Znáte ten divný pocit, když se vrháte do něčeho neprobádaného? Přesně ten jsem prožívala, když mě předloni pan prezident jmenoval ministryní. Státní správu jsem znala, ale v politice jsem byla nová. V hlavě mi vrtalo, zda ustojím všechny ty přestřelky a fauly, zda dokážu obhájit svoji práci a zda mi lidé porozumí.

Za dva roky se ale podařilo spoustu věcí. Výrazně jsme zvedli důchody, platy, minimální mzdu i životní minimum. Začali jsme zase proplácet první tři dny nemocenské. A po dlouhých 12 letech se mi podařilo prosadit i pořádné navýšení rodičovského příspěvku, zavedení sdíleného pracovního místa a ve Sněmovně už máme i náhradní výživné a jesle.

V posledních měsících jsme na ministerstvu sváděli důležité bitvy s koronavirem. Náš program Antivirus zachránil stovky tisíc pracovních míst, podrželi jsme rodiny, zaměstnance i firmy. V těchhle bitvách jsme jednoznačně zvítězili, něco mi ale říká, že válka ještě neskončila…