Ministryně Maláčová: Projekt e-neschopenek by se měl časově posunout

18.09.2018 21:57

Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny 18. září 2018 k návrhu zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Ministryně Maláčová: Projekt e-neschopenek by se měl časově posunout
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený vládní návrh zákona se týká zejména problematiky tzv. elektronických neschopenek v oblasti nemocenského pojištění.

Úprava elektronické formy rozhodnutí ošetřujících lékařů o vzniku dočasné pracovní neschopnosti byla připravena MPSV ve druhé polovině roku 2016 a z důvodu blížícího se konce volebního období byla počátkem roku 2017 vložena formou poslaneckého pozměňovacího návrhu do vládního návrhu tzv. technické novely, kterou se dílčím způsobem upřesňovala řada ustanovení zákonů v oblasti sociálního pojištění. Neprošel tak z důvodu nedostatku času standardním meziresortním připomínkovým řízením. Novela byla po schválení Parlamentem vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu 2017 pod č. 259 a elektronické neschopenky mají být na základě tohoto zákona zavedeny od 1. ledna 2019, a to na dobrovolné bázi.

Implementace právní úpravy elektronických neschopenek do praxe není jednoduchou záležitostí a harmonogram projektu realizace byl od počátku poměrně napjatý. Pozastavení projektu mou předchůdkyní paní ministryní Němcovou, která navrhla vládě právní úpravu zrušit a projekt o dva roky odložit, objektivně již nelze projekt elektronických neschopenek realizovat s původní účinností od 1. ledna 2019.

Je proto třeba na tuto situaci reagovat a projekt elektronických neschopenek časově posunout. Nedomnívám se jako moje předchůdkyně, že nutně o dva roky a že je nutné právní úpravu již jednou velkou většinou poslanců schválenou rovnou rušit. Místo toho bych chtěla Sněmovně doporučit odložení účinnosti tohoto zákona o jeden rok, to jest na 1. 1. 2020. Právní úprava elektronických neschopenek sice není v důsledku její velmi rychlé přípravy úplně bezchybná a v první fázi projektu MPSV identifikovalo některé dílčí legislativní problémy, nejsou však takového charakteru, aby ohrožovaly fungování agendy nemocenského pojištění a lze na ně reagovat při nejbližší novelizaci zákona o nemocenském pojištění.

Dovoluji si vás proto požádat o podporu návrhu na odložení účinnosti i z toho důvodu, že s platnou právní úpravou budeme moci v projektu pokračovat. Zrušení právní úpravy pro náš resort znamená naopak další prodloužení nežádoucího zpoždění úplné elektronizace pracovních neschopností, protože investovat prostředky na úpravu aplikací budeme moci až po schválení úpravy nové.

I když jsem bohužel musela akceptovat, že cílové, všem vyhovující řešení elektronické neschopnosti v lednu 2019 připraveno nebude, část řešení realizovat v příštím roce přesto můžeme. V první řadě jsme schopni realizovat od ledna 2019 službu pro zaměstnavatele, aby se elektronicky mohli České správy sociálního zabezpečení dotázat, zda zaměstnanec, který nenastoupil do práce, je, či není v pracovní neschopnosti. Aby měla pro poskytování této služby ČSSZ co nejdříve informace o vzniku nových pracovních neschopností, navrhnu vládě v nejbližší době dílčí změny zákona o nemocenském pojištění, tzv. první etapu elektronických neschopenek, kdy by některá hlášení podávaná ošetřujícími lékaři orgánům nemocenského pojištění, zejména hlášení o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti probíhala pouze v elektronické formě. Druhá etapa, to jest úplná elektronizace, bude zavedena, pokud se přikloníte k mému doporučení na odložení právní úpravy od 1. ledna 2020 a pokud se přikloníte k návrhu mé předchůdkyně paní exministryně Němcové, pak o rok později od 1. ledna 2021. Projekt elektronických neschopenek, který je věcně správný a je plně v souladu s trendem obecné elektronizace, se tak v žádném případě neopouští.

Dovolte mi, abych k projektu elektronické neschopenky doplnila ještě jednu velmi důležitou informaci. Součástí změn, které přinesl zákon č. 259/2017 Sb. na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, je převedení registrů vedených dosud Českou správou sociálního zabezpečení, to jest registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, o jednotného informačního systému, jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato úprava znamená, že se má od 1. ledna 2019 stát MPSV správcem aplikací ČSSZ, přičemž tato bude pověřena konkrétními činnostmi nezbytnými pro jejich vývoj a provoz. Ukázalo se však, že toto převedení k datu 1. ledna 2019 není v praxi reálné a bylo by předčasné, protože v průběhu roku 2018 nebyl převod správcovství dostatečně připraven a přinesl by pro činnost České správy sociálního zabezpečení zvýšená rizika. Nicméně rovněž u této změny navrhuji místo zrušení a posílení autonomie ČSSZ odklad účinnosti o jeden rok, protože koncepční vývoj aplikačního programového vybavení s jednotnou strategií v celém resortu MPSV považuji z pohledu zajištění efektivního eGovernmentu za nezbytné.

Děkuji vám za pozornost a prosím o postoupení návrhu zákona do dalšího čtení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátorka Kovářová: Justiční tabu aneb O čem se nemluví

16:02 Senátorka Kovářová: Justiční tabu aneb O čem se nemluví

Mé vystoupení na kulatém stole nazvaném Kárné řízení a jeho nová perspektiva, který proběhl 25. dubn…