Děkuji, pane předsedající. Já budu stručný. Tady padlo tolik demagogií a zjevné snahy ten zákon pohřbít, že na to nebudu reagovat, protože bych tady musel mluvit hodinu. Já chci říct jednu věc. Ta novela není dokonalá, neřeší ani všechny problémy ochrany životního prostředí v národních parcích, ale je to cesta vpřed. A prostě není pravda, že když ta novela projde, že Šumava uschne, vyschne, nebo ji sežere kůrovec. Není to pravda. Já jsem na té Šumavě dnes už tak často a troufám si říct, že možná častěji než mnozí z těch lidí, kteří tam hlasovali v těch zastupitelstvech obou krajů. Ale jsem velmi pokorný samozřejmě k jejich názoru.

Ta novela zavádí kus té stability, po které všichni volali. V té části moratoria, kdy tam necháváme 15 let, možná dokonce 20 let, ty věci nechat pracovat, ať se k nim ti naši následovníci vrátí. A už to tady několikrát padlo. Není možné na jedné straně chtít národní park a na druhé straně tam neakceptovat určitá omezení pro lidi. Já říkám, že žádný zákon nevyřeší to, jestli tam nebude dobrá vůle na obou stranách a ta tam dneska možná trochu chybí. Ano, je chyba, nebo byla chyba, že jsou součástí národního parku obce a také je možné samozřejmě těm obcím, a už se to stalo, nabídnout - tady o tom hovořil pan kolega Kučera - aby z národního parku odešli. Já to říkám bez jakéhokoliv ironického nádechu. Je to zcela racionální návrh. Možná se stala v minulosti spousta věcí. Někdy byl ten ministr moc zelený, na druhé straně byl zase moc modrý. Já bych se do té minulosti už nevracel. Řešme to, co je, řešme to, co bude. To, co se stalo, už nezměníme. My jsme strašně opatrně vážili kompromisy. Není pravda, že člověk by tam nemohl žít vedle tetřeva nebo vedle rysa nebo vedle vlka. Možné to je.