Ministr Zaorálek: Není pravda, že je snižování daně samo o sobě dobro

19.11.2020 22:25 | Zprávy

Projev na 69. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu 2020 k zrušení takzvané superhrubé mzdy

Ministr Zaorálek: Není pravda, že je snižování daně samo o sobě dobro
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Zaorálek

Dobrý večer, dámy a pánové, tak se pokusím vyslovit nějak stručně, protože je pozdě.

Měl by mě těšit tady ten spor, který vzplál tady dnes s Občanskou demokratickou stranou jako připomínka starých ideových časů, takovýchto bojů, nicméně má radost není taková pochopitelně, protože bohužel, a to je mi velice líto a mrzí mě to, je to teď i spor s paní ministryní financí, kterou jsem tady i v posledních časech vždy podpořil, a dneska se přiznám, že už když zazněla ta první věta, že máme historicky největší snížení daní v historii, že tady vlastně jsme svědky toho, že se snižují daně nevídaným způsobem, tak pro mě je fakt s tím spojena základní otázka, kterou tady chci položit a tu chci tady postavit jako hlavní věc. To je to, co já cítím jako spor. Jaký je důvod snížení daní a snižování daní těm, kteří mají vysoké příjmy.

Pro mě je tohle základní problém, ten kořen pro mě, proč se těžko můžu ztotožnit s tím návrhem, který tady byl předložen, jaký má smysl snižování daní lidem s vysokými příjmy. Podívejte se, kdyby to bylo tak, že v ČR opravdu ti bohatší jsou zdaněni způsobem nějak enormním, tak by se o tom dalo mluvit, ale každý, kdo se podívá na srovnání, podívejte se třeba na srovnání s Německem, tak zjistíte, že tomu tak samozřejmě není. Ty vysoké příjmy jsou u nás zdaněny naprosto přiměřeně. Tam není nic zvláštního. Kde je u nás problém, tak to jsou samozřejmě ti nízkopříjmoví. My máme v podstatě stát, který je financován hlavně finančními odvody zaměstnanců. Máme vysoké zdanění práce. Ano, tam je problém.

Nicméně není pravda, přátelé, že je snižování daně samo o sobě dobro. Ono to má smysl ve chvíli třeba, když vytváříte deficit, pokud to nakopne ekonomiku. A já bych dokázal pochopit to, že se snažíme pomoci těm nízkopříjmovým nebo částečně je to i u těch středněpříjmových, když to srovnám s tím Německem, tam by prostě stálo za to tím, že jim zvedneme příjmy, tak tu ekonomiku nakopnout, protože tam to skutečně do té spotřeby jde. Když dáte nízkopříjmovým peníze, tak to skutečně utratí ve spotřebě. To máte největší jistotu. Ale snad mi nebudete tvrdit, že to udělají i ti vysokopříjmoví. To prostě pravda není. Ti maximálně si koupí nějaký nový iPhone, ale jinak vlastně oni nepotřebují to utrácet. Takže vlastně ti šetří a mohou klidně šetřit. A jestliže máme daňovou úpravu, která vede k tomu, že ten, kdo má nad 100 tis. příjem, si prostě přijde na dalších 40-50 tisíc, tak já se ptám, kde je smysl této úpravy. To opravdu, chápete, totiž to žádnou ekonomiku nenakopává, taková úpravy. Ty peníze jdou bohužel vniveč. A to je moje námitka. Proč je tady tvrzeno s takovou jistotou, že snižování daní je automaticky dobro, a dokonce proč by to mělo být dobro u těch vysokopříjmových, proč by to mělo být dobro v ČR. Tady to prostě není pravda, že to je nějaký problém, který bychom potřebovali řešit, a proč by to obecně mělo být dobro?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Politické i trestněprávní důsledky pro bitcoinovou kauzu

Neměla by trestněprávní důsledky kauzy posoudit policie? A k těm politickým. Kdo z politiků by je měl nést jaké politické důsledky, když hlavní dva aktéři Blažek a Stanjura v politici skončili? Nebo podle vás je do toho zapleten z politiků ještě někdo další? Kdo? A co tedy vlastně přesně budete děla...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rakušan (STAN): Volíme do třetí nejvyšší funkce člověka, který ústavním systémem pohrdá

17:17 Rakušan (STAN): Volíme do třetí nejvyšší funkce člověka, který ústavním systémem pohrdá

Projev na 1. schůzi Poslanecké sněmovny dne 5. listopadu 2025 – volba předsedy Poslanecké sněmovny