Ministr Brabec: Promiňte, ale větší prasárnu jsem tady ještě nezažil

Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové,

víte, nebo snad doufám za ta poslední léta, co fungujeme spolu ve Sněmovně, že jsem docela slušný člověk. Já si myslím, že někdy až moc. Ale po tom, co jsem tady dneska slyšel, po té neuvěřitelné snůšce lží a demagogie, musím říct, že větší prasárnu, a odpusťte mi to slovo, protože ho normálně nepoužívám, jsem tady ještě nezažil. A jestliže jsem před tím o něčem pochyboval, tak teď už jsem si jistý, že muselo opravdu stát kolegům ze sociální demokracie za to, aby tohle všechno uspořádali, aby to memorandum bylo prostě podepsáno, protože muselo být nutně jasné, že ten podpis vyvolá takovou odezvu. Je mi z toho hrozně smutno, protože je to docela vystřízlivění z některých věcí, které jsem nečekal, že někdo vůbec může použít lidsky, ale přesto pevně věřím, že mám pro vás logické vysvětlení na řadu věcí, které tady padly.

Především mi dovolte, abych po řadě těch opravdu nehorázných, a také nemám rád silná slova, útoků na práci úředníků Ministerstva životního prostředí, které se zjevně snaží odvést pozornost od podstaty toho problému. To je totiž to "vrtěti psem". Ad absurdum bychom mohli říct, že vlastně pokud ANO, jak tady zaznělo, chtělo překrýt nějaké tzv. kauzy, o kterých hovoříte, tak jsme pravděpodobně byli tak v tomhle tom mocní, že jsme donutili pana ministra Havlíčka, aby podepsal to memorandum a aby se to překrylo. Když se nad tím zamyslíte, tak to jsou šílené spekulace.

Já bych rád vysvětlil, a myslím, že snadno vysvětlil, roli Ministerstva životního prostředí v udělování tzv. průzkumných licencí a pak se vrátím k dalším věcem. Především úředníci Ministerstva životního prostředí při udělování průzkumných licencí postupují podle platných zákonů této země, které platí, a už to tady padlo, 25 let. Od roku 1992 platí stejné zákony, dámy a pánové, v této věci. A já jsem byl nakonec rád, že po nějakém vzrušeném úvodu debaty v Senátu, jak pan předseda Senátu Štěch, tak i pan premiér, a myslím, že to tady padlo i dneska, uznali, že ti úředníci rozhodují podle platných zákonů tohoto státu. Konkrétně je to geologický zákon a horní zákon. Udělování průzkumných licencí probíhá vždy formou otevřeného správního řízení, do kterého má možnost se přihlásit už od roku 1992 kdokoliv, kdo plní podmínky dané zákonem. Ty jsou relativně velmi jednoduché. Jen připomínám, že v případě lithia při těch otevřených správních řízeních byl vždycky jenom jeden zájemce od roku 2010. Kolegové to mohou potvrdit, protože opravdu ty první licence byly vydány v roce 2010, tedy za vlády ODS.

V této souvislosti je také třeba zdůraznit, že státní podnik Diamo, to už tady taky padlo, ani jiný státní podnik se nikdy v minulosti nechtěl angažovat v průzkumu na lithium ani žádné další suroviny, ale také ho zjevně z Ministerstva průmyslu a obchodu, které má tento podnik v gesci, k tomu nikdo nenutil a netlačil. Ostatně co je lepším důkazem, že stát zcela rezignoval na své aktivity v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin než skutečnost, že v roce 2008 prodal státní podnik Diamo haldu na Cínovci, to je to odkaliště Cínovec, s pozemky i surovinou obsahující lithnou slídu, hádejte za kolik, za 860 tisíc korun. Takže to je něco, co si myslím, že nejlépe vypovídá, to je samozřejmé, a to je jediná věc, ve které souhlasím s panem ministrem Havlíčkem. A ještě je tam pak jedna věc, která se týká surovinové politiky, kde mám stejný názor, že určitě státní podnik Diamo se do toho nijak nehnal, až potom nakonec pod tlakem.

