oznámení na otce či matku svých dětí

30.05.2018 18:45

Projev na 13. schůzi Poslanecké sněmovny 30. května 2018 k zákonu o zálohovaném výživném

Maxová (ANO): Není snadné podat trestní oznámení na otce či matku svých dětí
Foto: Archiv
Popisek: Radka Maxová

Děkuji, pane předsedající. Ne úplně lehko se mi o tomto tisku bude hovořit, možná i o následném, protože jsou zde avíza, abychom sloučili diskusi, rozpravu k těmto dvěma tiskům, ačkoli mají různé parametry.

Nicméně musím říci, že základní pravidla pro vyplácení zálohovaného výživného sdělila paní předkladatelka. A já budu jenom krátce reagovat. Chyba je jednoznačně v systému, to víme všichni. Tu chybu v systému úplně nechápu, protože jak dobře víme, neplacení výživného je druhým nejčastějším trestným činem. A já se ptám, jak vůbec naše společnost mohla dopustit toto, že je to veřejně respektováno, když někdo neplatí výživné. Tuto chybu v systému nechápu.

Pak je samozřejmě chyba v lidech. A tu chybu chápu. Slabost, strach, dennodenní zkušenosti. A o těch lidech hovořím proto, že chápu, že není úplně jednoduché podat trestní oznámení či exekuci na vlastně otce nebo matku mých nebo našich dětí. To si myslím, že je daleko větší problém, než chyba v systému. Nicméně je potřeba o tom hovořit. Hovořilo se o tom hodně v minulém volebním období jak v koalici, tak v zákulisí. Podařilo se prosadit velmi dobré dva pozměňující návrhy ohledně výživného. Tímto děkuji panu ministrovi Pelikánovi a doufám, že se podaří ještě více pozměňujících návrhů, v systému před tím, než bychom řešili zálohované či náhradní výživné.

Je potřeba na tom pracovat a ta řešení jsou, ale samozřejmě budou trvat déle, než zavedení, možná nové sociální dávky, které já, přiznám se, a většina z vás to ví, nejsem přívržencem. Paní Gajdůšková tady zmínila některé věci, které jsem i já říkala a s některými souhlasím, s některými ne. Ale věřím tomu, že se k tomu dostaneme během diskuse. Já osobně úplně nevím, jak bude probíhat to, že vlastně po dvou měsících přijdu na úřad práce a budu chtít náhradní - je po delší době - a budu chtít zálohované výživné. Na základě čeho mi ten úřad nějakým způsobem dá to zálohované výživné, protože já mám sice soudní rozhodnutí. Budu nosit výpisy z banky, budu nosit čestné prohlášení. To jsou věci, které tam nejsou specifikované, ale třeba mi paní předkladatelka odpoví, jak to mají namyšleno, protože já jsem se to nikde nedočetla.

Co mě velmi mrzí je, že to bude dělat úřad práce. V tomto návrhu je to konkrétně každý čtvrt rok. To znamená, že my jsme zatížili úřady práce už jenom přídavky na dítě - čtvrtletní předkládání různých dokladů. Neposílili jsme je personálně, protože nejsou lidi, a teď jim ještě dáme zálohované výživné opět čtvrtletně řešit tento systém. V tomto případě jenom jednoročního dokládání je lepší ten návrh Komunistické strany Čech a Moravy o náhradním výživném. Co se mi pak také nelíbí je, že vlastně veškeré ty povinnosti budou opravdu přecházet na stát. Vymáhání. Paní Gajdůšková tady mluvila o tom, že jim jde především o vymahatelnost těch dávek, které tam jsou. Ale když se kouknete do důvodové zprávy, tak tam jsou čísla. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí 10 %.

Myslím si, že před dvěma lety to bylo tři až šest. Exekutorská komora uvádí vymahatelnost v této věci 20 %. Takže stát, když se budeme držet čísla 20 % přijdeme o 80 % vlastně neplaceného výživného. Když se kouknete do důvodové zprávy ohledně dopadu financí, tak s různým součtem to znamená jednak toho dluhu, informačního systému, nových pracovníků na úřadu práce, je to miliarda. Ale to je opravdu hodně hypotetické číslo, neboť nikde jsem se nedočetla, kdo vlastně všechno bude moct o to zálohované výživné žádat. To znamená - rok zpětně, dva roky anebo budou žádat všichni ti, kteří můžou od doby fungování neplacení výživného, to znamená v součtu teď těch několik desítek let je to 14, neli 15 miliard? No, to si upřímně řečeno neumím vůbec představit.

To jsou pro mě zásadní chyby obou, obou návrhů. A myslím si, že pokud nebude toto jasně vyjasněno, vlastně na koho se to vztahuje, tak ten tisk nemůže být nějakým způsobem řešen ve třetím, ve druhém, ve výborech. Protože to je zásadní informace dopad do rozpočtu. Teď se tam uvádí samozřejmě jenom teoretické číslo.

Vláda dala... ještě ne. Ještě se tady vychází v podstatě ze zprávy Ministerstva spravedlnosti, kde bylo z trestného činu neplacení výživného zanedbání povinné výživy v roce 2015 obžalováno 10 056 osob, z toho odsouzeno 8 157. To se bere jako číslo, kde v podstatě žádný vězeň neplatí výživné. Ale tak to přeci není. Vězňové, kteří pracují, mají tu svou výplatu rozdělenou po procentech. A pokud pracuje, tak se 30 % odvádí na dluh výživného. Pokud nepracuje, tak je jasné, že není z čeho. Pojďme se bavit o tom, že těch 30 % u těch vězňů navýšíme na padesát, na šedesát, aby tedy ty děti netrpěly. To si myslím, že je změna systému. Ne zavedení další dávky.

