Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři. Tato úmluva se zabývá poměrně specifickým postavením námořníků. Předmětem Mezinárodní organizace práce je už dlouho, od roku 1920 bylo přijato více než 30 úmluv, které se věnují pracovním podmínkám v tomto odvětví.
A teď tato předkládaná úmluva sjednocuje a aktualizuje soubor mezinárodních pracovních standardů s cílem reagovat na měnící se podmínky v globalizující se ekonomice. Stanoví minimální požadavky pro námořníky pracující na lodi, obsahuje základní pravidla pro podmínky zaměstnávání, pracovní doby a odpočinku, ubytování, stravování, ochrany zdraví, lékařské péče, jakož i sociálního zabezpečení. Ta úmluva ovlivnila relevantní legislativu na evropské úrovni, kde existuje řada směrnic v oblasti dopravy, například směrnice o státní přístavní inspekci, směrnice o některých povinnostech těch států. V tuto chvíli je ČR vázána dvěma úmluvami Mezinárodní organizace práce z roku 1987. Obě budou přijetím této nové úmluvy automaticky vypovězeny. (V sále stále panuje značný hluk.)
Samozřejmě, trošku otázkou je, proč zrovna ČR se zabývá úmluvou o práci na moři, i když v tuto chvíli už je to odvětví pro ČR méně významné, než tomu bylo dříve, tak pořád ještě je skupina českých občanů, která není úplně zanedbatelná, kteří pracují jako členové posádek námořních lodí. Takže ratifikace úmluvy je tak žádoucí, jak pro tyto naše lidi, tak také kvůli potřebě reagovat na zmíněné směrnice EU, ale taky s cílem zajistit do budoucna relevanci vnitrostátní úpravy pro vydávání osvědčení pro námořní lodě nebo oprávnění pro výkon funkce člena posádky podle zákona o námořní plavbě. Děkuji.
Mgr. Michaela Marksová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
