Pro Tomáše Garrigue Masaryka i Edvarda Beneše jako jeho spolupracovníka a následovníka byla západní orientace naší země nejen osobní zkušeností, ale i pragmatickým a rozumným politickým krokem.
Masaryk zažil revoluci 1917 v carském Rusku, v Petrohradu psal svoji Novou Evropu, knihu, ve které formuloval hlavní body poválečného evropského uspořádání. Zkušenost se zhroucením carského Ruska a následnou revolucí ho mohla jen utvrdit v rozhodnutí vidět budoucnost Československa ve spojenectví se západními demokraciemi.
Osobní zkušenost, kterou z Francie za řadu desetiletí před první světovou válkou měl nejen Beneš, ale desítky umělců i akademiků všeho druhu, činila tuto prozápadní vazbu ještě logičtější a ještě silnější.
Masarykova a Benešova představa československého státu je tedy pro mě spojena s rozvojem pevných vazeb na západní demokratické státy, s představou silné kultury a s vědomím, že když zformuluji realistický politický program, mohu ho prosadit, i když podmínky v dané chvíli pro žádný velký úspěch nesvědčí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Předškolní péče
Tvrdíte, že je předškolní péče dostupnější. To je sice částečně pravda, ALE. Myslíte, že je to vaše zásluha? Není to náhodou proto, že se rodí čím dál méně dětí? A pak dostupnější také není pro všechny. Vzniká sice řada soukromých školek, dětské skupiny apod., ale máte ponětí, kolik stojí? Proč na n...
Další články z rubriky

18:05 David (SPD): Hlasování se očekává do značné míry symbolické
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k hlasování o návrhu vyslovení nedůvěry Ursule von de…