„Shodli jsme se na úpravách vyhlášky. Její návrh obsahuje několik účinných nástrojů pro adaptaci našich lesů na měnící se přírodní podmínky. Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že opatření budou vlastníky lesů něco stát a tyto zvýšené náklady jim musíme kompenzovat,“ řekl ministr Miroslav Toman.

MZe proto od 1. listopadu na základě novely nařízení vlády navýšilo příspěvky na hospodaření v lesích. Předpokládá se, že v roce 2019 bude na příspěvcích vyplaceno až 1,15 mld. Kč, tedy téměř dvojnásobek ve srovnání s letošním rokem.

Vyhláška mj. rozšiřuje výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), tedy především listnáčů. To umožní vlastníkům lesů pěstovat druhově pestřejší porosty, které mohou lépe odolávat účinkům klimatických změn. Jsou také více motivováni příspěvky na hospodaření v lesích. Na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin dostanou podle typu stanoviště dvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na základní dřeviny. Praxe ukazuje, že jde o velmi efektivní způsob.

Současný podíl zastoupení listnáčů při obnově lesů činí 62 %, naproti tomu podíl zastoupení smrku v obnově je pouze 33 % (dle údajů Národní inventarizace lesů v ČR 2011–2015). Lesníci tedy sází téměř dvakrát více listnáčů ve srovnání se smrkem. Zhruba třetinové zastoupení smrku je i jeho doporučené optimální zastoupení z pohledu plnění všech funkcí lesů v rámci celé ČR.

Tyto údaje také dokazují, že se obnova smrku celorepublikově omezuje pouze na vhodná stanoviště a odpovídá odborným znalostem o jeho pěstování. MZe si je vědomé rizik spojených s pěstováním monokultur, a to zejména smrkových. Finančně proto motivuje vlastníky lesů k pěstování listnáčů a naopak vůbec nepodporuje výsadbu smrku na nevhodných stanovištích.