Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh na přístup ČR ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii také známý jako fiskální pakt či kompakt. Vládní návrh spolu předkládá Ministerstvo financí a Ministerstvo zahraničních věcí.
Vláda přistoupení ke smlouvě schválila usnesením ze dne 14. února 2018 číslo 109. Smlouva byla podepsána 25 členskými státy EU dne 2. března 2012 a vstoupila v platnost 1. ledna 2013.
Vznikala v době vrcholící dluhové krize eurozóny. Jejím cílem proto bylo posílit důvěru finančních trhů ohledně nápravy vysokého veřejného zadlužení a tím přispět ke stabilitě financí vládního sektoru členských států. Tuto stabilizaci má dle smlouvy zajistit zavedení pravidla vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru a zavedení mechanismu nápravy odchylek od vyrovnaného hospodaření do vnitrostátních právních řádů, které jsou obsaženy v hlavě III a IV smlouvy.
Tato pravidla se týkají pouze států eurozóny a signatářů smlouvy mimo eurozónu, kteří dobrovolně oznámí úmysl být ustanoveními vázáni. Smluvními stranami smlouvy jsou v současné době všechny členské státy EU s výjimkou ČR a Velké Británie. Primárně je smlouva určena zemím eurozóny. Její ratifikace nijak neovlivňuje naše rozhodnutí o vstupu do eurozóny a nijak nás k němu dodatečně nezavazuje.
Vláda se v prosinci minulého roku rozhodla datum vstupu do eurozóny nestanovovat a návrh na přistoupení k této smlouvě na tom nic nemění. Pro stát mimo eurozónu, který smlouvu podepíše a ratifikuje, se smlouva použije až od jeho vstupu do země eurozóny, ledaže dotčená smluvní strana oznámí úmysl být k dřívějšímu okamžiku vázána všemi ustanoveními hlav III a IV této smlouvy nebo jejich částí.
Vláda ČR se rozhodla ke smlouvě přistoupit aniž by učinila toto oznámení. Stejný postup zvolilo Chorvatsko, Maďarsko, Polsko nebo Švédsko. Smlouva tedy nebude mít žádné přímé ani nepřímé dopady na státní rozpočet. V současnosti je český fiskální rámec v souladu s ustanoveními smlouvy. Stěžejní ustanovení smlouvy jsou již obsažena v českém právním řádu, zejména v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017.
Oba spolupředkladatelé návrhu ke smlouvě přistupují jako k mezinárodní smlouvě, která nepřenáší pravomoci dle článku 10a ústavy a k jejíž ratifikaci postačí souhlas prosté většiny v obou komorách Parlamentu.
Smlouva sice dosud není součástí právního rámce EU, nicméně úzce na něj navazuje a využívá existujících institucionálních struktur EU. Relevantní ustanovení smlouvy se pohybují v mezích pravomoci na EU v přenesených a doplňují je. Smlouva na EU ani jinou mezinárodní organizaci či instituci nepřenáší žádné nové pravomoci, ale odkazuje na již existující a fungující mechanismy evropského práva. Jedná se proto o mezinárodní smlouvu tak zvané prezidentské kategorie dle článku 49 ústavy, k jejímuž schválení postačuje prostá většina v obou komorách Parlamentu.
Posouzení, zda dochází k přenosu pravomoci na mezinárodní organizaci či instituci a zda se tedy pro vnitrostátní schvalování mezinárodní smlouvy použije postup podle článku 10a ústavy nelze udělat obecně, ale je potřeba se zabývat obsahem jednotlivých ustanovení, což oba spolupředkladatelé učinili. Z analýzy obsahu jednotlivých ustanovení přitom vyplývá, že k přenosu pravomoci nedochází.
Přistoupení ke smlouvě dle mého názoru patří zcela oprávněně mezi prioritní témata ČR. Nesouhlas se smlouvou se v minulosti stal zcela zbytečně výrazem negativního postoje ČR vůči EU a to zejména v politické rovině. Toto není v zájmu ČR a domnívám se, že ani většiny politické reprezentace. Přistoupení ke smlouvě umožní ČR mimo jiné účastnit se plnohodnotně vybraných sumitů eurozóny, na nichž by v opačném případě jako jediná členská země EU vedle Velké Británie chyběla či byla odkázána na dobrou vůli předsedy Evropské rady, zda ČR na jednání sumitů eurozóny v roli pouhého pozorovatele přizve.
V současné době probíhá diskuse ohledně reformy eurozóny, které je třeba se aktivně účastnit. A právě ratifikace smlouvy to umožní. Děkuji vám za pozornost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
