A co je důvodem této proměny? Především fakt, že od posledního zatmění bylo na různých místech Evropy instalováno a připojeno do soustav téměř 90 000 MW výkonu fotovoltaických elektráren. Pro představu o tom, jak velké množství to reálně je, můžeme připomenout, že například jeden blok Jaderné elektrárny Dukovany má výkon přibližně 500 MW. V žádném případě to tedy není objem zanedbatelný.

Odhlédněme tedy na chvíli od toho, že na výkon těchto fotovoltaik má vliv i aktuální počasí, především oblačnost, protože soláry mají největší výkon při jasné obloze, a popišme si, co se vlastně kvůli zatmění v elektrizačních soustavách odehraje. S tím, jak bude postupně zakrýván sluneční kotouč, dojde k velmi rychlému poklesu výkonu fotovoltaických elektráren. Simulace ukázaly, že mluvíme o rychlosti až 400 MW každou minutu. Aby byl tento pokles kompenzován, bude naopak narůstat množství elektřiny, kterou do soustavy dodávají tradiční konvenční zdroje, které jsou na charakteru počasí nezávislé. V závěru zatmění pak ale naopak dojde k prudkému nárůstu výroby z fotovoltaik, jejíž rychlost bude v důsledku časových posunů a změn směru slunečního záření ještě výrazněji vyšší. Předpokládá se rychlost až 800 MW/minutu, tedy téměř jako by se do propojených evropských soustav připojovaly téměř dva dukovanské jaderné bloky každých šedesát vteřin. A právě uřídit tyto výkyvy tak, aby nedošlo k žádným problémům, které by ovlivnily konečné spotřebitele, je hlavní výzvou pro odborníky na elektroenergetiku. Rychlé změny by totiž mohly způsobit například automatické odpojování některých elektráren kvůli regulaci frekvence sítě, výpadky a tím i těžko regulovatelné pohyby v tocích elektřiny. Přes vše výše uvedené ale není důvod k černým scénářům toho typu, že by například mohlo dojít k obávanému blackoutu.