Vaše excelence, dámy a pánové, vítejte v Černínském paláci, vítejte na Ministerstvu zahraničí České republiky, děkuji Vám, že jste přijali pozvání na toto setkání.
Rád bych Vám na úvod popřál vše dobré do nového roku, přeji Vám pevné zdraví a mnoho radosti v osobním životě a nám všem přeji, aby naše spolupráce byla vzájemně prospěšná.
Dovolte mi, abych jako ministr zahraničních věcí nové vlády využil této vzácné příležitosti a stručně Vám představil hlavní akcenty a priority naší zahraniční politiky.
V základních otázkách naší zahraniční politiky zůstává kontinuita. Dobrá zahraniční politika se nemění revolučně „ode zdi ke zdi“. Umí však měnit důrazy v závislosti na změně mezinárodního prostředí. Kontinuita neznamená, že vše zůstává stejné.
V zahraniční politice jsme udělali zásadní obrat co se týče její formy. Už to není politika moralizování a virtue signalling. Už to není politika postů na sociálních sítích místo diplomacie.
Český stát není a nebude platformou pro aktivismus.
Do centra naší diplomacie vracíme národní zájem. Každé naše rozhodnutí chceme poměřovat třemi jednoduchými otázkami:
• Je to dobré pro bezpečnost České republiky?
• Je to dobré pro naši prosperitu?
• Je to dobré pro svobodu našich občanů?
Jsme si vědomi toho, že svět a jeho uspořádání se proměňuje. Představy o ideálním uspřádání světa máme všichni. Musíme ale pracovat se světem, jaký je. Zahraniční politika této vlády bude proto realističtější, pragmatičtější a zdrženlivější. Zahraniční politika pro tuto vládu nebude nástrojem politiky domácí.
Naše komunikace zahraničně-politických témat dovnitř i vně státu nebude vedena snahou po získání mediálních titulků, ale bude přizpůsobena základnímu cíli zahraniční politiky: obrušování hran, uhlazování sporů, hledání partnerů či spojenců – nikoliv naopak. Diplomacie mluví prostřednictvím symbolů. S těmi musí být zacházeno nanejvýš citlivě, s empatií, bez poučovatelského či karatelského tónu.
To jsou ve zkratce obecné principy zahraniční politiky této vlády, nyní konkrétněji.
Naším základním referenčním geopolitickým rámcem zůstávají Evropa a transatlantický prostor, jejichž smluvním základem jsou EU (v případě Evropy) a NATO (v případě transatlantického prostoru). V obou těchto smluvních rámcích hodláme i nadále působit, a to konstruktivně, aktivně, pozitivně. Oba zároveň čelí novým výzvám, způsobeným novou dynamikou mezinárodního prostředí.
V případě EU někdy slýcháme - zejména z evropských institucí - volání po hlubší integraci a centralizaci, pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu a měnícího se charakteru transatlantických vztahů. Politický vývoj v řadě členských zemí tomuto volání však neodpovídá. Proto nechceme měnit současnou rovnováhu mezi nadnárodním a národním elementem evropské integrace. Tato rovnováha je křehká a těžce vybojovaná. Nepodporujeme např. další rozšiřování většinového hlasování či otevírání základních smluv. V případě NATO si uvědomujeme oprávněnost požadavku na silnější zapojení jeho evropských členů do budování aliančních obranných kapacit. Ten je ale nutno uvést do souladu s jejich ekonomickými možnostmi.
Uvnitř Evropy jsme geopoliticky, historicky, infrastrukturně i energeticky svázáni se středoevropským prostorem, z něhož se nevymkneme. Proto je naší povinností udržovat co nejkvalitnější vztahy s přímými sousedy i dalšími geograficky blízkými zeměmi. To musí odrážet i naše hluboké pochopení případných názorových rozdílů. Při všem respektu nemáme důvod si osvojovat „narativy“ zemí z jiných částí Evropy, které prošly odlišnou historickou zkušeností.
Roste význam a váha mimoevropských center v systému mezinárodních vztahů, multipolární svět se stal realitou. Proto se mimoevropskému rozměru naší zahraniční politiky chceme intenzivněji věnovat: postupně zvýšit podíl mimoevropských trhů v naší obchodní bilanci, využít existujících strategických partnerství (jako Jižní Korea, Vietnam) a uzavírat nová. Jsme si vědomi toho, že globální atmosféra je méně příznivá pro odbourávání obchodních překážek, než tomu bylo ještě donedávna a že nástroje ochrany domácích trhů znovu vstupují do hry. Proto musíme lépe využívat potenciál již uzavřených obchodních dohod na úrovni EU. I v naší transformační, rozvojové a humanitární politice budeme více pracovat s ekonomickými kritérii a s měřitelnými dosažitelnými konkrétními výsledky.
Ekonomická diplomacie bude patřit mezi naše klíčové bilaterální nástroje.
Celkově nám půjde jak o získání obchodního prostoru na nových dynamicky se rozvíjejících trzích mimoevropského světa (zejména v Asii), tak o ekonomickou stabilizaci oblastí, z nichž mohou do Evropy proudit zdroje nestability např. v podobě nelegální migrace (Afrika).
Chceme dobré či alespoň normální vztahy s klíčovými globálními hráči a mocnostmi. V prvé řadě jde o naše tradiční partnerství s USA. Ty nyní přehodnocují své priority - k Evropě, k západní hemisféře i ke zbytku světa. To musíme vzít v úvahu. Musím přiznat, že přístup prezidenta USA ke cancel culture, woke revoluci a zelenému alarmismu je velmi blízký pozici nové české vlády.
S Čínou chceme obnovit standardní úroveň vztahů, které budou spadat do hlavního evropského proudu mnoha dalších zemí v EU.
Ohledně Ruska, návrat k normálním vztahům je velmi komplikovaný, dokud pokračuje jeho agrese vůči suverénnímu státu Ukrajině. Nová česká vláda podpoří jakékoliv diplomatické kroky s cílem ukončit tento konflikt. Chci poděkovat svému kolegovi Andriji Sybihovi za veškerou péči během mé návštěvy Ukrajiny. Bylo důležité vidět situaci v Kyjevě stejně jako jednotu ukrajinského národa v jejich vůli ukončit tuto válku.
Vnímáme rostoucí roli Indie, střední Asie a jihovýchodní Asie.
Na Blízkém Východě trvá kontinuita tradičního přátelství se Státem Izrael, stejně jako náš obecný důraz na jednání a diplomatické řešení konfliktů a rozvíjení spolupráce s partnery, kteří v tomto významném regionu usilují o totéž.
Vážené dámy a pánové, excelence, dovolte mi na závěr jménem nové vlády vyjádřit naši připravenost k intenzívní spolupráci a stálému dialogu.
Děkuji Vám za pozornost.
Mgr. Petr Macinka
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.






