Ministr Brabec: Lesy máme opravdu jenom jedny

10.07.2018 17:24

Projev na 16. schůzi Poslanecké sněmovny 10. července 2018 ke kůrovcové kalamitě.

Ministr Brabec: Lesy máme opravdu jenom jedny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec

Dobré odpoledne. Děkuji za slovo.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje role je snadnější, protože pan ministr zemědělství už řekl spoustu z toho, co bych chtěl říct já. A musím říct, že souhlasím s drtivou většinou, takřka se vším, co tady bylo řečeno. Přesto mi dovolte krátkou historickou exkurzi, ale nebude dlouhá, a nebude ani do nějaké daleké minulosti, protože se tady objevují, a myslím, že ještě dneska padnou, řekněme některé výhrady k činnosti České inspekce životního prostředí, nebo se objevily i mediálně v různých vyjádřeních. Já bych to chtěl uvést na pravou míru, a pak se dostanu velmi rychle k tomu, co si myslím, že je důležité a navážu určitě na to, co říkal pan ministr Toman.

Takže krátký historický exkurz. V roce 2015 provedla Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje a vymáhá dodržování zákonů týkajících se ochrany životního prostředí v České republice, 174 kontrol se zaměřením na takzvané biotické činitele, což jsou mezi jinými i škůdci typu lýkožrouta smrkového, lidově zvaného kůrovec. S ohledem na zjištění v roce 2015 pak inspekce naplánovala pro další roky další mimořádné kontroly specificky zaměřené právě na hmyzí škůdce. V roce 2016 inspekce provedla po celé republice 290 kontrol s tímto zaměřením a v roce 2017 vykonala 274 kontrol, včetně rozsáhlé kontroly u Lesů České republiky, kterou zahájila v srpnu 2017 a která vyústila v zahájení správního řízení pro porušení povinností. Jenom, pokud budou dotazy na toto téma, musím konstatovat, že správní řízení ještě není ukončeno a očekáváme, že do konce července by se tak mělo stát. Zdůrazňuji, že to jsou kontroly, které probíhaly po celé České republice, ale samozřejmě především v oblastech více vystavených nebezpečí kůrovcové kalamity, což byl Moravskoslezský kraj, především na začátku, případně potom Olomoucký kraj. V uvedených letech byly inspekcí uloženy pokuty za porušení lesního zákona v celkové výši cca 18 mil. korun a byly uloženy stovky nápravných opatření. Výsledky kontrol v lesích všech typů, tedy státních, obecních, církevních i soukromých, tedy myslím vlastníků fyzických osob, kterých je v České republice obrovské množství, což určitě víte, a také to komplikuje situaci, samozřejmě vždy obdrží všechny dotčené orgány státní správy lesů. A speciálně státní podnik Lesy České republiky v minulosti opakovaně ujišťoval, a to i v řadě mediálních výstupů, lze si to dohledat, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou. Ten takzvaný vrchní státní dozor, kterým Ministerstvo životního prostředí dozírá na lesy na základě lesního zákona, tedy v tomto případě Česká inspekce, nemůže ze své podstaty nahrazovat výkonnou složku státní správy lesů, která je vykonávaná na úrovni obcí s rozšířenou působností, krajů, popřípadě Lesů České republiky. I když je v rámci činnosti složky ochrany lesa České inspekce věnován problematice hmyzích škůdců značný prostor, je třeba vzít v úvahu fakt, a to není, prosím vás, žádné alibi, ale to je konstatování, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 průměrně 64 tisíc hektarů dozorovaných lesů. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě upozorňuje, že v souvislosti se suchem i klimatickými změnami je potřeba v lesích změnit způsob jejich využívání a postupovat tak, aby byly odolnější.
Jak už tady bylo řečeno, ve vztahu k lesům vykonáváme v souladu s lesním zákonem působnost orgánů státní správy lesů, tedy krajského úřadu a Ministerstva zemědělství, pouze na území národních parků. S ohledem na tuto skutečnost Ministerstvo životního prostředí situaci s vývojem nahodilých těžeb na území parků průběžně sleduje a vyhodnocuje a ve vazbě na aktuální vývoj jsou jak ze strany ministerstva, tak jednotlivých správ národních parků přijímána potřebná opatření. Na území národních parků se tedy postupuje dle stavu a kvality lesních ekosystémů ve smyslu zásahů proti kůrovcovitým škůdcům.

