Děkuji mnohokrát za slovo. Já jsem to zmiňoval jak v tom úvodním slově, tak potom vlastně i v reakcích na některé připomínky senátorů, ve vztahu právě k ekonomice toho zákona.
Je opravdu velmi důležité si uvědomit, jaké jsou dneska výdaje státního rozpočtu spojené s bytovou nouzí. To samozřejmě jsou náklady, které jsou spojené s řadou oblastí, které vyvolává bytová nouze dané domácnosti. V tom propočtu exaktním, který je uveden v podkladech, je 4,1 miliardy korun. Bylo také řečeno, že zákon v plném běhu, to znamená po tom úvodním roce, kdy se dostane do úplného náběhu nebo úplného fungování, bude stát celkově, to znamená včetně všech nákladů, i na kontaktní místa pro bydlení, i náklady na to personální zabezpečení, 1,5 miliardy korun. Je nutné v tom kontextu dlouhodobého vývoje zmínit, že ambice zákona je během 10 let snížit bytovou nouzi o 30 %.
Co to znamená? Znamená to, že v momentě, kdy snižujete jev bytové nouze, snižujete náklady státního rozpočtu na negativní efekty s tím spojené. V tom RIA, v tom výpočtu ekonomického fungování zákona, je právě tento výpočet uveden. Vyplývá z něj jednoznačně, že v pátém roce fungování toho zákona se tato norma stává rozpočtově neutrální, respektive přechází do pozitivního pásma. Co to znamená? V momentě, kdy v pátém roce bychom měli udělat kontrolní výpočet, zjistíme, že stát ze státního rozpočtu vynakládá na negativní jevy spojené s bytovou nouzí o minimálně 1,5 miliardy, respektive více méně, než vynakládá dnes.
Co nejstručněji řečeno, my tím sledujeme to, že 1,5 miliardy korun, které potřebujeme ročně na fungování toho zákona, stát ušetří postupně a potom v daleko větší míře v dlouhodobějším horizontu na minimalizaci nákladů spojených ročně s bytovou nouzí. Proto říkáme, že opravdu v tom dlouhodobém horizontu od pátého roku dále je pro státní rozpočet pozitivní přínos toho zákona ve vztahu k výdajům spojeným s bytovou nouzí.
Ing. Petr Kulhánek
Druhá otázka, kterou jste položil, je, jestli je ten zákon spravedlivý. Nevím, jestli nějaký zákon, norma, pravidla ve společnosti jsou stoprocentně spravedlivá. Nicméně co se týče tohoto zákona, my těm domácnostem, které se v bytové nouzi ocitnou nebo už jsou jí ohroženi, právě máme řadu nástrojů, jakým způsobem si transparentně popsat jejich statut, ať je to ten příjmový test, ať je to statut té domácnosti, to znamená nějaká forma zranitelnosti jednoho nebo více členů, je to určitá životní situace, do které se dostanou, a teprve po vyhodnocení statutu té domácnosti jejich celkové životní situace vychází, zdali mají právo vstoupit do toho systému zákona, to znamená, ať už jsou to ta podpůrná opatření, nebo jakékoliv poradenství nebo asistence.
Takže ano, mysleli jsme na to, aby ten zákon opravdu nemohl zneužívat kdokoliv, kdo, třeba životní situace mu umožní normálně pracovat, fungovat, žije ve stabilních podmínkách a jenom si usmyslí, že by využil podpůrná opatření státu. Tak to není. Ten screening je tam poměrně hodně detailní.
