Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové,

víte, nebo snad doufám za ta poslední léta, co fungujeme spolu ve Sněmovně, že jsem docela slušný člověk. Já si myslím, že někdy až moc. Ale po tom, co jsem tady dneska slyšel, po té neuvěřitelné snůšce lží a demagogie, musím říct, že větší prasárnu, a odpusťte mi to slovo, protože ho normálně nepoužívám, jsem tady ještě nezažil. A jestliže jsem před tím o něčem pochyboval, tak teď už jsem si jistý, že muselo opravdu stát kolegům ze sociální demokracie za to, aby tohle všechno uspořádali, aby to memorandum bylo prostě podepsáno, protože muselo být nutně jasné, že ten podpis vyvolá takovou odezvu. Je mi z toho hrozně smutno, protože je to docela vystřízlivění z některých věcí, které jsem nečekal, že někdo vůbec může použít lidsky, ale přesto pevně věřím, že mám pro vás logické vysvětlení na řadu věcí, které tady padly.

Především mi dovolte, abych po řadě těch opravdu nehorázných, a také nemám rád silná slova, útoků na práci úředníků Ministerstva životního prostředí, které se zjevně snaží odvést pozornost od podstaty toho problému. To je totiž to "vrtěti psem". Ad absurdum bychom mohli říct, že vlastně pokud ANO, jak tady zaznělo, chtělo překrýt nějaké tzv. kauzy, o kterých hovoříte, tak jsme pravděpodobně byli tak v tomhle tom mocní, že jsme donutili pana ministra Havlíčka, aby podepsal to memorandum a aby se to překrylo. Když se nad tím zamyslíte, tak to jsou šílené spekulace.

Já bych rád vysvětlil, a myslím, že snadno vysvětlil, roli Ministerstva životního prostředí v udělování tzv. průzkumných licencí a pak se vrátím k dalším věcem. Především úředníci Ministerstva životního prostředí při udělování průzkumných licencí postupují podle platných zákonů této země, které platí, a už to tady padlo, 25 let. Od roku 1992 platí stejné zákony, dámy a pánové, v této věci. A já jsem byl nakonec rád, že po nějakém vzrušeném úvodu debaty v Senátu, jak pan předseda Senátu Štěch, tak i pan premiér, a myslím, že to tady padlo i dneska, uznali, že ti úředníci rozhodují podle platných zákonů tohoto státu. Konkrétně je to geologický zákon a horní zákon. Udělování průzkumných licencí probíhá vždy formou otevřeného správního řízení, do kterého má možnost se přihlásit už od roku 1992 kdokoliv, kdo plní podmínky dané zákonem. Ty jsou relativně velmi jednoduché. Jen připomínám, že v případě lithia při těch otevřených správních řízeních byl vždycky jenom jeden zájemce od roku 2010. Kolegové to mohou potvrdit, protože opravdu ty první licence byly vydány v roce 2010, tedy za vlády ODS.

V této souvislosti je také třeba zdůraznit, že státní podnik Diamo, to už tady taky padlo, ani jiný státní podnik se nikdy v minulosti nechtěl angažovat v průzkumu na lithium ani žádné další suroviny, ale také ho zjevně z Ministerstva průmyslu a obchodu, které má tento podnik v gesci, k tomu nikdo nenutil a netlačil. Ostatně co je lepším důkazem, že stát zcela rezignoval na své aktivity v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin než skutečnost, že v roce 2008 prodal státní podnik Diamo haldu na Cínovci, to je to odkaliště Cínovec, s pozemky i surovinou obsahující lithnou slídu, hádejte za kolik, za 860 tisíc korun. Takže to je něco, co si myslím, že nejlépe vypovídá, to je samozřejmé, a to je jediná věc, ve které souhlasím s panem ministrem Havlíčkem. A ještě je tam pak jedna věc, která se týká surovinové politiky, kde mám stejný názor, že určitě státní podnik Diamo se do toho nijak nehnal, až potom nakonec pod tlakem.