Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Děkuji za možnost pronést úvodní slovo. Jedná se samozřejmě o jeden z nejobsáhlejších a nejkomplexnějších balíčků tzv. rámcových pozic k návrhům nařízení pro programovací období 21 až 27. Nyní projednáváme tzv. rámcovou pozici k obecnému nařízení, tj. nařízení o společných ustanoveních k fondům, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond, potom dále finanční pravidla pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

Jedná se o nejširší z projednávaných návrhů, já jsem velmi pečlivě sledovala i vaši včerejší debatu za účasti paní ministryně Schillerové, protože samozřejmě se to velmi úzce prolíná, víceletý finanční rámec a obecné nařízení, potom dále rámcové pozice k jednotlivým fondům. Já asi opravdu budu očekávat spíše debatu, jenom jsem chtěla moc poděkovat právě i za ty vstupy, které tady včera zazněly, protože jste se hodně zabývali právě tím zjednodušováním a všemi těmito věcmi, padly tady, myslím, od pana senátora Horníka i limitky, děkuji, protože já samozřejmě jsem člověk z praxe, všichni to o mně víte, že jsem léta letoucí byla na té straně barikády, kde se připravovaly projekty, vždy jsem ráda říkala, že jednoho krásného dne by si ti lidé, kteří připravují a realizují projekty, měli vyměnit role s těmi, co implementují, abychom se konečně pochopili vzájemně a hledali ty problémy a hlavně ty věci, jak to řešit.

Takže já samozřejmě všechny tyto věci kvituji. My na vládní úrovni samozřejmě připravujeme i spoustu reakcí a spoustu pracovních skupin, které právě budou vyjednávat tu pozici za ČR. Právě ohledně toho obecného nařízení, tam se to týká takových sedmi zásadních priorit, které bychom chtěli pro ČR vyjednat. Asi první je právě zachování pravidla N+3. To je to pravidlo, kdy v jednom roce Evropská komise uvolní ty zdroje, vy je musíte na úrovni členského státu, dnes máme N+3, vyčerpat do 3 let. Proto se nyní aktuálně ve všech médiích mluví o tom, že zrovna v roce 2018 je právě první naplňování pravidla N+3, jak tedy jednotlivé členské státy čerpají. Toto nám chce Evropská komise schválit na úroveň N+2, což samozřejmě pro ČR je velmi nevýhodné. My tam bojujeme i s tím, že se nám může v roce 2023 potkat právě to pravidlo N+3 a N+2, což by bylo z pohledu implementace evropských fondů velmi problematické.

Myslím si, že tím, že Evropská komise skutečně přichází s mnoha dalšími finančními aspekty, jako je například snížená míra spolufinancování, předfinancování, N+3, že skutečně vytváří rámec a bariéru k tomu, aby se vůbec dalo investovat. A to je přesně to, na co my se musíme zaměřit v rámci těch našich pozic, kterou máte dnes před sebou. Takže první je samozřejmě zachovat pravidlo N+3 na celé programovací období, zvýšit roční míru předfinancování, aktuálně máme zhruba 2,5 až 3 procenta ročně. Evropská komise to chce snížit na 0,5 procenta. Pokud by k tomuto došlo, nebo samozřejmě výsledkem vyjednávání to bylo někde mezi, o to více bude nutno zajistit rychlejší čerpání na úrovni ČR. Tady se skutečně pojďme bavit o tom, jestli předfinancování i z pozice žadatelů nezavést na ty limitky. Proč nutíme žadatele to celé předúvěrovávat? Není k tomu žádný důvod. Všechny zdroje jsou samozřejmě již dnes přes ČNB, myslím si, že by to bylo skutečně výrazné zjednodušení.