V příštích letech by pak měla být rekonstruována výpravní budova nádraží Praha – Bubny, která bude sloužit jako památník holocaustu.

Památník ticha naváže na osudy židovských obyvatel Prahy během 2. světové války. Jeho hlavní činnost se bude soustřeďovat nejen na dokumentaci transportů z pražského nádraží v Bubnech do koncentračních a vyhlazovacích táborů a další osudy českých Židů, ale také na nevratné kulturní proměny Prahy. Hlavním cílem kulturní a vzdělávací koncepce této paměťové instituce bude vzdělávání a boj proti xenofobii, antisemitismu a dalším současným extrémistickým projevům ve společnosti.

„Praha nemá ani 75 let po válce aktivní památník příběhů šoa. Nemá centrum, kde by se dalo v odkazu holocaustu vzdělávat, kde by se vytvořil atraktivní výstavní i vzdělávací program, jaký dnes moderní památníky ve světě mají. Vzhledem k tomu, že vedení Magistrátu hlavního města nebylo schopno - i přes několikaleté vyjednávání se zástupci Památníku Šoa - pomoci s jeho financováním, jedinou šancí pro vznik kvalitní paměťové instituce bylo, aby se aktivity za stát ujalo samo Ministerstvo kultury. Proto jsem rád, že i navzdory koronavirové epidemii vláda tento tolik projekt dnes schválila,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.