Děkuji. Já s dovolením zareaguji teď, ač samozřejmě máme prostor ještě o těch věcech, které tady zazněly, diskutovat. K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, prostřednictvím pana předsedajícího, bych chtěl říct, že - já jsem to říkal na zemědělském výboru - my máme alokovanou nějakou celkovou částku, kterou můžeme v prvním pilíři na platbu na plochu, na greeningová opatření, na citlivé komodity, kterou můžeme rozdělit, a my nemůžeme přesně říct, kolik tam dáme finančních prostředků na ten hektar, protože každý rok to ovlivní to, kolik té výměry nebo kolik dobytčích jednotek zemědělci aktuálně nahlásí. Ale slíbil jsem, že dáme ty procentické podíly, ale opravdu nejsme schopni říct úplně přesně, jaká alokace na ten hektar nebo na tu dobytčí jednotku bude.
Pokud jde o zvýšení počtu zaměstnanců, chtěl bych říct, že - a navazuje to částečně na to, co říkal pan poslanec Bendl - my ty zaměstnance musíme zvýšit s ohledem na rozsah toho, co dneska musíme umět zabezpečit v rámci kontroly. My tím, že jsme první pilíř víc zacílili na takzvané citlivé komodity, jsou tam naprosto nová opatření, opatření, která se týkají pěstitelů ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, chovatelů masného skotu a mléčného, tak pro nás to znamená daleko větší množství kontrol, které musíme provést. Ano, jde to řekněme správným směrem, protože podporujeme v zemědělství tyto citlivé komodity, sektory, které dávají přidanou hodnotu našemu sektoru, vytvářejí finální produkty, posilují zaměstnanost na venkově, ale "holt" to bohužel, ať se nám to líbí nebo ne, musíme umět odkontrolovat. Na druhou stranu také to souvisí i s tím, že program rozvoje venkova je jeden z nejlepších operačních programů, které Česká republika má. My vyčerpáme zhruba 100,2 % celkové alokace, kterou jsme měli. A je to díky tomu, že tady máme ty lidi.
A pokud jde o finanční nároky na provozní výdaje naší platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu, tak já jsem si nechal vytáhnout celoevropské srovnání. Ty provozní výdaje se pohybují mezi třemi až pěti procenty toho rozpočtu, se kterým ta daná platební agentura hospodaří. Státní zemědělský intervenční fond má tyto provozní výdaje na úrovni tři a půl procenta z celkového objemu spravovaných finančních prostředků. Takže tady bych chtěl říct, že patříme mezi zhruba sedm nejlepších států Evropské unie, pokud jde o efektivitu a fungování této platební agentury. Proto musím říct, že mě mrzí, jestliže rozhodnutí klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých je odmítnout a nepodpořit návrh tohoto rozpočtu, protože ten rozpočet je sestaven zodpovědně, jde správnými cestami, které chceme, to znamená důraz na finální zpracování produktů na území České republiky, podpora těch sektorů, které jsme tady roky zanedbávali, jako je ovoce, zelenina, jak už jsem zmiňoval ty citlivé komodity, živočišná výroba apod.
Dotace jsou jedem, řekl pan poslanec Bendl. (Ministr Jurečka se odmlčel a zahleděl se do levé části jednací síně.)
Děkuji. Samozřejmě s dotační politikou Evropské unie, tak jak je nastavená, by člověk k ní mohl mít spoustu výhrad, ale bohužel dneska tady máme nějaký systém, který na příštích let nezměníme a v rámci možného se musíme snažit pro Českou republiku a v agrárním sektoru umět nastavit to nejlepší, co je možné. Pan poslanec Bendl tady zmiňoval, že nemáme pokryté některé výdaje na příští rok, že to budeme krýt z nespotřebovaných nároků a že jsme asi něco v minulosti dobře nenaplnili, pokud jde o investice a o minulé rozpočty. No, já musím říct, že nám bohužel nebo bohudík ty finanční prostředky se vygenerovaly hlavně díky tomu, že za rok 2014 a 2015 máme skoro půlmiliardovou úsporu v oblasti IT na Státním zemědělském intervenčním fondu, a to za situace, že to IT nám plní stejné funkce. My jsme nic nezmenšili, jenom jsme některé věci přesoutěžili, u některých stávajících jsme snížili platbu za man-day a prostě dostali jsme se na tuto úsporu. Ale my už tu úsporu nechceme už další rok, druhý nebo třetí rok přetahovat. My jsme se prostě rozhodli, že ty finanční prostředky spotřebujeme v tom roce příštím, a proto nerozpočtujeme víc.
Zaznělo tady, že systém směřuje k podpoře jen velkých podniků. Prosím pěkně, dávejte pozor. Takzvaná degresivita, krácení plateb podle velikosti podniků je zakotvena již v prvním pilíři, kdy podniky zhruba nad 1 200 hektarů jsou kráceny na přímých platbách, a i v druhém pilíři v rámci plateb LFA jsou podniky, které když se dostanou nad výměru nad 2 000 hektarů, tak jsou kráceny skoro třiceti procenty tou platbou. To je i první aspekt, na který se zapomíná. Druhý aspekt je, že opravdu třeba v prvním kole Programu rozvoje venkova se významně posílily dotační možnosti pro malé a střední podniky. Byla vytvořena speciální obálka pro projekty do jednoho milionu korun, kde mohou čerpat zemědělci jen do 150 hektarů. V projektech do pěti milionů korun malé a střední farmy byly zvýhodněny bodovacím kritériem pro projekty, které jsou za dva, za tři, za čtyři miliony korun. Takže naopak si myslím, že na rozdíl od nastavení Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 teď pro malé a střední podniky se vytvořil docela velký prostor, aby měly svoje specifické kategorie a mohly je využívat a mohly z nich čerpat.
Myslím si, že většina normálních zemědělců pozoruje tento trend, a tady to ve Sněmovně zdůrazňuji proto, abyste i vy tu informaci ode mě měli. Takže asi tolik to podstatné.
Ještě třeba řeknu jenom pro malé podniky: snížili jsme vstupní hranice do Programu rozvoje venkova z půl milionu na dvě stě tisíc korun. Malým zemědělcům jsme řekli: zaplatíme vám jako uznatelný náklad i projektovou dokumentaci na projekt. Takže zemědělec nemusí sám něco někde platit, ale jenom ukáže na toho projektového manažera, ten přijde, napíše mu projekt a Státní zemědělský intervenční fond mu to zaplatí. To tady nikdy v minulosti nebylo, to jsou věci, kterými jsme opravdu vyšli vstříc požadavkům i malých a středních zemědělců a jsme samozřejmě připraveni pro příští rok diskutovat, jak ty systémy zefektivnit a jak to ještě zjednodušit. Ale máme tady nějaké problémy, které se týkají metodických pokynů Ministerstva pro místní rozvoj. Nemůžeme úplně vybočit z řady a třeba říct, že nebudeme chtít výběrová řízení a tak dále. Přece jenom jsou to finanční prostředky veřejné a musí tady být zachována určitá míra transparentnosti. Takže asi tolik a opravdu byl bych rád, kdybyste se na ten dokument uměli podívat nejenom politickým pohledem, ale tou racionalitou toho, kam to dneska se snažíme směřovat, že jsme efektivní, peníze šetříme.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Ing. Marian Jurečka
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
