Začněme účtenkovou loterií, které autorka věnuje nejvíce prostoru. Tu nepokládá za extra účinný nástroj kontroly poctivosti podnikatelů. Já také ne, takže v tom se shodujeme. Účtenková loterie je zejména marketingový nástroj, který pomůže upozornit zákazníky na zavedení EET, kterého by si bez loterie nejspíše vůbec nevšimli. Nebudou je totiž trápit žádné fronty u pokladen, žádný hromadný kolaps obchodů a restaurací nebo drastické zdražování, jak nás straší opozice.

Kontrolní funkce plní finanční a celní správa. Tak tomu bude i nadále. Počítáme s posílením týmu kontrolorů jak u finanční, tak i celní správy. Chorvatsko eviduje pětinásobné zvýšení efektivity kontrol po zavedení evidence tržeb díky lepšímu zacílení kontrol. Tohle je kladivo na nepoctivce, nikoliv loterie!

Autorka se domnívá, že propojením stávajících registrů by se snadno zjistilo, kdo podniká poctivě a kdo ne. Mýlí se. Pominu skutečnost, že registry, které vznikaly historicky jeden po druhém, na různé technické platformě a bez rozumné celonárodní koordinace a strategie, nejde propojit tak, že strčíme zástrčku do zásuvky. Hlavně by v registrech musely být uvedené pravdivé a srovnatelné informace, a muselo by být patrné, které to jsou. Už jen fakt, že účetní data včetně obratu subjektů přebírá statistika mimo jiné od finanční správy, svědčí o tom, že zkreslení se šíří a zasahuje mnohé zdroje. V minulosti navíc docházelo k tomu, že se daný „podnikatel“ vysměje finančnímu úředníkovi do obličeje. Peníze na vilu? Půjčil jsem si, vyhrál v kasinu, dostal od strýčka … (další doplňte).  Tomu by měl udělat přítrž zákon o prokazování původu majetku. 

Mylná je také informace autorky, že Chorvatsko ušetřilo drobné řemeslníky on-line evidence v reálném čase a umožňuje jim posílat údaje do 24 hodin. Kdepak! Odložená povinnost (mimochodem, do 48 hodin) platí – tak jako je to v návrhu našeho zákona –  pro výjimečné případy, kdy opravdu nelze z objektivních důvodů evidovat on-line (není potřebné internetové připojení).