Děkuji, já jsem chtěl vystoupit ještě v rozpravě, abych kdyžtak dal šanci reagovat na to moje vystoupení. Dovolte mi, abych velmi stručně okomentoval vystoupení přede mnou, včetně pozměňovacích návrhů.
K tomu, co přišlo z VZVOB. Pozměňovací návrhy 1 a 2, to je to prokazování prostředků k pobytu pro studenty, já chci říci, že ministerstvo vnitra původně chtělo postupovat stejnou cestou, nicméně ta výhrada nebo to upozornění z odboru kompatibility se vztahuje i na argumentaci zůstatkem na účtu, podle jejich stanoviska je to v rozporu s požadavky směrnice EU, tudíž my jsme vzali tuto informaci na vědomí, dále jsme touto cestou nešli, spolehli jsme se na to, že kolegové na Úřadu vlády, na odboru kompatibility, vědí, co do svých stanovisek píší. Nicméně pokud by došlo na hlasování o pozměňovacích návrzích, tak z mého pohledu je to věc, ke které jsem schopen zaujmout neutrální stanovisko. Ale upozorňuji na to, že odbor kompatibility upozorňoval, že to neodpovídá směrnici.
K závazným stanoviskům, tak to je věc, která byla obsahem mého pozměňovacího návrhu jako poslance. Mně šlo o to, abychom zrychlili vyhošťování do bezpečných zemí, to podtrhuji, bezpečných zemí, což jsou členské státy EU plus země, které jsou na tom seznamu bezpečných zemí. Nově by ta policie žádala o stanovisko ministerstvo vnitra pouze v důvodných případech. Samozřejmě platí to, že je zákaz navracet ty cizince do zemí, které nejsou bezpečné. To prostě není možné někoho vrátit do země, která není bezpečná. Současně platí, že pokud probíhá výslech, tak ta policie je povinna se toho cizince zeptat, zda se obává návratu domů, a proč. Jeho odpovědi je potřeba zaprotokolovat a samozřejmě vyhodnotit. To ustanovení, které přišlo z Poslanecké sněmovny, tak bylo konzultováno a bylo odsouhlaseno Kanceláří veřejné ochránkyně práv. Ten hlavní důvod je, že to zásadním způsobem snižuje administrativní zátěž policie a ministerstva vnitra. Jenom pro vaši informaci, v roce 2018 bylo vydáno 6667 závazných stanovisek, nejvíc jich bylo pro občany Ukrajiny, těch bylo přes 4000, v drtivé většině to stanovisko řeklo, že to vycestování je možné. Dalších 1500 stanovisek bylo vydáno občanům EU a cizincům z bezpečných zemí. Takže z mého pohledu ta věc je dostatečně ošetřena. To jediné, co docílíme tímto zněním zákona, je, že zásadním způsobem snížíme administrativu policie a ministerstva. Znovu platí, že ta policie v tom odůvodněném případě si to stanovisko ministerstva může vyžádat, ale nebude tady povinnost, aby v každém případě to ministerstvo stanovisko zpracovávalo, znovu říkám, je to 6667 stanovisek ročně.
K tomu čtvrtému pozměňovacímu návrhu, což jsou důvody znemožňující vycestování, tak ten § 179 podle mého názoru není v rozporu s mezinárodními ani unijními závazky, naopak, tam je přímý odkaz mezinárodní závazek. Ten rozsah posuzovaných skutečností zůstává v podstatě stejný, judikatura Evropského soudu pro lidská práva jasně vymezuje velmi široký okruh situací, které spadají do té úmluvy, na kterou ustanovení odkazuje. Cílem těch změn je odlišit zde upravené důvody, kdy nelze vycestovat z území od důvodů pro udělení doplňkové ochrany podle zákona o azylu. To znamená, pokud ty osoby chtějí získat doplňkovou ochranu, tak o ni musí požádat ve zvláštním řízení. Ta možnost tady prostě zůstává. Není nijak měněna. Takže pokud se tu argumentuje zásahem do soukromého života cizince, tak to posuzuje policie v rámci jiného řízení o vyhoštění, to je v jiném ustanovení, tudíž ani v tomto případě s tím návrhem z mého pohledu souhlasit nelze.
O tom, že případ katalánských politiků není případ vyhošťování, ale extradice, o tom mluvil sám pan senátor Dienstbier, takže to pokládám za vyřešené.
Co se týká potom návrhu pana senátora Dienstbiera, který avizoval, to je ta změna § 42g odst. 7, změna zaměstnavatele, držitele zaměstnanecké karty, tak já si nemyslím, že to je nějaké pracovní vykořisťování. Zákoník práce platí. Změnit zaměstnavatele v případě, že ten zaměstnavatel například nevyplácí mzdu, možné je. Ten důvod byl, abychom zabránili situaci, kdy cizinec ihned po vstupu na území od toho zaměstnavatele odejde a samozřejmě ten zaměstnavatel vynaložil s tím jeho příjezdem asi nějaké náklady, nicméně zase z mého pohledu toto není zásadní věc, pokud bychom došli na hlasování, tak z mého pohledu je tam také možné neutrální stanovisko.
K panu místopředsedovi Horníkovi, případ Airbnb, tak to není nic nového, to se objevilo v Poslanecké sněmovně, tam to předkládal, tuším, pan poslanec Ondráček z KSČM. Ten text sice vychází ze staršího záměru policie monitorovat vlastníky nabízející ubytování přes internetové služby, ale ona o tom byla celkem debata i na plénu sněmovny. Já mám stanovisko od policie, která uplatnila negativní stanovisko, říká, že nemá potřebu tuto agendu zavádět v této chvíli, protože náklady na výkon takovéto činnosti by vysoce převýšily dosažené výsledky. Ten argument je jasný. Tam je problém s vymahatelností u zprostředkovatelů, kteří sídlí v zahraničí, jak všichni víme, tak Airbnb sídlí v Irsku, takže pokud tam dojde k nějakému řízení o uložení sankcí, tak ta účinnost bude velmi diskutabilní. Zase my jsme ve sněmovně k tomuto uplatnili neutrální stanovisko, ale upozornili jsme na to, že policie s tímto návrhem nesouhlasí.
Tím já jsem asi pokryl všechny pozměňovací návrhy, které padly. Závěrem mi dovolte vás požádat o to, abyste pokud možno schválili, tedy vyhověli návrhu ÚPV, a ten zákon schválili ve znění tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Věřím, že jsem ne vyvrátil, ale uplatnil argumenty, které vysvětlily, proč je lepší setrvat na tom návrhu, který přišel ze sněmovny, prosím tedy o podporu toho původního textu. Děkuji.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
