Vláda dnes na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky pro období 2019 až 2021. Strategie vychází ze zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a určuje závazné výdajové rámce, podle kterých bude sestaven návrh státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2019 a jejich střednědobé výhledy. Stanovení výdajových rámců se řídí fiskálním pravidlem založeným na proticyklickém a obezřetném nastavení fiskální politiky. Soulad odvozených rámců se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a s metodickými postupy, které Ministerstvo financí vypracovalo spolu s Národní rozpočtovou radou, potvrdila Národní rozpočtová rada svým stanoviskem ze dne 23. dubna 2018. Součástí Rozpočtové strategie je také Konvergenční program České republiky, který z výdajového rámce vychází.
„Rozpočtová strategie i konvergenční program potvrzují dlouhodobý pozitivní trend zdravého hospodaření sektoru vládních institucí. Není náhodou, že za loňský rok jsme měli v poměru k HDP čtvrtý nejnižší vládní dluh ze všech států EU a v nadcházejících letech by měl dále klesat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Výše závazných výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů byla prostřednictvím aplikace zákona č. 23/2017 Sb. stanovena na 1 496 mld. Kč pro rok 2019, 1 533 mld. Kč pro rok 2020 a 1 579 mld. Kč pro rok 2021. Tyto částky mohou být v průběhu přípravy letošního státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů změněny pouze v případě odlišné prognózy příjmů, a to včetně změny v příjmech z Evropské unie a finančních mechanismů, či v krajních případech uvedených v zákoně o rozpočtových pravidlech, jako je např. významná živelní pohroma.
Konvergenční program České republiky zasazuje Rozpočtovou strategii do makroekonomického kontextu. Velkou část věnuje fiskální politice, stavu veřejných financí a jejich střednědobému i dlouhodobému vývoji. V minulém roce hospodařily veřejné finance České republiky s rekordním přebytkem ve výši 1,6 % HDP. Přebytek veřejných financí se promítl i do zatím nejvyšší hodnoty strukturálního salda na úrovni 1,1 % HDP. Přebytkové hospodaření predikujeme i v dalších letech. V roce 2018 očekáváme přebytek ve výši 1,5 % HDP, v letech následujících kolem 1 % HDP. Adekvátně se vyvíjí i zadlužení veřejných financí, které od roku 2013 pokleslo o více jak 10 procentních bodů na 34,6 % HDP v roce 2017. To řadí veřejné finance České republiky, ať již z pohledu salda nebo zadlužení, mezi nejlepší v Evropské unii. V dalších letech očekáváme pokračování klesajícího trendu dluhu až pod 30 % HDP v roce 2021.
Konvergenční program České republiky bude nyní zaslán Radě Evropské unie a Evropské komisi, které jej posoudí a vydají k němu doporučení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
