Vážený pane předsedající, vážené paní senátoři, vážení páni senátoři, předkládám vám vládní Návrh zákona, kterým se mění trestní zákoník a některé další trestněprávní předpisy, jejichž cílem, v kostce řečeno, je reagovat na některá doporučení mezinárodních organizací, popřípadě na některé poznatky z praxe.

Tím hlavním cílem návrhu zákona je zejména odstranit některé nedostatky, které v naší trestněprávní úpravě identifikoval výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci 4. kola hodnocení České republiky.
Přičemž v reakci na tato doporučení se především navrhuje zrušit trestný čin podílnictví a podílnictví z nedbalosti. A pro účely trestání těchto tzv. legalizačních jednání zavést novou skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Další věcí, kterou v rámci návrhu zákona řešíme, je potom zajištění plné implementace směrnice Evropského parlamentu o boji proti terorismu. Např. tím, že se rozšiřuje trestněprávní postih takzvaných zahraničních bojovníků bojujících pro teroristické organizace, nebo problematika trestání kyberterorismu, což je věc, která bezesporu bude nabývat na aktuálnosti.

Implementační lhůta této směrnice uplynula 8. září 2018. Dále návrh reaguje i na mezinárodní smlouvu, Úmluvu Rady Evropy o počítačové kriminalitě, tzv. Budapešťskou úmluvu. Respektive na její Dodatkový protokol. A zakotvuje do trestního řádu možnost orgánů činných v trestním řízení požadovat, aby byly zachovány v digitální sféře existující relevantní zkušenosti pro trestní řízení, které by jinak případně bez takového zásahu mohly zmizet v nenávratnu a byly by pro trestní přízeň nepoužitelné. Další změny se potom týkají některých otázek genderově podmíněného násilí, kdy za zmínku stojí především úprava promlčecí doby. Promlčecí doby v případě některých typicky sexuálních trestných činů páchaných na dětech. A to konkrétně v tom smyslu, že u vybraných trestných činů, jako je třeba pohlavní zneužívání nebo znásilnění, by neběžela promlčecí doba do doby, než oběť dosáhne věku 18 let a sama se může proti takovému relevantnímu trestněprávnímu jednání relevantně bránit. Někdy to bývá dáváno do souvislosti s Istanbulskou úmluvou, nicméně je to věc, která s Instanbulskou úmluvou bezprostředně nesouvisí. A je to věc, kterou bychom navrhovali, i kdyby Istanbulská úmluva neexistovala. Protože to považujeme za racionální věc k ochraně obětí těchto trestných činů.