Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se panu poslanci Kupkovi, vaším prostřednictvím, že jsem ho ještě odsunul o jedno místo. Možná po mém vystoupení to bude ještě o celou řadu dalších faktických poznámek.

Nicméně mi nezbývá než konstatovat několik málo skutečností.

Když jsem paní poslankyni a hejtmance Vildumetzové podepisoval návrh tohoto zákona, činil jsem tak v plném vědomí a svědomí, ale i ve svatém nadšení v okamžiku, kdy jsem byl médii bombardován za kumulaci funkcí, že jsem si dovolil být v daném okamžiku primátorem města Olomouc a současně poslancem a pak ještě k tomu všemu ministrem.