Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové.
Po dlouhé době je do Poslanecké sněmovny předkládána první novela, která skutečně povede k posílení průhlednosti tak, jak to vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Základní směry té novely jsou: za prvé: Větší jistota u poskytování informací o platech, což je věc, která byla dlouhodobě kritizována, že i v případě vysokých státních úředníků se ty informace neposkytovaly, že se vedly soudní spory. Viděli jsme to například na Kanceláři prezidenta republiky. A mrzí mě, že v té zpravodajské zprávě, kterou jsme teď slyšeli, tak paní zpravodajka se domnívá, že by mělo zůstat individuální posuzování s testem proporcionality i u všech veřejných představitelů.
Naopak my jako předkladatelé jsme se přiklonili k tomu řešení, že zvýšíme míru jistoty, a že u těch osob, na které se vztahují pravidla podle zákona o střetu zájmů, na statutární, dozorčí a podobné další orgány, tak tam skutečně bude docházet k tomu, že ty informace se budou poskytovat. Považujeme to za transparentnější, než aby se nadále používal ten test proporcionality. Ten zůstane pouze u těch subjektů, které nejsou výslovně vypočteny v zákoně.
Další zásadní změna je rozšíření skupiny povinných subjektů. Zde předkladatelé skutečně vycházeli z toho, co už funguje, co je obsaženo v judikatuře Ústavního soudu, v judikatuře Nejvyššího správního soudu. V podstatě se jedná o implementaci nálezu Letiště Praha, který bude dál pokračovat, čili budou se hodnotit splnění těch jednotlivých kritérií tak, jak to upřesňuje Nejvyšší správní soud ve své judikatuře. Zůstává to, co je dnes, že stoprocentně vlastněný subjekt, který je vlastněný v podstatě veřejným sektorem, zůstává povinným subjektem podle stošestky. A pokud se bavíme o subjektech, které jsou vlastněny z menšího procenta, ale jsou ovládány, tak u těch se bude posuzovat splnění kritérií veřejného podniku podle ustanovení v zákoně, respektive směrnice. Samozřejmě v okamžiku, kdy jsme rozšířili tu skupinu povinných subjektů, tak jsme se museli věnovat i tomu, aby zůstala ochráněna konkurenceschopnost těch obchodních společností, které podnikají na trhu, a proto tam je vložena i ta pojistka, že povinnými subjekty jsou pouze v oblasti té činnosti, která se netýká, která je nemůže ohrozit v konkurenční soutěži.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Další část zákona se týká posílení funkčnosti infopříkazu, protože z hlediska aplikace infopříkazu, který jsme schválili v minulém volebním období, vyšlo najevo, že nefunguje úplně tak ideálně, protože umožňuje povinným subjektům, které nechtějí poskytovat informace v podstatě bezdůvodně, aby způsobily stav nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a tomu se teď předchází tím, že se stanoví možnost odvolacího orgánu vydat výzvu, na základě které povinný subjekt bude povinen uvést všechny důvody, ze kterých by tu žádost měl odmítnout a tudíž se vyhneme té situaci nepřezkoumatelnosti. Pokud nebude té výzvě vyhověno, máme tady správní řád a standardní nástroje, jak tu situaci řešit. Takže tím bychom se měli dostat do situace, kdy odvolací správní orgán, většinou Úřad pro ochranu osobních údajů, bude mít veškeré informace k tomu, aby mohl rozhodnout spravedlivě a případně vydat informační příkaz, pokud jsou pro to splněny podmínky podle zákona a nikoli pouze rušit rozhodnutí a vracet zpět k dalšímu řízení, což by způsobovalo ten tak zvaný administrativní pingpong.
Další záležitost, které jsme se věnovali v zákoně, tak jak jsme to v podstatě i slíbili v minulém volebním období, kdy to byl konsenzus koalice a opozice, je, že jsme se věnovali problematice zneužívání práva na informace. Ta úprava, kterou obsahuje návrh zákona, je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu a řeší případy, které bohužel jsou, jsou ojedinělé, ale jsou, kdy je právo na informace zneužíváno a samozřejmě potom to vede i k tomu, že úřady tak úplně nemilují stošestky a tímto řešením jim vycházíme vstříc a bude standardní zákonný důvod. Bude to instruktivní v zákoně, to, co už bylo dnes dovozeno judikaturou Nejvyšším správním soudem.
