O energiích, ekologii či budoucnosti aut se spalovacími motory vzniká spousta mýtů, polopravd, mediálních zkratek nebo “vánočních poselství”. Kde se berou, komu slouží a jaká je realita?
Evropská komise má ambiciózní návrhy v oblasti ochrany klimatu. Zástupci všech států v Radě EU - včetně ČR - je mohou upravit, aby vyhovovaly realitě a možnostem členských zemí. Náš automobilový průmysl má potenciál stát se lídrem v oboru a tahounem v inovacích. Nesmíme bránit rozvoji a dopustit přesun tohoto průmyslu mimo ČR.

Digitální a ekologická transformace je celosvětový trend a vývoj, který nedokážeme změnit, proto je naopak třeba ho chytře využít, což pomůže jak našim firmám, tak občanům. Pokud si necháme ujet vlak, doplatíme na to bohužel jen my sami. Samozřejmostí ale musí být sociálně citlivý přístup, aby transformace probíhala šetrně a na nikoho negativně nedopadla. O tom je v Česku i na půdě EU třeba vést podrobnou racionální debatu, čemuž rozhodně nepomáhá šíření nepravdivých zpráv o tom, že nám v roce 2030 někdo zakáže plyn, jak to nyní učinil pan prezident.

Nulové emise novostaveb po roce 2030 totiž rozhodně nejsou totéž jako zákaz topení zemním plynem. O tom se, pokud vůbec, uvažuje až po roce 2040. A i to je k velké diskuzi, pokud nyní bereme zemní plyn jako přechodný zdroj a očekává se u něj jistá návratnost.

Je pravdou, že se některé návrhy Evropské komise  mohou jevit jako velice ambiciózní a je na zástupcích národních států v Radě EU, aby společně zhodnotili, zda je v reálných možnostech daných zemí je naplnit. Velká část těchto rozprav bude mimochodem probíhat během našeho předsednictví.

Pokud jde o elektromobilitu - návrh hovoří o normě s nulovými emisemi nově vyrobených vozů po roce 2035. Nikoli o zákazu spalovacích motorů v roce 2035, jak mylně zmínil pan prezident. Opět i zde platí, že nemůže být shora “vnucena”, ale musí k ní být pro lidi a firmy pozitivní motivace. Například ve formě podpory budování infrastruktury.