Ale zpět k udělování licencí. Pokud žadatel, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, splní podmínky uložené zákonem, musí být žadateli tato žádost udělena nebo prodloužena. Naprosto zásadní, a to tady nezaznělo a já se nedivím, že nezaznělo, protože to kolegům ze sociální demokracie určitě do krámu nejde, je to, že taková žádost nemusí být povolena, pokud je tam nesouhlas s tzv. státní surovinovou politikou. A tady se dostáváme ke klíčové roli MPO při udělování průzkumných licencí. Vyplývá totiž naprosto logicky z rozdělení kompetencí resortů. Ministerstvo životního prostředí, jak už vyplývá z názvu resortu, posuzuje toto povolení, tedy průzkumnou licenci, především z pohledu možných vlivů průzkumných prací na životní prostředí, a MPO pak schvaluje licenci z pohledu strategie a zájmu státu v oblasti nerostných surovin, tedy samozřejmě i z pohledu, zda udělení licence soukromé firmě na tu či onu surovinu je v zájmu státu. Slyšeli jste to, vážené kolegyně, kolegové. Jestli ne, řeknu to ještě jednou a klidně pomalu, protože se mi zdá z vyjádření i mediálních, že někdo to neumí číst. Přitom rozdělování, udělování průzkumných licencí už 25 let to prostě funguje tak, že ty dva resorty tam mají spolu odpovědnost, kdy my posuzujeme průzkum z pohledu dopadů na životní prostředí, a Ministerstvo průmyslu a obchodu to posuzuje z pohledu dopadů resp. vlivů tzv. státní surovinové politiky, jinými slovy zohledňuje tam, jaká je strategie státu v oblasti nakládání surovinami. To mi připadá docela logické. To znamená, ten bumerang, který všichni kolegové ze sociální demokracie hází na Ministerstvo životního prostředí, že ono tady 25 let, světe, div se, dodržuje zákon, ti úředníci, tak on se vrací zpátky na MPO, protože kdyby na tom MPO někdo řekl, udělení této licence není v souladu s politikou státu v oblasti strategie státu v oblasti surovin, tak ten úředník na Ministerstvu životního prostředí to povolení nemůže vydat. Ale takové sdělení, takový nesouhlas nikdy nepřišel. A já tady mám všechna ta povolení na prodloužení průzkumných licencí a vždycky je tam stanovisko MPO, že je to v souladu s platnou státní surovinovou politikou. A pak já se ptám, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak je možné, že pokud tedy dneska někdo říká, ty úředníku MŽP, ty jsi vlastně dodržoval ten zákon, ale udělal jsi chybu, tys to zpackal, protože tě mělo napadnout, že to není v souladu se surovinovou politikou. Ten úředník na tom MŽP se vždycky toho Ministerstva průmyslu a obchodu ptá a ono mu potvrdí, že to je v souladu se surovinovou politikou.