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Zákon obsahuje i několik dalších změn, ať už jde o ochranu kritické infrastruktury, která je zavedena mezi tak zvanými fakultativními důvody. To znamená, že v případě, že bude ohrožena, že by byla poskytnutím informace ohrožena ochrana kritické infrastruktury, tak povinný subjekt bude moci tu žádost odmítnout. Současně v odůvodnění bude v souladu s judikaturou muset vysvětlit, proč využil tento důvod, proč převažuje nad veřejným zájmem. Bude muset zvážit, jestli skutečně jsou splněny podmínky. Takže naopak tady automatismus není a bude potřeba to posoudit tak, abychom se nedostali do situace, kdy třeba i povinný subjekt by chtěl poskytnout určitou informaci z důvodu transparence, ale protože by se týkala kritické infrastruktury, která je vymezená poměrně široce a zahrnuje i různé pozemní komunikace a další podobné stavby, tak nebude nucen vydat rozhodnutí o odmítnutí, ale bude to na jeho uvážení, což považujeme za lépe vyhovující principu proporcionality.
Další změna se týká výročních zpráv. Ta si myslím, že je důležitá k tomu, abychom získali opravdu objektivní informace, podle kterých můžeme aplikaci zákona pravidelně vyhodnocovat, abychom skutečně viděli, jaká je zátěž na povinné subjekty, jaká je funkčnost toho odvolacího mechanismu v zákoně, takže to nám do budoucna pomůže získat více relevantních informací pro případné změny zákona a jeho zefektivnění.
A několik posledních změn, o kterých jsem chtěl kratičce pohovořit, je zavedení nové výjimky pro arbitráže, soudy a další řízení, kde není úplně v zájmu České republiky a povinných subjektů, abychom některé informace poskytovali a zveřejňovali dříve, než jsou uplatněny v té arbitráži, abychom si tím nezhoršili tu procesní situaci. Je potřeba ovšem zde zdůraznit, že se bavíme o informacích, které můžou ohrozit rovnost účastníků v tom arbitrážním, soudním nebo jiném správním řízení, což ale není neomezeně dlouho, to není po celou dobu vedení toho arbitrážního řízení. Je to například v prvním stupni, kdy skutečně účastník řízení uplatňuje ty svoje podklady, důkazy, analýzy a tak dále, ale pokud jde o další fáze toho řízení, tak je potřeba to zase citlivě hodnotit, jestli v dané fázi řízení jde např. o novou informaci, která vznikla v průběhu toho řízení, jestli to není informace, která měla být z hlediska koncentrace soudního řízení uplatněna v určité fázi a tak dále. Takže tohleto jsou úvahy, které by měl povinný subjekt zohlednit v případě, že bude využívat tu výjimku, aby se nestalo, že ta výjimka bude nadužívána.
Jedna věc, kterou považuji za ne úplně šťastnou, je zahrnutí poměrně široké výjimky profesních komor do zákona tak, aby se povinnost poskytovat informace vztahovala pouze na oblast veřejné správy, která je ovšem u veřejných komor vymezena velmi úzce, protože původně ten zákon počítal s tím, že informace poskytují všechny veřejné instituce a soudy dovodily, že tou veřejnou institucí je i každá veřejnoprávní korporace. Čili i profesní komora, která je veřejnoprávní korporací, poskytovala ty informace v plném režimu a dnes tady dochází k určitému zúžení, nicméně je potřeba říci, že ty komory poskytují informace nadále svým členům podle svých vnitřních předpisů, takže ty osoby, jichž se ta činnost komor, které nakládají s majetkem, který často třeba získaly z příslušných organizací z minulého režimu, tak ti členové těchto komor, těchto veřejnoprávních korporací, mají nadále zachována práva podle jejich interních předpisů.
Já si myslím, že ten zákon skutečně pomůže při řešení řady problematických případů. Myslím si, že zákon směřuje k větší průhlednosti než obdobný předpis, který byl předložen v minulém volebním období, kdy bohužel minulá vláda předkládala v návrhu zákona, který uváděl pan ministr Hamáček, i takové věci, jako že by se omezilo nebo zkomplikovalo poskytování informací z hradní kanceláře. A tato úprava, která byla předložena, směřuje skutečně k vyvážené úpravě a chtěl bych poděkovat Ministerstvu vnitra za to obrovské množství spolupráce a úsilí, které jsme vložili do toho, že jsme tento poměrně komplikovaný předpis vyjednali a sestavili a dali dohromady tak, aby na jedné straně posiloval přístup veřejnosti k informacím, posiloval veřejnou kontrolu tam, kde je to zapotřebí, ale současně poskytl i pojistky k tomu, aby právo na informace nebylo zneužíváno k jiným účelům, než na které ho ústavodárce zamýšlel.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
