Dobré odpoledne. Děkuji za slovo.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje role je snadnější, protože pan ministr zemědělství už řekl spoustu z toho, co bych chtěl říct já. A musím říct, že souhlasím s drtivou většinou, takřka se vším, co tady bylo řečeno. Přesto mi dovolte krátkou historickou exkurzi, ale nebude dlouhá, a nebude ani do nějaké daleké minulosti, protože se tady objevují, a myslím, že ještě dneska padnou, řekněme některé výhrady k činnosti České inspekce životního prostředí, nebo se objevily i mediálně v různých vyjádřeních. Já bych to chtěl uvést na pravou míru, a pak se dostanu velmi rychle k tomu, co si myslím, že je důležité a navážu určitě na to, co říkal pan ministr Toman.

Takže krátký historický exkurz. V roce 2015 provedla Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje a vymáhá dodržování zákonů týkajících se ochrany životního prostředí v České republice, 174 kontrol se zaměřením na takzvané biotické činitele, což jsou mezi jinými i škůdci typu lýkožrouta smrkového, lidově zvaného kůrovec. S ohledem na zjištění v roce 2015 pak inspekce naplánovala pro další roky další mimořádné kontroly specificky zaměřené právě na hmyzí škůdce. V roce 2016 inspekce provedla po celé republice 290 kontrol s tímto zaměřením a v roce 2017 vykonala 274 kontrol, včetně rozsáhlé kontroly u Lesů České republiky, kterou zahájila v srpnu 2017 a která vyústila v zahájení správního řízení pro porušení povinností. Jenom, pokud budou dotazy na toto téma, musím konstatovat, že správní řízení ještě není ukončeno a očekáváme, že do konce července by se tak mělo stát. Zdůrazňuji, že to jsou kontroly, které probíhaly po celé České republice, ale samozřejmě především v oblastech více vystavených nebezpečí kůrovcové kalamity, což byl Moravskoslezský kraj, především na začátku, případně potom Olomoucký kraj. V uvedených letech byly inspekcí uloženy pokuty za porušení lesního zákona v celkové výši cca 18 mil. korun a byly uloženy stovky nápravných opatření. Výsledky kontrol v lesích všech typů, tedy státních, obecních, církevních i soukromých, tedy myslím vlastníků fyzických osob, kterých je v České republice obrovské množství, což určitě víte, a také to komplikuje situaci, samozřejmě vždy obdrží všechny dotčené orgány státní správy lesů. A speciálně státní podnik Lesy České republiky v minulosti opakovaně ujišťoval, a to i v řadě mediálních výstupů, lze si to dohledat, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou. Ten takzvaný vrchní státní dozor, kterým Ministerstvo životního prostředí dozírá na lesy na základě lesního zákona, tedy v tomto případě Česká inspekce, nemůže ze své podstaty nahrazovat výkonnou složku státní správy lesů, která je vykonávaná na úrovni obcí s rozšířenou působností, krajů, popřípadě Lesů České republiky. I když je v rámci činnosti složky ochrany lesa České inspekce věnován problematice hmyzích škůdců značný prostor, je třeba vzít v úvahu fakt, a to není, prosím vás, žádné alibi, ale to je konstatování, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 průměrně 64 tisíc hektarů dozorovaných lesů. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě upozorňuje, že v souvislosti se suchem i klimatickými změnami je potřeba v lesích změnit způsob jejich využívání a postupovat tak, aby byly odolnější.
Jak už tady bylo řečeno, ve vztahu k lesům vykonáváme v souladu s lesním zákonem působnost orgánů státní správy lesů, tedy krajského úřadu a Ministerstva zemědělství, pouze na území národních parků. S ohledem na tuto skutečnost Ministerstvo životního prostředí situaci s vývojem nahodilých těžeb na území parků průběžně sleduje a vyhodnocuje a ve vazbě na aktuální vývoj jsou jak ze strany ministerstva, tak jednotlivých správ národních parků přijímána potřebná opatření. Na území národních parků se tedy postupuje dle stavu a kvality lesních ekosystémů ve smyslu zásahů proti kůrovcovitým škůdcům.

Aktuální stav je samozřejmě výrazně lepší na území národních parků než v nejpostiženějších regionech České republiky. Aktuální číslo, např. v Národním parku Šumava, je, že za první půl roku bylo v Národním parku Šumava vytěženo šest tisíc kubíků, zhruba šest až sedm tisíc kubíků, kumulativně tedy za celý půlrok, kůrovcového dřeva. Jenom připomínám, že po orkánu Kyril to v letech 2008, 2009, 2010 bylo třeba tři sta tisíc kubíků, dvě stě a tři sta tisíc kubíků dřeva. Takže není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. A já jsem dokonce slyšel, což mě už nepřekvapuje, protože když se budeme tady bavit o problematice homosexuálních párů, tak se to stejně nějakým způsobem sveze zase k Šumavě systémem: Inu Kartágo musí být zničeno, už jsem dokonce slyšel, že ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd. Tak takového turbokůrovce si myslím asi nikdo neviděl a myslím, že ho nemá ani armáda.

Nyní k druhé otázce, která se týká dalšího postupu v rámci kompetencí, a to, troufám si říci, je důležitější. Tak především došlo na území národních parků k ukončení všech úmyslných těžeb, tak jako v ostatních státních podnicích typu Lesy České republiky a Vojenských lesů a statků. Tak jak už říkal pan kolega Toman, tak to, co nás teď čeká, to, co Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje, je především odklon od pěstování stejnověkých a holosečně obhospodařovaných monokulturních lesů s převahou smrku ztepilého směrem k přírodě, bližším lesům, jejichž pěstování probíhá ve větším souladu s přírodními procesy.