A já tady ta potvrzení mám. A není to vůbec formální schvalování, jak se snaží kolegové ze sociální demokracie zlehčovat. Skutečně, my máme písemné souhlasy a já je můžu ocitovat. Státní surovinová politika totiž dosud považovala lithium za komoditu, jejíž ložiska jsou nedostatečně prozkoumaná. Proto MPO vždycky bez výhrad potvrzovalo žádost na stanovení nebo prodloužení průzkumného území, naposledy letos na jaře. A proč to říkám? Protože MPO pokud nechtělo - a to už jsem tady říkal - aby byly poskytovány licence na lithium nějakým firmám anebo aby měl přednost stát, tedy preferovali například Diamo, už mohli dávno tuto změnu udělovat právě v surovinové politice, kterou má plně v kompetenci, což pan kolega Havlíček také přiznal nebo sdělil, to je jasné, ale udělalo to až letos. On i hovořil, proč to tak bylo. Máme tady, pan předseda Babiš už o tom hovořil, ale máme tady totiž velmi zajímavou zkušenost s průzkumem ložisek zlata. Stát udělil v 90. letech minulého století řadu průzkumných území osmi důlním společnostem hodlajícím provádět průzkum ložisek zlata na území České republiky. Zdůrazňuji, podle stejného zákona jako nyní ty licence byly udělovány na lithium. Následně ale v roce 1999 stát rozhodl, že nemá další zájem o průzkum a těžbu zlata. A co se stalo? Všechny průzkumné licence na zlato jejich majitelům postupně vypršely a o těžbu zlata se už nikdo nepokouší. A dle dostupných informací zatím žádná z těchto společností, byť se pokoušela vysoudit nějaké náklady nebo ušlý zisk na státu a byť měla průzkumné licence podle stejného zákona, kolegyně, kolegové, na tom státu nic nevysoudila. Ale podstatný rozdíl je v tom, že s nimi nikdo za stát nepodepsal žádné memorandum. Tedy za posledních 25 let byly vydány stovky průzkumných licencí na ropu, na zemní plyn, na zlato, na lithium, na všechny možné nerostné suroviny podle 25 let platného zákona od roku 1992, a z těchto průzkumných licencí nebyla vedena žádná arbitráž, natož úspěšná.

MPO mělo tedy mnoho let ve své gesci a má v surovinové politice zásadní nástroj, jak regulovat žádosti o průzkum na jakoukoli komoditu. Ale využilo ho až v letošním roce. A já neříkám, že je to vina ministra Havlíčka, protože on skutečně tu surovinovou politiku v nějaké podobě zdědil. Ale je to určitě vina v tomto případě jeho předchůdce a i jeho předchůdců, kteří s tou surovinovou politikou od roku 1999 nic neudělali. A nyní svádí vinu na úředníky Ministerstva životního prostředí, že postupovali podle zákona. Nepřipadá vám to neuvěřitelné a skandální? Prostě, opravdu skandalizovat úředníky za to, že dodržují zákon platný tady 25 let a vždycky se zeptají toho dotčeného druhého resortu, zda to mohou udělat, zda je to v souladu s politikou, on jim to schválí, a dneska někdo říká, že prostě je to vlastně špatně. Že 25 let dodržují zákon a je to špatně? Mně to připadá neuvěřitelné. Kdybych to slyšel opravdu někde z těch chatů, tak se nad tím asi nepozastavím. Ale když to říká premiér této země, když to říkají další ministři, tak mi to připadá neuvěřitelné.

A je už zcela paradoxní - a mám na to důkaz - že při poslední změně surovinové politiky, a hovořil tady o tom pan kolega Havlíček v červnu 2017, to bylo právě Ministerstvo životního prostředí, vážení. Opakuji, Ministerstvo životního prostředí. Ne MPO, které prosadilo na vládě do usnesení k tomuto materiálu a podle mých interních informací proti vůli expertů MPO řadu bodů a úkolů s cílem zásadně zlepšit postavení a ochranu zájmů státu v případě superstrategických surovin. Tudíž teprve na základě našeho tlaku a usnesení opravdu přišlo z Ministerstva životního prostředí, tento fakt lze snadno dokázat porovnáním dokumentů, které z MPO dávalo do eKLEPu, tzv. do meziresortu, a který byl nakonec schválen.

Takže, připadá vám normální, že Ministerstvo průmyslu, které dávalo na vládu materiál Surovinová politika, tam stále ještě v červnu 2017 mělo ty čtyři řádky o tom lithiu, pouze, a hovořilo tam o ložiscích štěrkopísku se stejnou důležitostí jako o ložiscích lithia? Připadá vám to normální? A připadá vám normální, že ministr životního prostředí, byť to vůbec nemá v gesci a má v gesci ochranu životního prostředí, tak připomínkoval tuhle surovinovou politiku tak, aby opravdu zohlednila zájmy státu? Jak to můžou házet na MŽP, když MŽP dělalo v tomto jejich práci? A to je všechno dokazatelné. A to je všechno dokazatelné. Z materiálů, prostě z projednávání ve vládě. To můžu odpřisáhnout.

