Ministr Kněžínek: Trestání kyberterorismu bude nabývat na aktuálnosti

16.11.2018 0:05

Projev na 2. schůzi Senátu 15. 11. k Návrhu zákona, kterým se mění trestní zákoník.

Ministr Kněžínek: Trestání kyberterorismu bude nabývat na aktuálnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem spravedlnosti Jana Kněžínka. Tomu trestně stíhaný předseda vlády nevadí

Vážený pane předsedající, vážené paní senátoři, vážení páni senátoři, předkládám vám vládní Návrh zákona, kterým se mění trestní zákoník a některé další trestněprávní předpisy, jejichž cílem, v kostce řečeno, je reagovat na některá doporučení mezinárodních organizací, popřípadě na některé poznatky z praxe.

Tím hlavním cílem návrhu zákona je zejména odstranit některé nedostatky, které v naší trestněprávní úpravě identifikoval výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci 4. kola hodnocení České republiky.
Přičemž v reakci na tato doporučení se především navrhuje zrušit trestný čin podílnictví a podílnictví z nedbalosti. A pro účely trestání těchto tzv. legalizačních jednání zavést novou skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Další věcí, kterou v rámci návrhu zákona řešíme, je potom zajištění plné implementace směrnice Evropského parlamentu o boji proti terorismu. Např. tím, že se rozšiřuje trestněprávní postih takzvaných zahraničních bojovníků bojujících pro teroristické organizace, nebo problematika trestání kyberterorismu, což je věc, která bezesporu bude nabývat na aktuálnosti.

Implementační lhůta této směrnice uplynula 8. září 2018. Dále návrh reaguje i na mezinárodní smlouvu, Úmluvu Rady Evropy o počítačové kriminalitě, tzv. Budapešťskou úmluvu. Respektive na její Dodatkový protokol. A zakotvuje do trestního řádu možnost orgánů činných v trestním řízení požadovat, aby byly zachovány v digitální sféře existující relevantní zkušenosti pro trestní řízení, které by jinak případně bez takového zásahu mohly zmizet v nenávratnu a byly by pro trestní přízeň nepoužitelné. Další změny se potom týkají některých otázek genderově podmíněného násilí, kdy za zmínku stojí především úprava promlčecí doby. Promlčecí doby v případě některých typicky sexuálních trestných činů páchaných na dětech. A to konkrétně v tom smyslu, že u vybraných trestných činů, jako je třeba pohlavní zneužívání nebo znásilnění, by neběžela promlčecí doba do doby, než oběť dosáhne věku 18 let a sama se může proti takovému relevantnímu trestněprávnímu jednání relevantně bránit. Někdy to bývá dáváno do souvislosti s Istanbulskou úmluvou, nicméně je to věc, která s Instanbulskou úmluvou bezprostředně nesouvisí. A je to věc, kterou bychom navrhovali, i kdyby Istanbulská úmluva neexistovala. Protože to považujeme za racionální věc k ochraně obětí těchto trestných činů.

Kromě toho se tam řeší ještě některé dílčí otázky týkající se korupčních trestných činů, některé formulační úpravy, kde reagujeme na poznatky z praxe. Zejména na skutečnosti soudů, státní zastupitelství a policie. Celkově se dá říci, že ta novela v té podobě, v jaké je předložena, ve které prošla Poslaneckou sněmovnou, je v zásadě nekontroverzní a odpovídá tomu dosavadní projednání i ve výborech Senátu.

V téhle souvislosti možná ještě zmíním, že hlavní debata v dosavadním legislativním procesu se vedla o nové skutkové podstatě maření spravedlnosti. Což je skutková podstata, která má nově stíhat ty, kteří v rámci nějakého právního řízení, typicky soudního, vědomě předloží padělaný důkaz s cílem ovlivnit výsledek takového řízení. Může jít typicky o padělanou závěť, o smlouvu s falešnými podpisy atd. V téhle souvislosti byla poměrně vedena obšírná debata v Poslanecké sněmovně o jedné skutkové podstatě, která v tom návrhu ale už není, protože byla z toho pozměňovacího návrhu vypuštěna. A ta spočívala v tom, že mělo být trestáno jednání, kdy někdo jiného svádí k tomu, aby v takovém řízení předložil takový padělaný důkaz.

Tahle skutková podstata vyvolala velké obavy zejména na straně advokátského stavu, aby nebyla zneužívána k postihu advokátů. Poslanecká sněmovna se rozhodla ji ze zákona vypustit, byť já se domnívám, že nic závadného v té skutkové podstatě nebylo. Na druhou stranu ale říkám, že se tím nevytváří žádná mezera v té právní úpravě, protože jednání kohokoliv, třeba i advokáta, který bude jiného navádět k tomu, aby v řízení předložil falešný důkaz, bude možné postihnout jako návod k takovému trestnému činu za předpokladu, že ten, kdo je naváděn, dospěje alespoň do stádia pokusu. Proto tedy ta právní úprava není ani po schválení toho pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně mezerovitá.

Já bych chtěl moc požádat o podporu této právní úpravy, protože přináší celou řadu důležitých změn do trestního práva, které byť mohu doufat, že je nebudeme v praxi muset používat, protože takové trestné činy, třeba ty teroristické, nenastanou, tak si myslím, že je dobře, že na to ta naše právní úprava bude do budoucna připravena a bude schopna taková protiprávní jednání postihovat. Zatím děkuji za pozornost a jsem případně připraven zodpovědět nebo zareagovat na diskuzi, která by případně proběhla. Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vondráček (Svobodní): Právě EU pod vedením Německa je příčinou současné energetické krize

21:03 Vondráček (Svobodní): Právě EU pod vedením Německa je příčinou současné energetické krize

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k důležitosti zachování práva veta v tvorbě energetic…