Michálek (Piráti): Úředník Jan Benýšek by mohl dále vést insolvenční odbor. Interpeloval jsem ministra

Za Piráty jsme se podrobně zabývali situací kolem úředníka ministerstva spravedlnosti Jana Benýška. Za prvé jsme prosadili, aby byla celá věc ohledně jeho protikorupčního podnětu vyhodnocena nezávisle. Podal jsem také interpelaci na ministra Pavla Blažka s řadou otázek a žádostí o podklady. Stejně tak jsem kauzu projednal jak s Pavlem Blažkem, tak Janem Benýškem. Po podrobném vyhodnocení všech informací se domnívám, že by pan Benýšek mohl opět vést insolvenční odbor.

Poslední měsíc jsem důkladně řešil kauzu Jan Benýšek, tj. úředníka ministerstva spravedlnosti, který skončil ve funkci ředitele odboru pro insolvence a znalce. Měsíc potom, co vláda ohlásila rozdělení tohoto odboru na dva nové, nahlásil sedm let starý případ, v němž jeho tehdejší kolega musel odejít kvůli aféře v oblasti insolvencí, kdy unikly testy insolvenčních správců.

Vyžádal jsem si informace od ministra spravedlnosti Blažka a ověřoval si různé informace u konkrétních aktérů z různých stran. V nepřehledném terénu se totiž nejde vyznat. Přitom takovou vážnou věc je nutné posoudit spravedlivě, bez politické či mediální objednávky a předsudků.

Ministru Blažkovi jsem proto poslal interpelaci, kde jsem dostal odpověď na 15 otázek včetně 20 příloh. Prostudoval jsem i mnoho dalších ne vždy veřejných dokumentů. Včetně dopisu pana Kaprase, ředitele odboru střetu zájmů a boje proti korupci na ministerstvu spravedlnosti, který má na starosti přiznání postavení oznamovatele a panu Benýškovi ho přiznal. Také jsem prošel dokumenty z trestního řízení ve věci pomluvy pana Antonína Stanislava a audit Ernst & Young ohledně fungování odborů na ministerstvu.

Ve shrnutí mohu k dané kauze, která vzbudila značnou kontroverzi, napsat následující:

1) Domnívám se, že pan Benýšek v roce 2016 oprávněně upozornil na problémy na insolvenčním odboru, které spočívaly v tom, že unikly testy insolvenčních správců, protože pan Stanislav nechal rozeslat vzorová řešení zkoušek insolvenčních správců na více právníků na ministerstvu. Tato vzorová řešení se pak dostala k uchazečům o zkoušku insolvenčního správce, kteří s nimi podváděli. Po upozornění pan Stanislav, který měl na starost řízení odboru, kde pracoval i pan Benýšek, přijal opatření. Usvědčit konkrétního pachatele z distribuce zadání zkoušek podvodníkům se ale nepodařilo. Právě na základě tohoto sedm let starého případu dostal pan Benýšek postavení oznamovatele, což činí tento případ značně specifickým, ale současně nejde vyloučit, že i toto staré oznámení by mohlo být důvodem pro odvetné kroky.

Postavení oznamovatele vyplývá ze zmíněného dopisu ředitele Kaprase, který věc prošetřoval podle nového zákona o oznamovatelích. Aby byla vyloučena jakákoliv možnost manipulace, Piráti na ministerstvu spravedlnosti prosadili, aby byl odbor střetu zájmů a boje proti korupci přesunut z gesce pana náměstka Stanislava pod gesci náměstka Karla Dvořáka.

Paralelně s tím běžela jiná mediální kauza týkající se insolvencí na ministerstvu pod vedením pana Stanislava, kde insolvenční správkyně paní Hepperová uvedla chybný rok složení zkoušky u jednoho svého kolegy insolvenčního správce. Tato kauza skončila smírem. V této kauze se jinak neprokázalo žádné pochybení pana Stanislava. Pan Stanislav následně nicméně po těchto dvou záležitostech opustil ministerstvo. Služební hodnocení měl tehdy výborné a dostával mimořádné odměny.

