Po nástupu na ministerstvo začalo něco, co jsem si představit neuměl. Tuny problémů, dědictví minulosti, obrovsky složitý resort, těžká rozhodnutí - s tím vším jsem počítal. A vlastně, pro někoho možná nepochopitelně, mě to i baví.

Ale neuměl jsem si představit tu síť vazeb, nástrah a příběhů, které se odehrávají mimo vás, přesto se stáváte jejich hlavními herci.

Člověk nemá ani čas a sílu všechno komentovat. Často mě to mrzí, protože těch témat by bylo tolik… Ale jednu “kauzu” prostě musím. Mé údajně “utajované” schůzky s vedoucím kanceláře prezidenta Mynářem, které vyvolaly komentáře kdekoho. A mě to uráží.