Ministr Dienstbier: Byla to tato sněmovna, kdo rozhodl o změně ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu

23.04.2016 18:02

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tento týden schválila ve třetím čtení novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), kterou předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Ministr Dienstbier: Byla to tato sněmovna, kdo rozhodl o změně ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier

Vládní návrh zákona, který má v gesci ministr Dienstbier, schválil vládní kabinet 23. září. Materiál navazuje na Koaliční smlouvu a Programové prohlášení vlády, v nichž se vládní strany zavázaly posílit řídící a kontrolní systém veřejné správy a rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.

Novela zákona souvisí s již dříve poslaneckou sněmovnou schváleným návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. „Chtěl bych zdůraznit, že to byla tato poslanecká sněmovna, která ústavní většinou rozhodla o změně ústavy, která rozšiřuje pravomoci NKÚ. Vláda pouze předložením tohoto návrhu zákona respektuje vůli poslanecké sněmovny," připomněl tento fakt během projednávání ve sněmovně ministr Dienstbier.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů:
Novela souvisí s již dříve předloženým návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a fakticky jej provádí. Rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu představuje jeden z prostředků realizace cíle vlády směřující k ozdravení veřejných financí, snížení prostoru pro možnou korupci a dosažení vyšší míry transparentnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, jako orgánu vyhledávacího, nevyúsťuje ve zjednání nápravy zjištěných nedostatků, neboť v tomto ohledu nedisponuje nástroji nápravy orgánů exekutivy. Jeho role je upozorňovat na existující problémy zjištěné při provádění kontroly, což představuje významnou zpětnou vazbu sloužící nejenom orgánům veřejné moci, ale také občanům, jako nezpochybnitelný informační zdroj, zda při hospodaření s veřejnými prostředky jsou dodržovány zákony.

Podle stávající ústavní úpravy může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu (tzn. jiných osob včetně obcí a krajů) jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem včetně finančních prostředků. Vládou schválená změna spočívá v rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Právní úprava přitom respektuje specifické postavení územních samosprávných celků garantované Ústavou České republiky v čl. 101 odst. 4, podle kterého stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Současně s novelou zákona o NKÚ dojde i ke změně tří zákonů - zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hl. m. Praze.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dostálová (ANO): Nad dopisy diváků aneb Autentické otázky voličů

12:06 Dostálová (ANO): Nad dopisy diváků aneb Autentické otázky voličů

Odpovědi na otázky voličů, publikované na svém veřejném facebookovém profilu