Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já jsem vystupovat dnes nechtěl, chtěl jsem se vyjádřit pouze hlasováním, ale po vystoupení pana ministra Pelikána nezbývá, než na celou tu věc reagovat.

Nečetl jsem ani to tzv. anonymní trestní oznámení, ale jestli je anonymní nebo není, to na validitě toho problému nic nemění. Nečetl jsem ani podnět k evropským orgánům, neznám spis a neznám ani žádost o vydání obou dvou pánů poslanců. V minulosti jsem se k tomu vyjadřoval velmi zdrženlivě a vyjadřoval jsem se pouze tehdy, pokud jsem bránil standardní právní stát a postupy policie právě proti panu kolegovi Pelikánovi, který by měl být strážcem pevnosti v této zemi. Pokud politik v této zemi má důkazy, které veřejně označí, že policie pracuje na zakázku, že to je politická kauza, že to je prostě tento problém, tak z úst kteréhokoli poslance to zní nějak. Z úst ministra spravedlnosti to má z mého pohledu úplně jinou váhu. Trestní řízení v České republice se řídí trestním řádem a podle § 158/1 policie prověřuje, prověřuje veškerá zjištění, kde by mohl být spáchán trestný čin. Následně se to posouvá podle § 158/3 trestního řádu pod dozorem státního zástupce, takže říkejme si pravdu, přátelé, a pokud v této zemi si někdo myslí, že zdivočelý jeden policista je schopen obvinit kohokoliv v této Sněmovně, kohokoli v této zemi, tak v tom by právě měl bránit tzv. dohled státních zástupců, tedy státního zastupitelství. Nad tímto dohledem existuje dozor, tedy dozor nad dohledem. Další tedy stupeň kontroly. A v této věci byl nejenom dozor, ale byl i dohled Vrchního státního zastupitelství, mnohokrát tu ze zprávy paní Lenky Bradáčové bylo citováno, včetně těch obstrukcí, které tam měl někdo páchat pro to, aby prodlužoval tu dobu vyšetřování. Já nevím, kdo to byl. Ale nebyla to policie a nebyl to státní zástupce. To v té zprávě přece jasně je.