Cílem reformy je především aktualizovat obsah vzdělávání a přizpůsobit jej potřebám současného světa, včetně nových požadavků na kompetence žáků i učitelů. V centru pozornosti celého procesu je a bylo klíčové, abychom vždy viděli vzdělávací potřeby dětí jako konečný cíl.

Klíčovou součástí této reformy je důraz na rozvoj klíčových kompetencí a základních gramotností. Kompetenční pojetí výuky propojuje znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty a staví na tom, co již v našich školách existuje, ale chceme, aby získalo pevnější místo a bylo zaváděno rychleji. Důraz je kladen také na rozvoj digitálních kompetencí, což umožňuje nejen práci s moderními technologiemi, ale i jejich smysluplné využívání ve výuce.

Nové vzdělávací programy se zaměřují i na snižování nerovností ve vzdělávání. Příkladem je otázka výuky angličtiny. Dnes se polovina dětí učí angličtinu od 1. třídy, ale povinně začíná výuka až od 3. třídy. To vytváří nerovnost šancí, protože děti, které začnou dříve, získávají konkurenční výhodu. Proto jsme se rozhodli, že výuka angličtiny začne pro všechny děti již v 1. třídě. Experti se shodují, že čím dříve začínáme s cizími jazyky, tím větší je šance na dosažení vyšší úrovně zvládání jazyka. Zvýšili jsme také požadavek na úroveň angličtiny podle evropského referenčního rámce z úrovně A2 na úroveň B1, což je obvyklé v severských zemích, Pobaltí a západní Evropě.

Pravidelné inovace a zpětná vazba

Jsem přesvědčen, že nové vzdělávací programy musí procházet pravidelnou revizí a inovacemi. Když byl v roce 2005 zaveden současně platný vzdělávací program, předpokládaly se pravidelné inovace, ale k těm nedošlo. Tentokrát by mělo ministerstvo pravidelně přihlížet k tomu, jak se daří implementovat vzdělávací program, jak se mění technologie, metody vzdělávání a svět kolem nás. Je žádoucí, aby vzdělávací program byl živým dokumentem.