Aktuální stav je samozřejmě výrazně lepší na území národních parků než v nejpostiženějších regionech České republiky. Aktuální číslo, např. v Národním parku Šumava, je, že za první půl roku bylo v Národním parku Šumava vytěženo šest tisíc kubíků, zhruba šest až sedm tisíc kubíků, kumulativně tedy za celý půlrok, kůrovcového dřeva. Jenom připomínám, že po orkánu Kyril to v letech 2008, 2009, 2010 bylo třeba tři sta tisíc kubíků, dvě stě a tři sta tisíc kubíků dřeva. Takže není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. A já jsem dokonce slyšel, což mě už nepřekvapuje, protože když se budeme tady bavit o problematice homosexuálních párů, tak se to stejně nějakým způsobem sveze zase k Šumavě systémem: Inu Kartágo musí být zničeno, už jsem dokonce slyšel, že ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd. Tak takového turbokůrovce si myslím asi nikdo neviděl a myslím, že ho nemá ani armáda.

Nyní k druhé otázce, která se týká dalšího postupu v rámci kompetencí, a to, troufám si říci, je důležitější. Tak především došlo na území národních parků k ukončení všech úmyslných těžeb, tak jako v ostatních státních podnicích typu Lesy České republiky a Vojenských lesů a statků. Tak jak už říkal pan kolega Toman, tak to, co nás teď čeká, to, co Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje, je především odklon od pěstování stejnověkých a holosečně obhospodařovaných monokulturních lesů s převahou smrku ztepilého směrem k přírodě, bližším lesům, jejichž pěstování probíhá ve větším souladu s přírodními procesy.

Určitě jste v minulých týdnech a měsících slyšeli a viděli celou řadu grafů o struktuře jak věkové, tak především samozřejmě druhové struktuře lesů, kde na území České republiky je v podstatě zhruba z celkové rozlohy lesů takřka polovina smrků, smrku ztepilého, a to, co teď žere kůrovec, jsou skutečně stromy, které byly vysázeny před osmdesáti až sto lety, kdy přirozeně nikdo netušil, že přijde klimatická změna, ale pravda je ta, že o tom, že přijde, už ty známky byly před deseti, patnácti lety zcela zjevné a je třeba pravda, že bavorské státní lesy zareagovaly rychleji na tuto změnu, protože když se podíváme na tu strukturu samozřejmě před několika sty lety, tak byla dramaticky jiná, ale je také pravda, a to tady také zaznělo, že dneska i doplácíme prostě na to, že smrk dlouhodobě samozřejmě jako rychle rostoucí strom, který je dobře využitelný v dřevařském průmyslu, tak je to strom, který byl cíleně sázen i v nadmořských výškách, kde přirozeně své místo nemá, a tohle je přirozeně dneska dopad a následek těchto rozhodnutí, která před padesáti, sedmdesáti lety byla pochopitelná, protože i v těchto nadmořských výškách smrk přežil díky větší vlhkosti nebo většímu množství srážek. Dneska je ta situace dramaticky jiná, a to samozřejmě především v několika málo minulých letech, ale bohužel zatím všechno svědčí pro to, byť takhle křišťálovou kouli, vyleštěnou, dneska niko z klimatologů nemá, že ta situace teď v příštích letech bude spíše horší než lepší.

Tedy kůrovec není primární příčinou hynutí lesů v postižených oblastech, ten pouze napadá porosty oslabené suchem, disturbancemi typu větrných smrští, orkánů, dále houbou václavkou, která napadá kořeny, a také acidifikovaným půdním prostředí vlivem působení imisí v minulosti, což je především stále ještě situace např. v Krkonoších nebo Jizerských horách, samozřejmě v Krušných horách, i monokulturním pěstováním smrku, přičemž širšímu využívání listnatých dřevin a jedle navíc, a to je také česká specialita, brání přemnožená spárkatá zvěř, což určitě může vyvolat živou diskusi s celou řadou zde přítomných myslivců. Bohatě druhově a prostorově strukturované porosty jsou přitom mnohem odolnější proti působení škodlivých činitelů i projevů klimatické změny, a pokud bychom takové porosty v našich lesích v současnosti měli, nečelili bychom jejich někde i celoplošnému rozpadu, tak to třeba dneska vidíme v Beskydech nebo v Jeseníkách.

