Všechna tři jednání se zástupci Evropské komise, tedy Hubertem Gambsem, Catherine Dayovou a eurokomisařem Lászloem Andorem) byla zaměřena na představení aktuálního stavu novely zákona o státní službě a vysvětlení pozic ČR a EK vzniklých především desinterpretací aktuální situace.

Mezi Prahou a Bruselem vrcholí jednání o Dohodě o partnerství, které tvoří základní dokument pro přístup k 22 miliardám eur. Právě jejich čerpání ale podmiňuje přijetí služebního zákona.

Na zaslání svého komentáře má dle dohody nyní Brusel týden, zákonem se totiž bude zabývat na své mimořádné schůzi 15. července Poslanecká sněmovna.

 Podle ministra Dienstbiera EK žádá, aby zákon minimalizoval výjimky a aby jeho dopad byl co nejširší. "Je naprosto jasné, že kromě ministerstev a ústředních správních úřadů je požadavek, aby se vztahoval také na zprostředkující instituce ve vztahu k evropským fondům," poznamenal včera pro ČT ihned po příletu z Bruselu. To je však širší pojem než jen státní správa, týkal by se tak i některých fondů, například Fondu životního prostředí nebo CzechInvestu. Komise na to, aby se zákon vztahoval na lidi, kteří se podílejí na čerpání evropských dotací, klade velký důraz.

Podle Dienstbierova vyjádření se norma tolik diskutovaného a potřebného zákona o státní službě dotkne zhruba 75 tisíc úředníků, vyčíslení dopadu na státní rozpočet bude vláda znát do dvou týdnů.

Podle Dienstbiera půjde o stovky milionů, kterými chce kabinet narovnat mzdový systém české byrokracie. "Přestože velká řada státních zaměstnanců splňuje kvalifikační i časové předpoklady pro zařazení do vyššího tarifu, nebyli doceněni," uvedl pro již zmiňovanou Českou televizi ministr a předseda Legislativní rady vlády.