Ministryně Schillerová: Česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý

Dámy a pánové,

dovolte mi, abych vám představila novelu zákona o státním rozpočtu. Nikomu z vás tady asi nemusím vysvětlovat, že situace, ve které se nyní nacházíme, je zcela bezprecedentní. To platí jak pro domácí, tak pro světovou ekonomiku. Tvrdá opatření uskutečňovaná po celém světě mají jeden jediný společný cíl a tím je zajistit zdraví populace. To však s sebou přináší vysoké společenské a ekonomické náklady. Pro jejich zmírnění jsme v poslední době přistoupili k řadě mimořádných opatření, vedle zajištění zdraví a bezpečnosti každého z nás nemůžeme zapomínat také na zachování vysoké zaměstnanosti, hotovosti v ekonomice a samozřejmě na omezení negativních sociálních dopadů probíhající pandemie.

Výhodou České republiky je, že naše ekonomika, její veřejné rozpočty, ale i měnová politika se nachází v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme. Jen velmi málo světových ekonomik má tak příznivé podmínky pro to vše zvládnout. Světové obchodní fórum dokonce označilo makroekonomickou kondici České republiky za nejlepší na světě. Mix velmi nízké míry nezaměstnanosti, nízkého veřejného zadlužení a jeho přebytkového hospodaření, vlastní měnová politika a mimořádně zdravý bankovní sektor nás naplňují oprávněným optimismem, že současný stav úspěšně překonáme.

Přistupuji proto před vás s návrhem novely zákona o státním rozpočtu pro rok 2020, která byla včera schválena vládou a prosím o její schválení. Novela počítá v letošním roce s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaji ve výši 1 688,3 mld. Kč a deficit státního rozpočtu navrhuji ve výši 200 mld. Kč. Novela reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a na výdajové straně vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, podporu firem, živnostníků, zaměstnanců, zkrátka celé naší ekonomiky.

Jistě, můžeme teď začít diskutovat o nástrojích, kterými to činíme, ale sotva může být polemiky o tom, zda to učinit musíme nebo nikoliv. Dovolte mi nicméně, abych vás ujistila, že vláda při volbě stabilizačních opatření k podpoře ekonomiky postupuje v plném souladu s nejnovějšími doporučeními OECD a budeme tak činit i nadále.

A nyní blíže k předkládané novele. Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. korun. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že aktuální situace a odstraňování jejích následků bude dlouhodobějšího charakteru, není v tomto okamžiku možné s určitou jistotou říci, kolik finančních zdrojů bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat, ani jaké další požadavky na výdaje státu způsobené aktuální situací vzniknou. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení. Přímo novela potom posiluje rozpočet dávek na nemocenské pojištění o 10 mld., přičemž rozpočet výdajů na důchody zůstává zachován ve stávající výši. Celková bilance kapitoly MPSV se v úhrnu zlepšuje o 15 mld. V důsledku vyšší výpůjční potřeby státu se o pět miliard zvýší výdaje kapitoly Státní dluh. V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní. O 1,5 mld. se krátí výdaje související se slevami na jízdné, které zcela přirozeně nebudou vzhledem k omezenému cestování využity, a bude tedy možné je využít k jinému účelu.

Na příjmové straně státního rozpočtu dochází v návrhu ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. korun, což je způsobeno očekávaným poklesem ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také u našich významných obchodních partnerů a také opatřeními obsaženými v liberačním balíčku Ministerstva financí. S ohledem na plánované prominutí záloh na důchodovém pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ a na předpokládaný pokles tempa růstu mezd a platů v ekonomice počítá novela státního rozpočtu s nižšími příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 25 mld. korun. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s aktuální situací nelze v předpokládaném termínu počítat s plánovanou realizací aukce kmitočtu pro rychlé mobilní sítě, snižují se plánované příjmy rozpočtu o sedm miliard. O částku 1,5 mld. budou sníženy příjmy z důvodu výpadku části dividend Letiště Praha, a. s.

Další přesuny jsou dány rozpočtově technickými operacemi jako je např. využití kapitoly Operace státních finančních aktiv pro financování důchodů.

Vážení kolegové, právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední rok rozpočtovou odpovědností vytvořili. Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí je dobrý. Bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní věřitele, který neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se tak v dluhové pasti.

Státní dluh v roce 2019 byl 1 640 mld. korun. Jeho zvýšení bylo plánováno o schodek 40 mld. korun na 1 680 mld. korun. Vzhledem ke změně schodku dojde i k celkovému nárůstu zadlužení o 200 mld. korun na 1 840 mld. korun, to je z loňských 29,1 % HDP na 33,2 % HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU. A to i bez zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států.

Česká republika má kromě zdravých veřejných financí také velmi příznivou rizikovou strukturu státního dluhu. A to např. proto, že v uplynulých dvou letech jsme vydávali historicky velké objemy dluhopisů s dlouhou splatností kolem deseti let. Navíc důsledkem snižování absolutní i relativní výše státního dluhu v posledních šesti letech budou v letošním roce splátky starých dluhů něco málo přes 200 mld. korun, což je nejméně od roku 2010. V loňském roce tyto splátky činily 290 mld. korun, v roce 2018 více než 300 mld. korun. Tedy o 100 mld. více než letos. Díky tomu má vláda v letošním roce mnohem vyšší prostor pro profinancování krizového deficitu.

Pro účely státního rozpočtu aktualizovalo Ministerstvo financí také makroekonomický výhled. Za předpokladu, že se pandemii podaří v průběhu druhého čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v prvním a zvláště ve druhém čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve druhé polovině roku 2020 by se měla začít ekonomická aktivita oživovat. Minimálně třetí čtvrtletí však bude ještě tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách, Itálie, Španělsko. V nich se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků. Ekonomika by tak měla v roce 2020 podle makroekonomické predikce Ministerstva financí poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o 1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti ze 2 % v roce 2019 na 3,3%.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a prosím, abyste schválením této potřebné novely pomohli České republice zdolat největší zkoušku, kterou naše země ve své novodobé historii čelí.

Děkuji vám za pozornost.