Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové,

dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Návrh zákona usiluje o systémové ucelené právní zakotvení nových komponent a technologií v oblasti elektronizace v resortu zdravotnictví, neboť stávající právní úprava je v této oblasti roztříštěná a existují pouze některé prvky zavádějící elektronizaci ve zdravotnictví. Například známý elektronický recept.

Tento stav je ale v tuto chvíli nevyhovující, neboť roztříštěná podoba dílčích právních úprav znemožňuje efektivní řízení systému elektronického zdravotnictví. Obzvláště zkušenosti posledních měsíců při řešení epidemie onemocnění covid-19 ukázaly nezbytnost elektronizace zdravotnictví a jejího legislativního ukotvení. Je nesporné, že otázka práce s daty, sdílení dat byla naprosto klíčovou od počátku této pandemie. Ale řekl bych, že to spíše akcentovalo potřebu řešit tuto problematiku, než že by to bylo něco úplně nového.

Existující statistické údaje v národních zdravotnických registrech zcela jednoznačně nejsou dostatečnou platformou pro zajištění efektivity zdravotnictví a jeho udržitelnost ani kvalitní a bezpečné poskytování zdravotních služeb do budoucna. A to včetně efektivního řešení pandemií infekčních nemocí, jako byla nebo je právě nemoc covid-19. Je tak více než potřebné zajistit existenci v reálném čase dostupných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech, umožňujících jejich identifikaci.

V současnosti čelíme roztříštěnosti informační infrastruktury resortu, nekompatibilitě jednotlivých informačních systémů, nemáme definované a stanovené standardy komunikace a sdílení zdravotnické dokumentace. A zejména nemáme dořešenou elektronickou identitu zdravotnických pracovníků. Poskytovatelé zdravotních služeb v důsledku toho velmi často musí redundantně vykazovat a hlásit data do různých institucí. Administrativní zátěž je personálně i finančně nákladná, často se velmi komplikovaně dostávají k údajům, které potřebují v reálném čase pro léčbu a diagnostiku pacientů. Centrální instituce resortů současně nemají dostatečně rychle potřebné komplexní údaje, což často vede k vytváření různých dílčích registrů a podsystémů, které by ve funkčním systému elektronického zdravotnictví byly zbytné. Předložený návrh zákona tudíž pro všechny tyto problémy přináší řešení v podobě nutné základny elektronického zdravotnictví.