O vlastním memorandu, vážení, tady už zaznělo a ještě zazní mnohé. Ale když se zpětně podíváme na způsob jeho projednávání, je jasné, že byl naprosto nestandardní. Nebylo předloženo vládě, i když vláda běžně podobné materiály projednává. Pan ministr Havlíček říká, že to povinnost nebyla. Dobře, je to jeho názor. Ale vláda projednává celou řadu memorand a i možná materiálů nižšího řádu, a určitě, určitě by se tahle zásadní memorandum na vládě objevit mělo.

A teď k tomu dopisu. K vyjádření na Ministerstvo životního prostředí nepřišel totiž ten dopis od pana Havlíčka, kde mě vyzývá k nějakému spolupodpisu. K vyjádření na MŽP přišel mail na můj sekretariát od ředitele odboru surovinové politiky pana Kaviny, což samo o sobě je velmi nestandardní, že ředitel odboru politiky jednoho ministerstva píše druhému ministrovi. A v tom mailu byl dopis pana Havlíčka s tím, že vlastně ten samý den nebo velmi rychle byla požadována odpověď. Vzhledem k tomu, že MŽP se na tom memorandu nijak nepodílelo, odmítl jsem ho nejenom podepsat, ale já jsem ho odmítl i číst. A řekl jsem jasně tomu svému úředníkovi, že se na tom podpisu podílet nebudeme, ani na jeho přípravě. Protože jsme k ní nebyli přizváni.

A v tomto smyslu jsem mu uložil připravit odpověď. Bohužel, bohužel, a to tady uznávám, ano, byla to prostě lidská chyba a já za to taky nesu odpovědnost, a toho úředníka to velmi mrzí. Ten úředník udělal chybu, kdy omylem, a je to zcela snadno vysvětlitelné a rád to vysvětlím i panu kolegovi Chovancovi, a už jsem mu to vysvětloval, ten úředník prostě omylem poslal první, tu neopravenou verzi dopisu, kterou jsem mu předtím vrátil k přepracování. Ale i v této první verzi je jasně napsáno, že memorandum nepodepíšu.

Ve chvíli, kdy se kolem toho dopisu rozjela, samozřejmě pod tlakem sociální demokracie, obrovská aféra, a ten dopis začal být zaměňován s podpisem memoranda, takže my jsme se dostali do naprosto neuvěřitelné situace, že na základě mého dopisu vlastně pan Havlíček říká: No, kdybyste mi to býval neřekl, pane ministře, nebo řekl, to je jedno, obráceně, tak já bych to nepodepsal. To je přece směšné! Přece tenhle dopis, který byl normálně běžná pošta mezi dvěma ministry, a upřímně řečeno, měla to být pošta mezi dvěma vedoucími odboru, protože nám psal vedoucí odboru ze druhého ministerstva, tak já jsem samozřejmě velmi vyčinil tomu úředníkovi, a ten když zjistil ve finále, co se kolem toho rozjíždí, tak sám přišel a říkal: Já prostě to nebudu... Já jsem ho na začátku kryl, protože jsem říkal, nebudeme se v tom pitvat. Ale potom sám přišel a říkal, ano, já přiznávám, že jsem tam poslal špatnou verzi toho dopisu.