A ještě bodově některé věci, které byly zmíněny, a nebylo na ně reagováno. Já jsem si uvědomil, že tak, jak včera paní senátorka Marvanová se dotazovala, jakým způsobem už běží jednání s ministerstvem financí ve vztahu k zabezpečení financování toho zákona... Ano, už funguje na pracovní úrovni skupina MMR, MPSV a MF, která připravuje vstup do jednání na státní rozpočet 2026. Nicméně ministerstvo financí, a to vy jste zmiňovala, že tam jakoby nikdo nic neví, ano, oficiálně nemůže pracovat s normou, která ještě nebyla publikována ve Sbírce zákonů. V momentě, kdy je publikována ve Sbírce zákonů, tak s ní bude pracovat ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Premiér Fiala se omluvil voličům za zvýšení daní. Nevěděl prý, že bude válka. Přijímáte jeho omluvu?Anketa
Padlo tady dnes v některém z prvních vystoupení, že – a znova - ten zákon nepřidává ve vztahu k dostupnosti bydlení nové byty. Zopakuji znova. My dnes víme, že z těch 600 000 zhruba neobydlených bytů je zhruba 200 000, tzn. třetina k dispozici. To znamená, jsou použitelné pro bydlení. A my máme za to, že ve chvíli, kdy poskytujeme garance vlastníkům těch bytů, tam motivujeme ke vstupu do systému.
To znamená, že do toho systému – je pravda, že to opakuji, ale zjevně někteří senátoři stále si nedokáží poskládat ten obrázek o systému bytů v garantovaném bydlení – vstupují byty jednak obecní a jednak ty v soukromém vlastnictví. Předpokládáme 3000 bytů ročně. Součástí těchto bytů je jednak vstup těch bytů, které jsou dnes neobydleny, a jak jsem včera zmínil, mohou tam samozřejmě obce vkládat i byty z nové výstavby, nějaký podíl, který získají právě využitím programu na dostupné nájemní bydlení, postaví a určitou část bytového fondu do toho systému vloží.
Opravdu tento zákon přidává do systému dostupnosti na tu nabídkovou stranu nájemního bydlení také byty. Ale není to jeho prioritní zájem. Prioritní zájem je opravdu boj s bytovou nouzí. Nepomůže vytlačit neplatiče. Tento zákon právě explicitně v tom změnovém zákoně umožňuje rozkaz vyklizení, což je úplně nový nástroj ve vztahu k rychlému dosažení toho, že ten, kdo neplní své povinnosti, ten byt musí opustit.
Finance už jsem říkal, to bylo několikrát zmíněno. A znovu opakuji, a zmiňoval to i pan senátor Krsek, zákon o podpoře bydlení je svými nástroji jednoznačně velmi dobrým nástrojem k tomu, jakým způsobem eliminovat obchod s chudobou. Navíc, tím, jak umožňuje ten systém garantovaného bydlení, tak je alternativou k obchodu s chudobou, protože dnes člověk, který nesežene byt na volném trhu, nezbude mu, než spadnout do té zóny, kterou obhospodařují obchodníci s chudobou. Toto, v momentě, kdy jde na to kontaktní místo, které mu poskytne komplexní součinnost, nemusí se obracet někam jinam, kompletně ho provede tím systémem, tak je pro něj jednoznačnou alternativou k tomu nalézt odpovídající bydlení své životní situaci.
A potom ještě jedna poslední zmínka. Bylo několikrát řečeno, že ten zákon je součástí komplexu opatření ke zlepšení dostupnosti bydlení. Jedním z těch nástrojů, který je ve stádiu vzniku a byl zmíněn panem senátorem Holáskem, jsou bytové společnosti s omezeným ziskem, kde vznikají teze pro věcný záměr legislativního ukotvení. A princip těchto společností je takový – mohou ho zřizovat různé entity, jak veřejnoprávní nebo soukromé – že drtivou většinu svých výnosů, pouze ten omezený zisk na řekněme naplnění povinností jeho správy a chodu společnosti, reinvestuje právě zase do bytových projektů. Tyto bytové společnosti fungují v řadě evropských zemí, tzn. my nemusíme vymýšlet to, co už někde funguje a v podstatě v rámci našeho prostředí můžeme adaptovat to, co funguje například ve Vídni, v Irsku, ve Velké Británii a v dalších zemích.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