Vláda samozřejmě na svém zasedání 11. dubna 2018 vzala neutrální stanovisko, samozřejmě z určitých politických důvodů. Ale já si myslím, že to nejsou jen politické důvody, že i vláda chce velmi intenzivně řešit problematiku neplacení výživného, vymáhání dluhů. Ta debata je nesmírně nutná. Je nutná na odborné bázi všech těch systémů, které se zabývají vymáháním. To znamená Ministerstvo práce nebo výživném (?). Ministerstvo práce, Ministerstvo spravedlnosti, exekuční, advokátní komory, Probační mediační služba. Vždyť se nám podařilo v minulém funkčním období vysoutěžit elektronické náramky. Jak jistě víte, ten první test se vztahuje i na neplatiče výživného. Asi 257 elektronických náramků a z toho určitá většina jde na nohu těm neplatičům či neplatičkám, abych byla genderově vyvážená. To je přeci výborné. Pojďme jim ztížit ten jejich život, když oni ztěžují život dětem a těm druhým rodičům, s kterými jsou mnohdy v nějakém sporu.

Touto cestou já bych šla. A pan Pelikán jí také šel a jsem mu za to vděčná, protože ze začátku jsem byla terčem posměchů, že chci neplatičům výživného dát elektronické náramky. Ale ono to vyšlo. A věřím tomu, že to bude fungovat, když se jim ztíží ten život. Vláda má některé výhrady tady k tomu tisku zálohovanému výživnému a jsou zcela oprávněné. Já je tady přečtu. Obdobně jako u náhradního výživného, které půjde potom. Vláda nepovažuje za věcně správné podporovat z veřejných prostředků odlišným způsobem rodiny, které se objektivně nacházejí ve stejné sociální situaci, respektive zvýhodnit rodiny, které se v nepříznivé sociální situaci ocitli z důvodu neplacení výživného.

Vláda je toho názoru, že nepříznivou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je spíše vhodné řešit prostřednictvím již existujících dávek pro rodiny s dětmi, které budou zrevidovány na základě závěrů pracovní skupiny ustavené za tímto účelem při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Pojďme se bavit o tom, proč se neplacené výživné počítá do příjmu, když fakticky v tom příjmu není, i když je vyměřeno. I to by byla jedna z cest, jak pomoci matkám nebo otcům samoživitelům, kterým není placeno výživné. Nezapočítávat to do příjmu, protože oni to fakticky nemají. A o to možná mají méně na sociálních dávkách, jako je příspěvek na bydlení či přídavek na dítě. To jsou podle mě změny, které by mohly pomoci těm rodičům. Dále vláda říká, je toho názoru, že zavedení zálohovaného výživného věcně problém neúplných rodin s nedostatečnými příjmy nevyřeší, neboť navrhované řešení se zaměřuje pouze na důsledky a nikoli příčiny složité situace rodiče, který pečuje o nezaopatřené dítě, ke kterému není plněna vyživovací povinnost.

Vláda se proto domnívá, že je třeba se zaměřit především na primární úpravu vyživovací povinnosti a zajistit její vymahatelnost. Rovněž i samostatnou aplikaci práva opatrovnickými soudy v praxi a podmínky jejich činnosti včetně předvídatelnosti rozhodování o věcech výživného. Mnozí jistě víte, že v minulém funkčním období se vedla poměrně velká diskuse ohledně výživného, ohledně nástrojů, jak vlastně ten systém před vyměřením a při placení výživného vylepšit, že jsme se bavili a byl to i pozměňovací návrh ohledně postoupení pohledávky k výživnému, akorát nebylo doladěno, které instituce by mohly pomáhat těmto rodičům, kdyby od nich pohledávku nějakým způsobem odkoupili. Funguje to v určitých zemích. Ta možnost tu je a věřte tomu, že by toho někteří rodiče využili. Samozřejmě za jasně nastavených pravidel, aby na tom ty rodiny netratily.

Existuje v úpravě problematiky zálohovaného výživného řada nevyjasněných otázek v tomto návrhu zákona, které mohou komplikovat provádění zákona v praxi. Problematické může být prokazování, že povinná osoba dva měsíce neplní povinnosti hradit výživné s ohledem na to, že návrh nevyžaduje podání žaloby na neplnění vyživovací povinnosti. S ohledem - a o tom jsem mluvila na zatížení Úřadu práce České republiky - by podle názoru vlády stálo za zvážení stanovit výši minimálního plnění, pokud je vyživovací povinnost splněna pouze částečně. Výplaty zálohovaného výživného jedenkrát za čtvrtletí, pokud by výživné bylo placeno jenom částečně.

Zcela nedostatečně poslanecký návrh upravuje dobu vstupu platnosti s ohledem na délku legislativního procesu a s rozsahem toho, že by úřady práce, Ministerstvo práce muselo vytvořit nový systém na výplatu zálohovaného výživného a samozřejmě nabrat nové pracovníky. To je zřejmě za mne nyní vše. Já samozřejmě budu bedlivě sledovat rozpravu, budu potom reagovat i ze svého zpravodajského místa na debatu. Jenom říkám, pojďme o tom mluvit, problém je velký, čtrnáctimiliardový dluh na placení výživného v několika desítkách let je také velký a pokud by sněmovna vyjádřila samozřejmě podporu postoupit to do výboru, tak věřím, že ta debata ve výboru bude poměrně intenzivní a že pokud budou pravidla nastavena, tak budou muset být opravdu po politické shodě. Já si potom dovolím navrhnout prodloužení na jednání ve výborech na dvacet dnů.

Děkuji vám za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

17:17 David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

Informace na svém veřejném facebookovém profilu o údajných ambicích francouzského prezidenta Macrona…