Ale, vážení, to podstatné je, že dopis nedopis, to memorandum jsem nepodepsal a jasně jsem v tom dopise říkal, proč to memorandum nepodepíšu. Ale já jsem taky předpokládal, že to memorandum bude následně předloženo vládě stejně jako v řadě jiných podobných případů. Ale teď už bohužel vím, že ta usilovná snaha získat na poslední chvíli podporu, tedy spolupodpis toho dopisu, kterou jsem nakonec zatrhl, nebyla náhoda, ale byl to cíl, kompromitovat nás spolupodpisem. A to mě velmi mrzí. Jestliže pan kolega Havlíček říká o nějakém zklamání, tak já jsem zklamán, vážený pane kolego, prostřednictvím - teď nevím, jestli můžu být zklamán přímo nebo prostřednictvím předsedajícího - ale já jsem zklamán přímo. Jsem velmi zklamán, do jaké hry jste nás, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěli zatáhnout. Protože kdybyste bývali jednali otevřeně, tak jste to memorandum dali na vládu, tam se k němu všichni mohli vyjádřit. Ale prostě vy jste opravdu takřka podloudně to memorandum připravili a potom jste na poslední chvíli ještě sháněli další hlasy, které by to podpořily. A to já považuji za sprosťárnu. A někdo musel hodně tlačit, aby bylo to memorandum podepsáno ještě před volbami a ta dotčená firma získala výhodu oproti těm, kteří mají průzkumné licence. Protože, jak tady padlo: průzkumné licence na lithium má pět firem, ale memorandum má pouze jedna.

A jak už jsem řekl, průzkumných licencí na zlato, ropu, plyn, různé kovy, další nerostné suroviny tady mají za posledních 25 let desítky nebo spíš stovky společností, ale žádná nemá uzavřené memorandum.

Tvrdím jednoznačně, vážené kolegyně, vážení kolegové, že k tomu unáhlenému podpisu memoranda nebyl a není žádný věcný ani časový důvod. Ten těžař nebo ta firma GEOMET má sice průzkumnou licenci, stejně jako desítky dalších firem, ale minimálně čtyři další roky bude řešit další složitá povolování, která navíc budou teprve rozhodovat o tom, zda bude vůbec moct začít těžit, nebo ne. Navíc, a to všichni víte, doteď není vůbec vyjasněna průmyslová technologie získávání lithia z lithné slídy. Takže do těžby z toho ložiska Cínovec zbývá minimálně čtyři roky. A v této souvislosti je potřeba se ptát, proč, proč proboha, čtyři nebo dva týdny před volbami dojde k takto zásadnímu podpisu. Protože to, že ta firma má průzkumné licence, to se ví sedm let, vážení. A myslím, že v této sněmovně a nebo v Senátu byl speciální seminář k lithiu, na kterém toto bylo informováno a nevyvolalo to žádný rozruch. A ten rozruch, a naprosto oprávněně, vyvolal až fakt, že dva týdny před volbami ministr české vlády sám o své vůli podepíše takhle základní dokument, o kterém dnes tvrdí, že vlastně vůbec závazný není a že je úplně v pohodě, ale míra hysterie kolegů ze sociální demokracie potvrzuje, že to asi tak úplně v pohodě nebude.

Takže, kolegyně, kolegové, já bych chtěl vyzvat pana kolegu Havlíčka a ostatní sociální demokraty, hledejte ten problém opravdu tam, kde je. A ten je v podpisu memoranda. To je ten rozdílový krok. Protože těch průzkumných licencí jsou stovky za těch posledních 25 let podle zákona, podle kterého rozhodovaly všechny polistopadové vlády. A nehledejte ten problém, prosím, v úřednících Ministerstva životního prostředí, kteří jenom dodržují platný zákon. A já jsem rád, klidně ať pan ministr vnitra podá trestní oznámení, nechť se prověří postup těch úředníků. Mimochodem, ti úředníci spadají pod náměstka za sociální demokracii pana Manu a je dobře - určitě to bude mít v kompetenci a rád vysvětlí postup těch úředníků. A já o postupu úředníků nepochybuji. Nepochybuji, že byl správný. Ale prosím, neskandalizujte úředníky za to, že postupují podle zákona, když vy jste zcela zbytečně, nesmyslně dva týdny před volbami podepsal takhle zásadní dokument.

Děkuji vám za pozornost