Ministr Gazdík: Není důvod v tuto chvíli uvažovat o alternativních směrech vzdělávání

14.06.2022 21:46

Projev na 25. schůzi Poslanecké sněmovny 14. června 2022 k návrhu změny zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Ministr Gazdík: Není důvod v tuto chvíli uvažovat o alternativních směrech vzdělávání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík

Já se pokusím co nejstručněji. Začnu návrhem pana kolegy Vondráka. Pokusím se říct tři důvody, které legislativa Ministerstva školství uvádí v neprospěch přijetí tohoto návrhu. 

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

95%
3%
hlasovalo: 15397 lidí
Za prvé jsou to mezinárodní závazky České republiky a kontrola státu. Stát má mezinárodně platné závazky zajistit povinné základní vzdělávání, které stanovuje mimo jiné Úmluva o právech dítěte, Mezinárodní pak o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Všeobecná deklarace lidských práv. A bohužel navrhovaný způsob plnění by podle názoru legislativy ministerstva nenaplnil povinnosti státu. České správní předpisy již dnes umožňují plnit povinnou školní docházku na území České republiky jinými způsoby, a to jak českým občanům, tak cizincům. V zásadě jsou tři v české základní škole nebo víceletém gymnáziu, v zahraniční škole na území České republiky s povolením ministerstva, kde však Česká republika může kontrolovat personální nebo materiální zajištění, rozpor obsahu výuky s českým právním řádem, tedy kontrolovat základní parametry výuky. Což, jak naznačila i moje předřečnice paní poslankyně Zajíčková, v té formě výuky, kterou dnes Ukrajina provozuje, rozhodně zajištěno bohužel není. A třetí forma je individuální vzdělávání. Těchto všech tří forem včetně individuálního vzdělávání ukrajinští žáci budou moci využít.

Druhý důvod, proč nemůžeme jako ministerstvo souhlasit s tímto návrhem, je nenaplnění procesu integrace. Chci vás upozornit, že kapacity až na lokální problémy jsou dostatečné. V základních školách je 153 tisíc volných míst. Ano, ten problém je skutečně v Praze, prstenci kolem Prahy a někde lokálně. Celkově se z těch 135 tisíc, kde jsou ale i žáci středních škol, celkově je problém u zhruba pěti tisíc míst ve školách, lokálně zejména v Praze, prstenci kolem Prahy místy, v Českých Budějovicích, Plzni, Brně.

Není důvod v tuto chvíli uvažovat o alternativních směrech vzdělávání. Ano, já přiznávám, že může přijít nějaká další válka, může se to vyhrotit, můžeme tu mít jednou tolik dětí a můžeme se třeba k tomu pozměňovacímu návrhu někdy v budoucnu vrátit, protože nám prostě nic jiného nezbude. Ale v této fázi kapacitně na tom skutečně tak zatím nejsme, přestože samozřejmě 1. září v nějaké škole konkrétně těch 5 tisíc míst může být problém. Ale právě proto, že ten zákon schvalujeme už dnes, právě proto, že jsou zápisy do 15. července, tak ředitelé mají dostatečný prostor a my monitorujeme, máme online ty kapacity, budeme zjišťovat a snažit se to do 1. září vyřešit tak, aby těch problémů bylo skutečně co nejméně.

Umožnění výkonu povinné školní docházky formou účasti na distančním vzdělávání by přineslo některé i negativní jevy, nedocházelo by k integračnímu procesu těch dětí, distanční vzdělávání není stejně efektivní jako to prezenční, ukrajinským dětem, to už jsem říkal, by hrozila sociální izolace a vysoké riziko absence jakéhokoli vzdělávání ukrajinských dětí vzhledem k nemožnosti kontroly jejich vzdělávání. Nedostatky pozměňovacího návrhu jako takového tady zmiňovat nebudu, rád s nimi kolegy seznámím.

Druhý pozměňovací návrh, který přednesl pan poslanec Kettner, tam vás už s nedostatky toho pozměňovacího návrhu bohužel musím seznámit, protože legislativa ministerstva mi říká, že pozměňovací návrh vykazuje závažné vady tím, že je vnitřně rozporný. Přijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo nežádoucí právní nejistotu pro ředitele škol, kteří by nevěděli, zda mohou, nebo nemohou zřídit homogenní třídu. To je jedna z nejzávažnějších výhrad ministerstva. A teď ten rozpor. Bod 1 toho návrhu stanoví povinnost řediteli školy, aby cizince Ukrajince vždy zařadil do smíšených tříd, nelze tedy Ukrajince zařadit do homogenních tříd. Vypuštěním toho jednoho slova, které pan poslanec Kettner říká, se právě stane toto. Bod 2 však zároveň umožňuje řediteli školy zřídit homogenní třídy. Pro zřízení homogenní třídy není nutné splnit žádné podmínky. To je vnitřně v rozporu. Body 1 a 2 tudíž nelze uplatnit současně, protože směřují proti sobě a jsou ve vzájemném rozporu. Je nesmyslné, aby ředitel mohl v uvozovkách zřídit homogenní třídu složenou z cizinců Ukrajinců, nemohl však do ní žádného cizince Ukrajince zařadit. Ani výkladem legislativního textu pozměňovacího návrhu nelze dospět k tomu, jaká právní forma z pozměňovacího návrhu vyplývá. Proto se omlouvám, ale s tímto pozměňovacím návrhem, protože vykazuje závažné vady a je vnitřně rozporný, nemohu souhlasit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hendrych (ANO): Lidé v zahraničí se rozhodují na základě zprostředkovaných informací

15:14 Hendrych (ANO): Lidé v zahraničí se rozhodují na základě zprostředkovaných informací

Projev na 102. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 10. května 2024 k zákonu o korespondenční volbě