Ministr kultury Martin Baxa a Pavel Trojan, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro dnes slavnostně podepsali smlouvu o spolupráci na následující tři roky. Díky této smlouvě získá Pražské jaro každoročně částku 30 milionů korun, pokud budou splněny všechny nezbytné podmínky.
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Cílem smlouvy o spolupráci je zajištění finanční stability umožňující dlouhodobé plánování programu festivalu. To pořadatelům festivalu výrazně pomůže při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu. České publikum se tak může i nadále těšit na hosty světového formátu a skvělé hudební zážitky.
Oproti minulým letům tak od roku 2023 může MHF Pražské jaro počítat s fixní částkou dotace. Ovšem i nadále bude muset o dotaci Ministerstvo kultury ČR každoročně požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival, který začíná v době velmi krátké poté, co na Ministerstvu kultury komise rozdělí dotace, bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.
„Pražské jaro má v rámci české kultury jedinečné postavení. Příští rok proběhne už 78. ročník, a je tak bezkonkurenčně nejstarším hudebním festivalem u nás. Během svého trvání prošel mnoha peripetiemi, jednu dobu byl i příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, takže vztah spolupráce státu a festivalu je úzký a dlouhotrvající. Jsem velmi rád, že nyní díky smlouvě, kterou jsme na tři roky uzavřeli, bude mít festival jistotu výše částky. Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky,“ říká Martin Baxa, ministr kultury a dodává: „Pražské jaro prostřednictvím obou ředitelů velmi intenzivně komunikovalo se mnou i s mým úřadem, výsledkem je tato smlouva, která pomůže dalšímu rozvoji festivalu.“
„Mezinárodní hudební festival Pražské jaro si za osm desetiletí své existence vybudoval postavení jednoho z nejrespektovanějších světových festivalů klasické hudby. Festival je platformou, na které se česká klasická hudba a české interpretační umění stýkají pravidelně, ve velkém rozsahu a na vysoké úrovni se zahraniční scénou, čímž se podrobují přísným měřítkům skutečné světovosti. To je blahodárné nejenom pro českou hudební obec, ale také pro posluchače. Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s Ministerstvem kultury ČR, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ uvádí Pavel Trojan, ředitel MHF Pražské jaro.
„V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR, transformováno na obecně prospěšnost společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. K této úpravě dodnes nedošlo a je opět až nyní na obzoru legislativního plánování. Pražské jaro patřící nesporně k „rodinnému stříbru“ české kultury se tak dostalo do v mnohé směru unikátního postavení ministerstvem založeného soukromého subjektu. Je třeba říci, že se Ministerstvo kultury k roli garanta a hlavního podporovatele nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Narozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi a je třeba poděkovat současnému vedení, že se rozhodlo jednat a nalezlo modus vivendi, který smluvním ujednáním potvrzuje, že je Pražské jaro pro MK ČR zásadní prioritou a jejich spolupráci stabilizuje. Děkuji panu mistru Martinu Baxovi a řediteli Pavlu Trojanovi za to, že tuto léta otevřenou záležitost dovedli k úspěšnému závěru, který bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ říká Roman Bělor, člen správní rady MHF Pražské jaro, o. p. s.
U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 jedna z nejvýznamnějších dirigentských osobností klasické hudby Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut později věhlasného dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží. Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů – hostování zahraničních umělců a orchestrů, nejlepší interprety domácí scény, umělecké legendy i význačné talenty na začátku jejich umělecké dráhy. Důležitým prvkem festivalu je šíře dramaturgického záběru – nabídka koncertů sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května v den, kdy si hudební veřejnost připomíná úmrtí skladatele Bedřicha Smetany, a to jeho cyklem symfonických básní Má vlast. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
