Děkuji za slovo, paní předsedající. Jenom bych znova se pokusil rozlišit to, co správní řád upravuje a neupravuje v současném znění zákona č. 218 a 250.

Takže pokud se týká zákona 250, to jsou ta malá rozpočtová pravidla, tak já odcituji: V případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace vyhoví, uzavře s žadatelem veřejnoprávní smlouvu. To je dvoustranný akt. V případě nevyhovění žádosti poskytovatel sdělí žadateli důvody nevyhovění podle části 4 správního řádu. Žadatel má pak v případě nesouhlasu možnost obrany před správním soudem, kde soud přezkoumává, zda důvody neposkytnutí dotace byly žadateli dodatečně, konkrétně a srozumitelně sděleny a zda byly opřeny o hodnotící kritéria.

Dále, pokud se týká zákona 250/2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, výslovně nevylučuje použití správního řádu při poskytování dotací, to je, subsidiárně se použije. Jeho aplikace je však v určitých případech vyloučena z podstaty věci, jelikož o poskytnutí dotace rozhoduje zastupitelstvo nebo rada obce, kraje, tedy kolektivní orgán, který na základě zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze rozhoduje usnesením, nejedná se tedy o rozhodnutí podle správního řádu. Tento zákon nenovelizujeme, to zůstává tak, jak je. Jestli se někdo v tomto případě obrátí na Nejvyšší správní soud a dojde tam k nějakému rozsudku, který to opravuje, to je čistě spekulativní, nic takového se nestalo. Správní soud se vyjádřil k zákonu č. 218/2000, že v případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace vyhoví, vydá rozhodnutí, tedy jednostranný akt. Aktuální rozpočtová pravidla neupravují, co by měl poskytovatel dělat v případě nevyhovění žádosti. Je tady ta judikatura Nejvyššího správního soudu, která to překonala, která říká, že by se to tam uplatnilo v plném rozsahu, to je, odvolání, rozklad, obnova řízení, přezkumné řízení. Ta novela tohoto zákona to zjednodušuje a vylučuje plné použití toho správního řádu podle věcí, které tady jsou. To je ten rozdíl.