Vedle lidí vyhnaných těmito konflikty pokračuje i migrace z chudých a mnohdy nefunkčních států Afriky. Někteří utíkají před válkou, druzí jen hledají lepší život. Mnohdy právě v Evropě. Nestojíme před fenoménem, který odezní. Jsme pravděpodobně na prahu dalšího stěhování národů. Když k tomu ještě přičteme například nárůst populace v povodí Nilu, lze předvídat, že snaha lidí nacházet nový domov bude v následujících letech pokračovat. A Evropa bude přirozeně cílem mnoha z nich.

Dnes jsme v Evropě svědky nárůstu počtu příchozích. A nejsou to jen lidé ze zemí, které jsem vyjmenoval. V záchytech na území ČR za poslední dva měsíce je 29 národností. V souvislosti s migrační vlnou se mluví o Řecku a Itálii. Ještě větší problém je ale v Maďarsku a třeba Německo čeká do konce roku téměř 400 tisíc dalších příchozích, Rakousko 70 tisíc. Obě země už dnes mají s migrací obrovské problémy, čemuž se nelze divit – 60 % současných migrantů jsou totiž migranti ekonomičtí, tedy lidé, kteří na azyl nemají právo, a správně bychom je měli vrátit zpět do země původu. Z těchto 60 % nelegálně příchozích se však evropským zemím daří vracet zpět jen 39 %. Návratová politika EU není v současné době úspěšná.

Registrace migrantů

Další, co selhává, je registrace migrantů. Lidé, kteří přicházejí na území schengenského prostoru nelegálně, mají být registrováni, mají se jim sejmout otisky a mají být zaregistrováni do celoevropské databáze. To se však mnohdy neděje a přes Itálii, Řecko a Maďarsko se do Evropy doslova valí lidé bez jakékoliv registrace a prověření. Jen do Maďarska přichází každý den 1500 migrantů, přitom zpátky do Srbska se z toho Maďarům daří vracet jen 10 z nich. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný.