Ministr Rakušan: Strategická skupina funguje od první minuty

20.5.2022 2:33 dop.

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny 19. května 2022 k návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu

Ministr Rakušan: Strategická skupina funguje od první minuty
Foto: Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS
Popisek: Vít Rakušan.

Děkuji vám, pane místopředsedo.

Já jsem viděl, jak se poslankyně a poslanci s vědomím toho, že ubývají jména, vracejí do sálu, tak já jim tu radost trochu zkazím, ale já jsem nechtěl dělat po nějaké gentlemanské dohodě tady s vámi ten trik, že vystoupím až se závěrečným slovem bez možnosti reakce ostatních poslankyň a poslanců. Tedy těm, kdo přispěchali do sálu, asi musím zkazit trochu radost, mám pocit, že po mém vystoupení a po vystoupení pana ministra Síkely možná ještě ta debata chvilku pokračovat bude.

Tak já to vezmu teď od konce, co jsme tady zaregistrovali, a zkusím udržet hladinu hluku a hlasu na menší intenzitě než u pana kolegy Juchelky, pokusím se tady skutečně nekřičet a jenom vysvětlovat a vzít to rychle.

U pana kolegy Králíčka ten poznatek je správný, určitě. My potřebujeme digitalizaci, NAKIT má přesné zadání, co má naprogramovat, pomáhal nám pan plukovník Šnajdárek s Humpem, prostě ten systém toho, jak v České republice za vaší - a bohužel teď i za naší vlády - vznikají IT produkty, je podivný. Vám to naprogramoval Šnajdárek, nám to naprogramoval Šnajdárek. A teď to předáváme NAKITu. Na tom se úplně moc nic nezměnilo. My naopak se snažíme najít ta systémová řešení a NAKIT už má přesné zadání, jak na to reagovat. Ale obecně máte určitě pravdu. Uživatelská aplikace i pro Ukrajince, kteří přicházejí do České republiky, nějaké informace v mobilu a podobné věci, to je určitě cesta, kterou se vydat chceme, a ten systém jim také nabídnout.

Co se týká pana kolegy Juchelky, pár poznámek. No jistěže tady nemáme přesný přehled o tom, jaké je to číslo. A já znovu opakuju, já jsem měl tu smůlu, nebo štěstí, že jsem byl přítomen celé debatě jako navrhovatel. Vy jste možná některé výseky neslyšel. Tak já ještě jednou zopakuju. To byl odhad vycházející ze zpráv mobilních operátorů, Frontexu. My nejsme hraniční zemí Evropské unie, takže na rozdíl od Slovenska a Polska nemáme přesná čísla o tom, kolik lidí naše území opustilo směr Ukrajina. To je základní problém, který tady je. Snažíme se využívat našeho kontingentu policistů, snažíme se využívat spolupráce, kterou máme. Ale ta přesná čísla prostě nejsou. My se je snažíme v téhle chvíli všemi metodami, které jsem tady popsal a nebudu opakovat, dostat do takového stavu, aby nám to umožňovalo to strategické plánování ve školkách, ve zdravotnictví apod. A podle lidí, kteří tomu rozumí, tak já jsem konzumentem těch informací. Přitom když ten systém bude z 85 až 90 % přiléhavý reálnému stavu, tak to plánování skutečně možné je. Že tam bude nějaká chybovost - že nám někdo neoznámí odchod, že se někdo přestěhuje - ta bude vždycky. Ale naší ambicí je, aby byla do nějakých 10, úplně maximálně 15 %. A to je i věc, kterou jsme slíbili hejtmanům, opakuju ještě jednou, že bychom chtěli na začátku června mít pod kontrolou a případně během té první poloviny června, než proběhnou zápisy do školek, ty regiony, kde bude nějaká největší chybovost, se snažit místním šetřením dostat jasně pod kontrolu. Jiná cesta v tomhle úplně neexistuje.

Další věc ty realokační mechanismy, na to se ptalo několik lidí. S hejtmany o tom mluvíme, to už jsem tady říkal, je to na jejich výzvu. Máme do 31. 5. představit plán. Spolupracujeme s externími spolupracovníky, kteří připravovali adaptaci Německa na migrační krizi v roce 2015 a z nějakých příkladů dobré praxe vycházíme, jakým způsobem se ti lidé dají motivovat. Já teď nechci říkat definitivní produkt. Příkladově - dají se motivovat samosprávy. Příkladově - dají se motivovat i ti samotní lidé, ať už negativně, nebo pozitivně. To znamená, že v těch lokalitách s největším vytížením je prostě třeba ta dávka nebo motivační faktor finanční nižší, než v těch lokalitách, které ještě mají nějaké možnosti a kapacity. Ale to jsou příklady. Já neříkám, že to takhle bude fungovat, co hejtman, to názor. Ta diskuse se vede. Bude to mechanismus především pro ně. Chceme ho na konci května mít připravený, tak to vyplynulo z naší poslední schůzky.

Tak ještě se tady dívám na některé další věci. Realokační mechanismus. Prezentace strategie, ne ty papíry. To je trochu jinak. Buďme k sobě korektní. Opravdu k sobě buďme korektní. My jsme měli povinnost dát do 14. 4. materiál, vy to nazýváte studií, my to nazýváme strategickými východisky, ale ten v systému byl. A potom říkáte, že jsme vám něco hodili na stůl. Jenomže v té době Poslanecká sněmovna nebyla vázána žádným usnesením k danému datu předkládat nějaký materiál. Ale na žádost paní místopředsedkyně Vildumetzové jsme vám na další kolo debaty, každému poslanci na jeho e-mailovou adresu poslali manažerské shrnutí, což není psáno nějakým jiným písmem, je to prezentace v jednotné formě, která jednoznačně byla dána v nějaké kvalitě a byla dána každému poslanci do jeho e-mailové schránky. Tak prosím, buďme v tomto i v téhle části diskuse korektní.

K panu poslanci Zlínskému, prostřednictvím pana místopředsedy. Dočasná ochrana je stanovená jako celoevropský legislativní instrument, který nám říká, komu poskytujeme dočasnou ochranu. Jsou to lidé příchozí z Ukrajiny, lidé s ukrajinským pasem a v rámci tohoto legislativního instrumentu není nijak definováno, že zkoumáme, jestli je ten člověk ze Zakarpatí nebo je z Kyjeva nebo je z východu Ukrajiny. Je to občan Ukrajiny. Tak je to legislativně stanoveno, tak jsme tady o tom hlasovali a pak se také musíme my podle tohoto pravidla řídit. Ale pan kolega Zlínský, jestli si správně pamatuju, říkal něco v tom smyslu - pošlete je zpátky domů, mají se vrátit. No s tím se počítá. Je to dočasná ochrana, která je na jeden rok. A pokud by někdo z těch lidí i poté chtěl zůstat na území České republiky, po uplynutí instrumentu institutu dočasné ochrany, musí projít klasickým řízením jako kdokoli jiný v neválečné době. Ti lidé se tady automaticky nestanou občany České republiky. Až skončí dočasná ochrana, budou muset projít celým azylovým a jiným procesem jako kdokoli jiný, kdo před válkou přišel do České republiky. Tedy my těm lidem nabízíme, ještě jednou, dočasnou ochranu limitovanou platností tohoto zákona, pro který jsme tady v Poslanecké sněmovně všichni včetně SPD zvedli ruku. Takže ta strategie v tomto ohledu je myslím celkem jasná.

Anketa

Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?

2%
97%
hlasovalo: 35355 lidí

Na paní kolegyni Dostálovou jenom krátké poznámky. Jestli se bude hledat jednotná evropská praxe vyplácení dávek. Tak tady v tom případě je to trochu složité, protože kdyby se hledala jednotná praxe, tak třeba ty západní země jako Nizozemí, Belgie, mají tu dávku mnohem, mnohem vyšší, než ji máme my tady v České republice. My tady srovnáváme se dvěma zeměmi, které jste zmínila, já bych uměl srovnat se třemi, kde bych vám řekl, že ta dávka je nepoměrně vyšší. Když se podíváme třeba do Rakouska - a to je náš geografický prostor.

A Rakousko, na které zapomínáme, je také výrazně vytíženo migrační krizí. Je v číslech na hlavu těsně za námi. A pak se tady ozývaly věty, že i ostatní země jako Maďarsko, Rumunsko, Slovensko jsou také velmi postiženy migrační krizí. Ano i ne. Průchody ano. Ale Slovensko se nemůže srovnávat s počtem lidí, kteří dostali dočasnou ochranu, ne že prošli, ale dostali dočasnou ochranu na Slovensku, s Českou republikou. Česká republika je podstatně výše. A pokud si to srovnáme, tak jsme vlastně na hlavu na druhém místě za Polskem, těsně za námi je Rakousko. Země jako Slovensko, Maďarsko, Rumunsko jsou země, které mají velké registrace na vstupu do země, ale už nemají tak vysoké počty těch, kteří tam reálně o dočasnou ochranu požádali.

Co se týká pana kolegy Nachera, ten se ptal na nouzový stav, jestli je poslední. A já říkám, ano, je, pokud se nám povede schválit novelizaci lex Ukrajina. To není vydírání, to je konstatování. My chceme, aby ten nouzový stav byl skutečně poslední.

Další otázka na relokační mechanismy. Jsou různé relokační mechanismy. A to slovo lze chápat různě. Něco je to, v čem jsem odpovídal kolegovi Juchelkovi. Ale jsou relokační mechanismy, které souvisejí s provozem krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, které umožňují ve chvíli, kdy je to centrum naplněno, kde je dlouhá čekací doba, tak umožňují relokaci lidí hasičům, kteří převáželi v době největšího vytížení právě na základě krizového usnesení vlády lidi třeba z Krajského asistenčního centra Praha příkladově do Krajského asistenčního centra Pardubice. A takovéto relokační mechanismy stále potřebujeme, protože se nám může stát, že některé z center bude v nějaké noční hodině fatálně vytíženo, třeba i nějakou specifickou skupinou uprchlíků, a my potřebujeme, aby se ta zátěž rovnoměrně rozložila na jednotlivá krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Nemůžeme tohle bez krizového opatření, které bylo schváleno v nouzovém stavu, dělat.

A ještě jedna poznámka, která byla opakovaně v několika příspěvcích. Omlouvám se panu kolegovi Nacherovi, asi ne v jeho, ale teď jsem si na to ještě vzpomněl. Proč v Polsku nemají krizový stav a podobně? Ale podívali jste se podrobně do sousedních krizových legislativ? Podívali jste se na to, na co tady správně upozorňoval pan kolega z SPD, teď nevím, který z nich to byl, ale správně upozorňoval na to, že naše krizová legislativa bohužel zná jenom tři stupně, které my můžeme uplatnit. A my nemáme dostatečně diverzifikovaný krizový zákon, který by umožnil reagovat různými stupni nebezpečí na nejrůznější stupně nějaké aktuální společenské nebezpečnosti, která tady je. Nemůžeme to srovnávat. Opravdu ne. Dejte si Parlamentním institutem udělat komparativní studii jednotlivých krizových legislativ. A je to nesrovnatelné. My bohužel máme buď stav nebezpečí, nouzový stav, nebo válečný stav. To jsou v podstatě tři jediné stavy, se kterými my si umíme poradit. Ano, potom můžeme postupovat podle krizového zákona a označit událost migrační krize za mimořádnou událost. Ale mimořádná událost je krizovým zákonem definována jako krátkodobá událost typu povodní, typu tornáda, typu - co já vím - nějakého velkého požáru. To je mimořádná událost. A kdybychom my aplikovali na krizová opatření ustanovení krizového zákona v rámci mimořádné události, tak se dostáváme na hranu toho, že v případě, že to někdo z vás napadne, nám to soud také shodí. Proto ten nouzový stav je určitě bezpečnějším mechanismem pro to, abychom mohli krizová opatření ve všech oblastech, které jsem vyjmenoval, uplatnit. A zároveň říkám, musíme to nahradit jinou speciální legislativou v rámci lex Ukrajina, jeho novelizace v rámci měsíce června, abychom se z nějaké právní pochybnosti, že nám soud něco shodí, byli schopni dostat. Vycházím z názorů profesionálů. Vycházím z rozboru právníků Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky. Nevycházím jenom z nějakého svého pocitu a z nějaké predikce toho, co by mohlo neschválení nouzového stavu přivodit.

Z nějakého důvodu mám u pana kolegy Nachera poznamenáno: Nelustrujeme my, lustruje maďarská strana. My nemáme zatím žádný jednotný evropský systém. Bohužel neexistuje pro vstup jednotný evropský systém. A pokud my chceme mít nějakou lustraci občana, u které ho je v uvozovkách podezření, že má i maďarský pas, tak musíme oslovit maďarskou stranu. To je bohužel nutné. A proto se na to asi i tak dlouho čeká.

Příprava strategie. My máme dvanáct strategických týmů, nebo třináct, teď se možná pletu, strategickou skupinu. Je to živý dokument, který se vyvíjí stále. Dnes jsem slíbil bezpečnostnímu výboru, že i ty naše experty, datové analytiky dovedu na zasedání bezpečnostního výboru, kteří vám budou prezentovat v té době snad už hotový dashboard. Ale pokud se i podíváte do toho manažerského shrnutí třicetistránkové prezentace, tam máte termíny, tam máte odpovědnosti. A pokud budete kontrolovat i ty termíny, tak i co se relokačního mechanismu týká, tak my ten termín dodržujeme. Pokud se termín posouvá, vždycky dává strategická skupina pravidelně Ústřednímu krizovému štábu vysvětlení, proč se něco mění, proč se něco posouvá, jestli přibyl nějaký konkrétní úkol. Naopak. My se přece držíme schématu krizového řízení. My jsme nevymysleli žádnou radu pro zdravotní rizika číslo dvě. My tady máme Ústřední krizový štáb, který řídí ministr vnitra, a ten zřídil strategickou pracovní skupinu. Strategická pracovní skupina v jednoduchém schématu má na sebe navázanou ještě expertní externí skupinu, kde samozřejmě konzultuje nějaká východiska. Ale všechno je to v tom stromu, jak to sami hasiči chtěli, abychom tentokrát právě z krizového řízení a strategického plánování krizového řízení nijak nevybočovali.

Tak tady se dívám, že to snad jsou ty nejdůležitější věci. (Nahlíží do svých poznámek.) Modulární jednotky. Teď jsem si ještě o tom psal - pro paní místopředsedkyni Vildumetzovou - s panem generálním ředitelem Vlčkem. Dodávky nových modulárních jednotek a jejich výroba jsou v téhle exponované době otázkou asi čtyř až pěti měsíců. Nejsou. Vyrábějí se. Poptávka je obrovská. Poptali jsme některé ze zahraničí v rámci mezinárodní humanitární pomoci. Ty některé na území České republiky několik málo máme, ale v tomhle případě postavit stanové městečko bylo logičtější, protože by to ani na tu kapacitu, kterou jsme teď potřebovali, 150 míst nestačilo.

Jenom k těm stanům. Ty stany jsou vyhřívané. Třikrát denně je tam pravidelně dováženo jídlo. Děti nespí nikde na zemi. Je tam romská humanitární organizace v Tróji. Starají se o ně. A provoz je takový, že je to naplněno. K dnešnímu ránu, pokud si pamatuji přesně to číslo, 142 lidí ze 150, 101 z nich děti. Takže se samozřejmě snažíme hlavnímu nádraží ulevit. Mnohokrát bychom potřebovali i součinnost samozřejmě lokální sféry. Snažíme se je oslovovat. Mimochodem dnes mám informaci, že je zprovozňováno - nebudu ani prozrazovat kde, omlouvám se - ale v rámci České republiky další zařízení, kam se vozí lidé v nouzi a v humanitární katastrofě. A do 31. 5., na to jste se také ptali, chceme mít ty kapacity, aby nikdo na zemi spát nemusel. Ale zároveň zcela jasně říkám, také chceme, aby se ti, kdo mají maďarské občanství a v České republice nic nedostanou, pokud možno do Maďarska vrátili.

Já už tady teď večer nebudu hrát nějakou politiku, jestli máme nebo nemáme strategii. Máme. Máme ji od začátku. Strategické rozhodnutí bylo Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině a čtrnáct krajských asistenčních center. Strategická skupina funguje od první minuty. A vaše slova trochu uráží lidi, kteří v ní opravdu s maximálním nasazením pracují.

A ještě za jedno chci poděkovat. Opakovaně jsem poděkoval snad při všech veřejných výstupech hejtmanům, starostkám a starostům, neziskovému sektoru, dobrovolníkům i všem jednotlivcům, kteří nám všem, ne vládě, nám všem pomohli takovou migrační vlnu, se kterou žádný plán, který jsem po kterékoli předešlé vládě zdědil, nepočítal. Po předešlé vládě jsem zdědil plán, který počítal s velkou migrační vlnou v rozsahu 20 000 lidí měsíčně. To jsme měli za týden. Takže tahle společnost to zvládla. Ne vláda, ne opozice. Tahle společnost. A já jsem na lidi v České republice pyšný.

Děkuji.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

Dozimetr

Dobrý den, každý den na Vás v kauze Dozimetr vyplouvají nové a nové nepříjmené informace. Zdá se, že jste v té obří chobotnici měl také své chapadlo. Netvrdím, že jste se dopustil korupce, to si nemyslím ani o Gazdíkovi, ale ten aspoň částečně přijal zodopovědnost a rezignoval. Co vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vítová (ANS): Jak kdo chápe alternativní politickou scénu?

13:06 Vítová (ANS): Jak kdo chápe alternativní politickou scénu?

Absolutní většina politických stran tzv. alternativy má v programech úplně stejný konceptuální rozvo…