Dámy a pánové.

Dovolte mi, abych se krátce vyjádřila k předloženému návrhu poslanců Markéty Pekarové Adamové, Petra Fialy, Mariana Jurečky, Jana Farského a dalších na vydání zákona o státní pomoci při mimořádných opatřeních vyhlášených v souvislosti s epidemií koronaviru, jinak ve zkratce takzvaný odškodňovací zákon. Není sporu o nutnosti a povinnosti státu přiměřeně kompenzovat podnikatelům a firmám dopady protiepidemických opatření. Nakonec, myslím si, jsme se tomu už od jara věnovali a připravili celou řadu programů.

Předkládaný návrh ovšem působí jako pokus o vlamování se do otevřených dveří, když uvážíte, že vláda od příchodu pandemie připravila a spustila širokou plejádu vládních opatření, jejichž společným cílem bylo a je pomoci podnikatelům a firmám vypořádat se s nezbytnými protiepidemickými opatřeními. Z nejvýznamnějších forem pomoci se jedná o kompenzační bonusy, opatření z oblasti daní a pojistného včetně odkladu záloh, programy Antivirus, poskytnuté záruky za úvěry, covidové programy a podobně.

Za loňský rok tak vláda vydala jen na přímou pomoc podnikatelům a firmám, čili vybírám z té celkové částky pomoci ekonomice, která je 283,4 mld. k 31. 12. 2020, vybírám z toho přímou pomoc podnikatelům a firmám 189 mld. korun. Tolik snad jen tvrzení předkladatele o údajné nedostatečnosti vynaložené pomoci.