Ministerstvo masivně investuje do budování a obnovy rybníků nebo pozemkových úprav, které pomáhají krajinu více rozčlenit, a podporuje také živočišnou výrobu produkující pro půdu tolik potřebnou organickou hmotu. Jen v loňském roce jsme do boje proti dopadům sucha investovali 13,7 miliardy korun.

„Jsme otevřeni racionální diskuzi o dalších změnách postupů a pravidel, tuto výzvu bohužel část veřejnosti zatím nevyslyšela. Přitom jsme například v červnu, přesně dle dřívějšího slibu, zveřejnili desetiletý plán na využití meliorací a pozemkových úprav pro řešení dopadů klimatické změny. Současně jsme uvedli, že jde o otevřený dokument, ke kterému se může kdokoliv vyjádřit a přidat podněty, které by mohly boj s klimatickou změnou učinit ještě efektivnější. Bohužel do dnešního dne se k materiálu vyjádřil pouze jeden odborný vodohospodářský časopis. Ostatní organizace mlčí, a místo věcné diskuze u stolu pouze svolávají demonstrace a další veřejné happeningy. Chtěl bych tedy všechny vyzvat, aby debata byla více o faktech než o emocích,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

První část opatření v boji proti suchu se týká krajiny a její schopnosti zadržet vodu. Od letošního roku musí zemědělci na erozně ohrožené půdě omezit velikost pole s jednou plodinou maximálně na 30 hektarů. Od příštího roku bude toto pravidlo platit na veškeré orné půdě. Česká krajina se díky tomu reálně mění, nejde jen o deklaraci na papíře, ale reálný krok, kterým se všichni zemědělci musí řídit, jinak nemají nárok na celou výši dotace.