Bohužel však argumenty, že se dřevozpracující průmyslu bez převahy smrkového dřeva neobejde, tyto snahy dlouhodobě brzdil, a to už je třeba i to, co zmínil pan ministr Toman ohledně velké debaty, která se vedla a vede s Lesy České republiky ohledně certifikace. Přeceňována je, a také samozřejmě je to něco, co možná vyvolá nějakou debatu, ale přeceňována je hospodářská funkce lesů, byť se mnou kolegové z pravé části asi s výjimkou Pirátů nebudou souhlasit, s podílem sektoru lesního hospodářství na hrubém domácím produktu České republiky ve výši pouhých 0,56 %, a naopak veřejných funkcí lesů je vyčíslena na 12 bilionů korun, ne tedy milionů, ale bilionů, a ta už při strategickém rozhodování není tolik brána v potaz. Důsledkem je skutečnost, že většina opatření tzv. národního lesnického programu pro období do roku 2013, které bylo schváleno usnesením vlády z roku 2008, nebyla důsledně naplněna, a to včetně klíčových opatření typu snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů, pěstovat prostorově a druhově rozrůzněné porosty, pestré dřevinné skladby, zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů. Jinými slovy, už v roce 2008 vláda přijala takovýto dokument, ale jeho naplňování vázlo.

V současnosti probíhá naplňování národní akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který byl přijat vládou v roce 2017, a samozřejmě i tento dokument se zabývá lesy a věnuje pozornost např. dosažení stavů zvěře únosných pro zachování přirozené obnovy širokého spektra dřevin, podpoře hospodářských způsobů s trvalým půdním krytem atd. atd.

Nebojte, už se blížím k závěru.

Co je důležité, a zase navážu na to, co tady řekl pan kolega Toman, samozřejmě, on tady jmenoval celou řadu těch konkrétních opatření, kterými se teď zabývá jak krizový štáb na úrovni celostátní, tak i ty kalamitní štáby na úrovni krajů. Chtěl bych ještě říct věc, která tady možná také padne, a to, že důležitá je samozřejmě také legislativa, to je nejenom lesní zákon, ale i změna příslušných vyhlášek, v platnosti už je novela vyhlášky 101 a tím důležitým právním předpisem, který momentálně je zrovna ve stadiu připomínkování, je Ministerstvem zemědělství předložený návrh vyhlášky 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. To je velmi významná vyhláška, která, pokud se podaří, a já věřím, že se podaří se shodnout se všemi subjekty na jejím znění, především budou třeba i přijaty pozměňovací návrhy z meziresortů, které dalo Ministerstvo životního prostředí, tak jsme přesvědčeni, že může zásadním způsobem pomoct v dalším období. Nechci teď zdržovat celou řadou opatření, která tam prostě budou a která třeba případně můžeme diskutovat v rámci další debaty.

Jak už jsem řekl, v roce 2017 vládla schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu a v tom národním akčním plánu je řada věcí, o kterých tady určitě vy budete hovořit a budete je navrhovat, a já se závěrem vrátím k tomu, co řekl pan kolega Toman, a to je, že vítám to, a nebylo to zvykem, že bude tady širší shoda s Ministerstvem zemědělství a s Lesy České republiky, to chci zdůraznit, na tom, že ty lesy máme opravdu jenom jedny. A bylo paradoxní, že jsme řešili problémy národních parků a mezi tím nám kůrovec žral lesy hospodářské. Jak víte, v některých územích národních parků, které zabírají zhruba jedno procento území České republiky, tam jsme debatovali o tom, zda bezzásah má být na tolika a tolika hektarech, ale v těch hospodářských lesích, které jsou samozřejmě stovky hektarů a kde se nejenom může zasahovat, tam se dokonce musí zasahovat, tak se mnohdy nezasahovalo.

Takže opravdu já jsem hrozně rád, že tahle debata existuje, ale nejen tahle debata, ale hlavně, že se už se dělají opatření, připravují zásadní opatření, která by skutečně měla pomoct v tom, abychom tuhle kůrovcovou kalamitu, která je nepochybně největší od doby Marie Terezie, zvládli. Ale jak tady už zaznělo, je to běh na dlouhou trať, není to určitě horizont jednoho roku, je to horizont mnoha let, ale jsem pevně přesvědčen, že teď jsme právě v tom bodu, kdy se láme ten trend, a je dobře, že to nastalo. Možná to mohlo být dříve. Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura (SPD): Reparace nejsou žádná chiméra

7:32 Okamura (SPD): Reparace nejsou žádná chiméra

Komentář na facebookovém profilu k reparacím