2) Současná kauza nabrala obrátky, když začalo být současné vedení ministerstva spravedlnosti dlouhodobě nespokojeno s fungováním oblasti znalců. Je rok 2023, z pana Benýška se mezi tím stal ředitel odboru insolvencí a znalců a z pana Stanislava náměstek. Pan Stanislav se navzdory historii, kdy proti němu směřovalo oznámení od pana Benýška, angažoval v nařízení kontroly Benýškova odboru. Kontrola a rozdělení mohly vyvolávat obavu, zda nejde o odvetné kroky. Bylo tak dobře, že Benýškův odbor byl svěřen do gesce někoho jiného - pana vrchního ředitele Fraňka.

Kontrolními protokoly bylo prokázáno mnoho desítek pochybení na úseku znalců včetně několikaletých průtahů. Na nedostatky upozorňoval i veřejný ochránce práv. Tomu pan Benýšek oponuje, že příčinou byl nedostatek lidí, na který dlouhodobě upozorňoval, a má v tom pravdu. Za vlády ANO se totiž zpřísnil zákon o znalcích, ale vláda neposílila počet lidí, kteří to na ministerstvu dělají. Tuto skutečnost mi potvrdili i lidé od ombudsmana, kteří se agendě věnovali. Na úseku znalců stále hrozí velké problémy, kvůli kterým bude nutná změna zákona, aby znalci neodešli a justice se nezhroutila.

V případě odboru znalců ministerstvo brzy dokončí audit, který má zjistit příčiny problémů, zda jsou opravdu dané pouze chybějícími zaměstnanci a nastavením v zákoně nebo i organizací práce. Podle toho by mělo ministerstvo podniknout kroky k nápravě, např. předložit novelu zákona o znalcích, aby nedošlo ke kolapsu znalecké činnosti, před kterým odborníci řadu let varují.

Na základě doporučení od Ernst & Young vedení ministerstva zvolilo řešení, že se odbor rozdělí na dva, tedy na znalce a insolvence. Na nová místa vedoucích odborů byla vypsána výběrová řízení. Vyčlenění znalecké činnosti do samostatného odboru považuji za rozumný krok, pro který jsou dobré důvody a bude možné odbor efektivněji řídit. Souvislost s insolvencemi zde není velká a bude vyžadovat krizovou intervenci. Ověřil jsem, že když se jeden odbor rozdělí na dva, tak vláda obvykle vyhlašuje výběrová řízení na nové dva ředitele, aby se mohl přihlásit například i některý z dosavadních vedoucích oddělení. Na druhé straně ve správě insolvenčních správců za pana Benýška nebyly výrazné problémy a není důvod, proč by nemohl ve vedení tohoto odboru pokračovat.

3) Měl jsem možnost hovořit o věci jak s ministrem Blažkem, tak panem Benýškem. Od obou zaznívalo mimo jiné to, že mezi nimi neprobíhala příliš dobře komunikace, osobně spolu hovořili asi jen dvakrát na pár minut. Pokud se pan Benýšek vrátí na ministerstvo, věřím, že se podaří nastavit domluvu lépe, aby neměl pocit, že je obcházen, ale aby naopak byl platným partnerem na změnách, které bude nutné provést.

Závěr:

V dané situaci proto považuji za vhodné, aby se pan Benýšek ucházel o pokračování vedení insolvenčního odboru a zvážil přihlášku do výběrového řízení. Vzhledem ke své praxi má dobré předpoklady uspět. Záležet to bude na konkurenci. S panem ministrem Blažkem jsem tuto záležitost probral a vidí to stejně. Komise bude sestavená čistě po úřednické linii a záležet bude jen na předpokladech uchazečů.

Insolvence čekají v Česku velké změny vyžadované Evropskou unií i situací, kdy je 660 tisíc lidí v exekuci. Sněmovna projednává zákon, který zrychlí oddlužení na 3 roky a zavede jasnou výši měsíční splátky dluhů podle výdělkových poměrů dlužníka. Vedle toho má vláda zájem, aby co nejvíce předlužených dlužníků s více exekucemi šlo do oddlužení. Tedy aby se vrátili na trh práce a byli motivováni pracovat. Při těchto změnách budeme potřebovat i výjimečné nasazení úředníků, abychom je společně dotáhli do konce. Věřím, že pan Benýšek může k úspěšnému dotažení výrazně přispět a že se po této kauze podaří najít nový začátek.